© Dead Line Media s.r.o. 2016 – všechna práva vyhrazena | buďte s námi v kontaktu: facebook – twitter – napište nám
© Design: Prokoho.cz | Souhlas se zpracováním osobních údajů (nastavení, odvolání)
Elektronická evidence tržeb, vlajková loď Andreje Babiše v tažení proti všem podnikatelům, protože „všeci kradnú“, má za sebou prvních devadesát dní provozu. Z dat, která sám Babiš zveřejnil, všechno vypadá slibně. Podnikatelé státu vykázali dvojnásobek toho, co loni za stejné období. A hospodští, kteří se k EET připojili v první vlně, zatím živnost na hřebík hromadně nevěší. Je to tak ale ve skutečnosti? Nebo sledujeme i trochu čarování s čísly? Podívejme se na to v důkladném textu Jany Klímové v den, kdy Babiš spouští druhou vlnu EET.
Desetitisíce korun vynaložených navíc, kilometry papíru na účtenky navíc, permanentní podezření ze zlodějiny a nejistota v tom, kdo a kdy se opravdu zapojí. To jsou nejčastější nářky podnikatelů, kteří mají první vlnu elektronické evidence tržeb za sebou.
Něco úplně jiného ale hlásí ministerstvo financí. „Pořád jsme poslouchali, jaká to bude katastrofa, a museli jsme překonávat odpor těch, co nechtějí platit daně. Výsledek je, že vše funguje, jak má, což si ověřuji na místě. Intenzivně navštěvuju hospody,“ pochvaloval si první vlnu EET šéf resortu Andrej Babiš.
Ten také v druhé půli ledna oznámil ohromující výsledky. Tržby vykazované podnikateli zapojenými v první vlně vzrostly v prosinci, tedy po instalaci online pokladen, meziročně o sto procent.
Další etapa evidence tržeb přijde už v příštích dnech. Od začátku března bude povinná i pro veškerý velko- a maloobchod. A zatímco v první vlně se s finančním úřadem propojilo online pokladnou zhruba 43 tisíc podnikatelů (hospodští, kavárníci, hoteliéři), ve druhé vlně jich má přibýt dalších čtvrt milionu. Právě tuhle porci lze přitom považovat za zatěžkávací zkoušku. Ukáže nejen, jestli systém technicky funguje, ale i jak velký má vůbec pro lepší fungování byznysu a větší příjmy státu smysl.
Babišovy pravdy
„Podle předpovědí opozice a některých dalších škarohlídů měla nastat po 1. prosinci apokalypsa, ekonomika se měla zastavit a podnikatelé houfně vracet živnostenská oprávnění. Systém měl zkolabovat jako registr vozidel nebo systém evidence sociálních dávek. My jsme se takovým lžím bránili a tady je jasně vidět, kdo měl pravdu,“ dmul se pýchou ministr a šéf hnutí ANO Andrej Babiš.
I když systém během dvou měsíců třikrát krátce vypadl, z větší části Babiš nepochybně pravdu má.
Především v tom, že technicky zatím opravdu problémy nejsou. A to i přes výtky některých hospodských, že musejí na vyjetí účtenky delší dobu čekat, což je zdržuje při obsluze zákazníků. I v těch nejhorších případech jde o zdržení v řádu desítek vteřin či maximálně několika minut, navíc jde většinou o problém v dané restauraci. Jak ukazují online hlídače systému, na úrovni centrály se odezva o registraci účtenky počítá v milisekundách (v průměru to trvá 85 milisekund).
Jaký dopad ale bude celý projekt mít na ekonomiku jako celek a kolik podnikatelů se skutečně rozhodne kvůli EET skončit, je zatím i přes Babišovo zlehčování, že se ekonomika nezastavila, ve hvězdách.
Jeden výsledek zatím vypadá jako nesporný. Dvojnásobný nárůst výkazu tržeb hospodských a hoteliérů z 10 na 20 miliard korun za měsíc nelze vysvětlit ničím jiným, než že tito podnikatelé opravdu dříve masivně zatajovali velkou část svých příjmů. Pokud jsou čísla ministerstva financí pravdivá, pak to byla celá polovina. A pak by také prostě platilo známé Babišovo „všeci kradnú“.
Určitou pochybnost nicméně budí, že stoprocentní růst tržeb je fakticky odhad. Úřad spolu s Finanční správou analyzoval meziroční pohyb tržeb u čtyřprocentního vzorku restaurací a hotelů a ze zjištěného růstu pak dopočítal zbytek.
Celá věc je složitější ještě i z dalšího důvodu. Hospody i hotely pracují ve vysoce konkurenčním prostředí. A aby obzvláště na méně lukrativních místech udržely nízké ceny, bylo krácení tržeb v řadě případů spíše modelem, jak přežít než jak si nakrást. Část tržby zkasírovaná na černo se totiž pak zase na černo připlácela k minimálním mzdám personálu. Tím se dvakrát ušetřilo na daních, a ještě i na vysokých sociálních a zdravotních odvodech, a udržely se tak i levné ceny.
Jak z toho ven, a přitom povinně registrovat účtenky, se ukázalo právě už v prosinci. Přestože hospodským klesla sazba DPH o sedm procent, stravovací služby zdražily o více než 4 procenta. Mzdy zaměstnanců se v mnoha hospodách musely legálně zvýšit, a když se k tomu přidaly ještě nutné náklady na pořízení online pokladen a na vyšší paušál za internet, musely se ceny jídel či pití vydat vzhůru.
My máme přesná čísla. My také
Jisté také je, že řada hlavně menších výčepů či hospod přechod na EET vzdala a zavřela. A to i přesto, že ministr Babiš všechny takové zvěsti odmítl. „My máme přesná statistická čísla. Za prosinec sice zaniklo 104 restauračních provozů, ale nových vzniklo hned 370. Nedávno jsem byl v Mostě a tam mi třeba říkali – máme tu od konce roku sedm nových hospod,“ rozdává čísla i s příklady Babiš.
Jenže jiné zdroje, než jaké na tiskovce použil ministr, hlásí opačné trendy. Třeba podle společnosti CRIF – Czech Credit Bureau bylo v prosinci vydáno či obnoveno živnostenských oprávnění na provoz restaurace celkem 2099, ve stejnou dobu jich ale zaniklo 2882. Tedy minus téměř 800 podniků.
Průzkum s výsledkem minus 700 provozoven zveřejnilo i sdružení místních samospráv, podobný odhad měly i pivovary. Na konci listopadu hlásily úbytek kolem tisícovky hospod, které odřekly od prosince odběr piva.
Jenže opět – ani toto nemusí být přesná čísla. Některé výčepy jen změnily dodavatele, navíc je těžké odlišit, kdo z nich skutečně skončil kvůli EET a kdo podnikání v oboru či jen registraci živnosti ukončil z jiných důvodů.
Výjimka to jistí
Paradoxem je, že i když je pro ministra financí EET zatím velkým úspěchem, ani jeho samotného nenechávají nářky podnikatelů v klidu.
Jeho ANO totiž – vedle lidovců s tradičními voliči na venkově – přišlo v posledních měsících s největším množstvím různých úprav a výjimek. Zatím ale poslanci hnutí nebyli úspěšní. Návrh, aby z evidence tržeb vypadli živnostníci s určeným ročním daňovým paušálem a příjmy z podnikání do 250 tisíc korun ročně, neprošel. Poslanci zamítli i požadovanou výjimku pro e-shopy, které spadnou do EET od března. Systém se v jejich případě neměl týkat plateb kartou přes internet, protože ty už se automaticky evidují.
„Je to pro nás zklamání,“ zlobí se za e-shopy mluvčí Alzy Šárka Jakoubková. EET pro ně totiž znamená zbytečný výdaj navíc. Drtivou většinu tržeb elektronicky evidují a nové pokladny či software budou znamenat jen statisícové až milionové náklady a státu to nic navíc také nepřinese.
„Chápeme to, ale náš návrh neprošel. A na další už je pozdě, do konce volebního období naší vlády už se stejně žádné změny nepodaří udělat,“ reagoval Babiš.
Poslanci KDU-ČSL byli, pokud jde o výjimky, ještě radikálnější. Nejprve neúspěšně navrhli vyjmout z EET všechny podnikatele s tržbami do 414 tisíc korun ročně, dalším nápadem bylo úplně zrušit třetí a čtvrtou vlnu EET. Ty jsou naplánované na březen a červen 2018 a dopadnout mají na řemeslníky a živnostníky, jakými jsou účetní, lékaři či kadeřnice, ale i vědmy a kartářky.
Ti podle šéfa lidovců Pavla Bělobrádka stejně využívají často tzv. nákladové paušály pro výpočet daní, a EET je tak u nich k ničemu. „Nemá to logiku a výběr daně nemůže být vyšší. Jen to přinese administrativu navíc,“ hájil svůj nápad Bělobrádek.
Proti takové výjimce z EET se ale postavili nejen ostatní poslanci v čele s ČSSD, ale i Asociace malých a středních podniků. „EET je tu kvůli lepšímu výběru daní, paušály zase kvůli snížení administrativní zátěže malých podnikatelů. Místo rušení třetí a čtvrté fáze by stačilo stanovit minimální obrat. U lidí s příjmy do půl milionu nemá EET žádný význam,“ reagoval šéf asociace Karel Havlíček.
Předseda lidovců nicméně upozornil na jednu klíčovou věc. A tou je fakt, že v roce 2018, kdy se mají živnostníci a řemeslníci zapojit, bude už v Česku nová vláda. EET tak jistě bude jedním z velkých témat předvolebního boje během letošního léta a podzimu. A je také otázka, jak to s celým systémem nakonec v příštím roce dopadne. Úpravy totiž neprošly u opozice proto, že si myslí, že EET by bylo třeba zrušit celé; nejen část. Zrušit jen část by podle ní bylo diskriminační pro ty, kteří už v systému jsou.
A právě kvůli nespravedlnosti vůči hospodským a obchodům je proti zrušení 3. a 4. vlny i zavedení příjmových stropů také ČSSD. Jiné složení vlády než to současné by tak jistě mohlo zatím rozdanými kartami hodně zamíchat.
Práskat se nebude. Ale bude
Některé úpravy EET se už přeci jen odehrály a stačil k tomu jen Babišův pokyn. Ze dne na den Finanční správa vypnula tzv. práskací web. Tedy internetovou stránku s formulářem, do něhož mohli zákazníci hospod a hotelů anonymně nahlásit, kde nedostali účtenku, nebo na ní nebyl potřebný kód FIK.
Finanční správa jen za první měsíc provozu přijala přes tento web podle jejího generálního ředitele Martina Janečka 2 100 oznámení o nevydání účtenky. Výtky na online udávání odrážel Janeček námitkou, že berní úředníci chodí na kontroly až po „analýze“.
„To, že někdo někoho označí, neznamená, že tam hned půjdeme na kontrolu. Oznámení vyhodnocujeme analyticky,“ popisoval. Práskací web a jeho velká „obliba“ ale vzbudily tak silnou vlnu kritiky, že se ministr Babiš nakonec rozhodl ho vypnout. Prý vůbec nevěděl, že vzniká, a už vůbec nechce lidi „podporovat v udávání nebo zneužívání EET v konkurenčním boji.“ Redakce Blesku nicméně zveřejnila Babišovu SMS dokazující, že o webu už dříve věděl.
Stránka je tedy mimo provoz, jak ale ministr potvrdil, „lidé stejně píší dál“. Už za pár měsíců navíc vystartuje na podnikatele další armáda lidových kontrolorů. Ministerstvo financí totiž chystá spolu s Finanční správou účtenkovou loterii. Od poloviny roku by se mělo zřejmě každý měsíc losovat až 30 tisíc kódů FIK uvedených na účtence a šťastný majitel dokladu s daným kódem může očekávat od státu hodnotné ceny.
Obdobné loterie dříve pořádalo i Slovensko či Chorvatsko, které EET zavedly už v minulých letech, a obě země vždy zaznamenaly po účtenkách s FIKem obrovský hlad. U hravých a spořivých Čechů se dá při atraktivních cenách očekávat přímo šílenství. Naznačuje to také průzkum STEM. Na otázku, zda by lidé více hlídali vydání účtenky, pokud bude slosovatelná, odpověděla kladně většina respondentů.
Je to o ekonomice!
Klíčovým argumentem, zda EET má smysl nebo ne, přes všechna čísla a hrátky nakonec zůstanou dvě věci. Zda se prokáže zvýšení výběru daní a narovná se tolik omílané „podnikatelské prostředí“. Nešvar nepřiznávat ve velkém část tržeb a krátit tak i výši povinných odvodů je prosincovým dvojnásobným skokem prokázaný. Ten, kdo daně férově platil, byl v takovém prostředí opravdu v nevýhodě.
Druhá věc je, o kolik se opravdu zvýší výběr daní. Optimistický nárůst se už v prosinci ukázal nejen u samotných tržeb, ale i u důležité DPH. Počet registrací k platbě této daně se totiž díky zvýšení obratu podnikatelů v pohostinství také zdvojnásobil. Finanční správa odhaduje až pětinový nárůst DPH.
Byl by to obří skok. Za loňský rok totiž stát vybral této daně jen o 5 procent víc oproti roku předešlému. A to mu do karet zahrálo nově zavedené kontrolní hlášení DPH, které odstranilo velkou část neoprávněných daňových odpočtů.
Po zapojení všech podnikatelů do EET, tedy v roce 2018, by podle odhadu Andreje Babiše měli berní úředníci díky online přehledu tržeb vybrat celkem o ambiciózních 18 miliard korun na daních víc.
Zatím vše nasvědčuje tomu, že by to tak mohlo být. Na druhou stranu, pokud se bude ekonomice dařit stále alespoň tak jako loni, kdy rostla o 2,5 procenta, tak výběr daní pochopitelně poroste i bez EET.
Mimochodem – už loni se celkově všech daní vybralo oproti očekávání o 20 miliard korun víc. Kromě samotného růstu HDP, který zvedá příliv daní automaticky, pomohlo také zvyšování platů, a tedy i větší chuť lidí utrácet.
Účet na konci celého projektu, tedy po poslední čtvrté vlně EET v roce 2018, kdy se mají zapojit s pokladnami i řemeslníci, proto bude potřeba udělat pečlivě a s chladnou hlavou.