Za kulisy: Odvoláním Bureše z exportní banky míří Babiš do vlastních řad

Karel Bureš, předseda představenstva státem vlastněné České exportní banky, skončil v pondělí ve své funkci. Jeho odvolání prošlo schválením dozorčí rady, která je nyní personálně v gesci jednobarevné vlády v demisi. Byl to přitom právě současný premiér v demisi Andrej Babiš, kdo jej v roce 2014 pomohl instalovat do čela banky, která financuje miliardové obchodní případy v zahraničí.

Před dvěma týdny vláda podnikla první kroky k plnému ovládnutí České exportní banky ze strany ministerstva financí: schválila převody podílů  ministerstev průmyslu a obchodu, zemědělství a zahraničních věcí právě na finance. Odchodu Karla Bureše, kterého Andrej Babiš v posledních měsících v kuloárech opakovaně kritizoval, pak už nic nestálo v cestě.

KONTEXT:

» Šéf GIBS odmít Babišovu výzvu k rezignaci. Přišla kontrola z financí
» Třináct týdnů: Co už stihla vláda bez důvěry
» Vláda v demisi neztrácí čas. Nově chce prolomit advokátní tajemství
» Další z mužů na odstřel. Tentokrát končí šéf české pošty

Je přitom paradox, že Babišova jednobarevná vláda se nyní zbavuje ředitele Bureše, který byl jmenován do funkce předsedy představenstva banky 1. června 2014, tedy za úřadování za minulé vlády. Bureše navíc pojí společná podnikatelská minulost s holdingem Agrofert, který má ministerský předseda momentálně zaparkovaný ve svěřenském fondu. V letech 1997 – 2005 Bureš působil v bance HSBC na pozici vedoucí treasury. Funkce treasury se v podniku zabývá řízením operací na finančních trzích, zaměřených na výdělek a zajištění.

Z účetních závěrek společnosti Agrofert lze vyčíst, že HSBC byla jednou z důležitých bank, která poskytovala premiérovu holdingu v letech působení Karla Bureše vysoké úvěry. Babišova spolupráce s HSBC pokračovala i po odchodu Bureše na slovenskou pobočku banky. Mimo jiné banka úvěrovala Babišův projekt Čapí hnízdo, který na začátku tohoto roku vyhodnotil Evropský úřad boje proti korupci (OLAF) jako podvod, zpronevěru a porušení evropských předpisů.

Česká exportní banka je z minulosti zatížena několika nevýhodnými obchodními případy. Posledním příkladem, na který poukazoval již v roce 2016 internetový server Česká pozice z Babišova mediálního impéria, byl projekt elektrárny společnosti Adularya v tureckém Yunus Emre. Banka poskytla na projekt úvěr přes 12 miliard korun. Na konci minulého roku zaslala exportní banka pojišťovně EGAP takzvané ohlášení hrozby pojistné události.

Dalším sporným projektem se stala výstavba ocelárny Slovakia Steel Mills, kvůli níž se už v září roku 2015 se spekulovalo o vyhrocené situaci mezi členy představenstva exportní banky. Ocelárna byla v konkursu a exportní banka na její výstavbu půjčila 4,5 miliardy korun.

Je zřejmé, že personální výměna na takto významné pozici se v současné době nemůže provést bez vědomí premiéra v demisi Babiše. V souvislosti s odvoláním jeho muže, který byl do banky instalován právě za Babišova ministrovaní na financí tak mohou stát dvě možná vysvětlení: Bureš svou agendu nezvládal nebo se Babišově administrativě vymknul z kontroly.

Sdílet článekShare on Facebook
Facebook
Tweet about this on Twitter
Twitter
Email this to someone
email


Images are for demo purposes only and are properties of their respective owners. Old Paper by ThunderThemes.net

Tento web používá k personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. více informací

Služby společnosti DeadLineMedia mohou pro své správné fungování vyžadovat tzv. cookies – tedy malá množství dat, které www servery přes prohlížeč běžně posílají a ukládají do počítače uživatele, aby identifikovaly jeho osobní předvolby a nastavení a usnadnily tak přístup k webovým stránkám. Celosvětově cookies na drtivé většině webových stránek využívají rovněž provozovatelé reklamních systémů pro zobrazování co nejrelevantnější inzerce. Pokud se rozhodnete, že tato cookies ukládat nechcete, najdete více informací a další postup na: http://www.youronlinechoices.com/cz/vase-volby.

Zavřít