© Dead Line Media s.r.o. 2016 – všechna práva vyhrazena | buďte s námi v kontaktu: facebook – twitter – napište nám
© Design: Prokoho.cz | Souhlas se zpracováním osobních údajů (nastavení, odvolání)
Analýza: Pod tlakem části veřejnosti, politiků a soudů ustoupila finanční správa od hojně rozšířené praxe zajišťovacích příkazů, v nichž v několika případech zničila firmu a podle následného rozhodnutí soudu zcela neoprávněně. Data ukazují, že zajišťovacích příkazů v roce 2018 významně ubylo. Finanční správa ani úřad ministryně Schillerové ale dodnes nepřipustily, že by v praxi pochybily.
Praxe zajišťovacích příkazů se rozmohla s nástupem Andreje Babiše na ministerstvo financí v éře Sobotkovy vlády, kdy berní úřady začaly být pod tlakem na vyšší výběr daní. Už před dvěma lety se přitom ukázalo, že finanční správa vydává příkazy i v případech, kdy k tomu nejsou důvody. Tehdy koaliční strany ČSSD a KDU-ČSL ale zneužívání zajišťovacích příkazů nedokázaly zabránit.
Masivně začalo přibývat zajišťovacích příkazů už v průběhu roku 2013, kdy jich finanční správa vydala 457, o dva roky později už to bylo 1605. Úměrně tomu narostl i počet soudních sporů k zajišťovacím příkazům. Celkem už jich je přes sto dvacet, přičemž pravomocně ukončených je kolem 90. Finanční správa prohrála dosud dvě pětiny sporů.
Praxe zajišťovacích příkazů se stala benevolentnější až loni, po zásahu Nejvyššího správního soudu. Ten v jednom z rozsudků jasně vzkázal finanční správě: “daňové řízení zásadně neslouží k trestání daňových subjektů.”
Navíc se ukázalo, že některé postižené firmy sice soudy vyhrály, ale už bylo pozdě. Postup úřadů je zničil.
To byl loni případ přepravní firmy LIJA, na který jsme upozornili na stránkách Neovlivní.cz. Berní úředníci zajistili přepravní firmu LIJA z Frýdku-Místku v březnu 2015. V předchozích letech měla firma obrat jeden až dvě miliardy ročně. Zajišťovací příkazy společnost zničily. Dnes je v insolvenci, majetek je rozprodaný a chystá se jeho rozdělení mezi věřitele.
Jenže Nejvyšší správní soud konstatoval, že postup finanční správy byl nezákonný. Zajišťovací příkazy, které konec firmy rozpoutaly, zrušil. A to s definitivní plaností.
Ministerstvo financí a finanční správa ale odmítají pochybení v praxi zajišťovacích příkazů uznat. A to i přesto, že nyní nastává čas, kdy se poškozené firmy začínají kvůli zajišťovacím příkazům se státem soudit.
Jako třeba majitel firmy Naryner Construction Michal Kramoliš. Hodiny před Štědrým dnem v roce 2016 už z paměti nevymaže. Vypadalo to, že je s jeho podnikáním konec. Finanční správa vydala zajišťovací příkazy, které vzápětí doplnily i platební příkazy. Musel obratem zaplatit 2,4 milionu korun. “De facto veškerý volný kapitál zmizel, nebyly peníze pro obchodní partnery, nebyly peníze na výplaty. Zvládli jsme to jen díky tomu, že jsem si půjčil od známých,” popisuje dopady finanční správy. Jeho právník nyní sepisuje žalobu na stát.
Předseda rady Unie daňových poplatníků ČR Ondřej Lichnovský je přitom přesvědčen, že odpovědnost například u firmy LIJA musí nést i konkrétní úředníci.
“Ona nezákonnost kroků finanční správy je nyní spojena s právem na náhradu škody. Škody, kterou by z logiky věci měli alespoň do výše čtyřapůlnásobku průměrného měsíčního výdělku nést konkrétní úředníci. Přitom první možnost k uplatnění tohoto regresního nároku se otevírá již v souvislosti s aktuálním rozsudkem Nejvyššího správního soud ve věci firmy LIJA. Ten totiž státu přikazuje zaplatit společnosti LIJA a.s. náhradu nákladů řízení ve výši 10 200 Kč. Opět tyto ponese výhradně stát, aniž by se někdo zamyslel nad tím, zda tyto nemají nést i chybující úředníci?,” uvedl Lichnovský.
Redakce Neovlivní.cz mapovala zajišťovací příkazy po celý rok 2018, z detailní analýzy jednotlivých případů přitom nelze nalézt společného jmenovatele. Poškozené firmy podnikaly v nejrůznějších odvětvích a jsou z různých částí republiky. Obecně platí jen to, že řada případů, kdy soudy následně označily zajišťovací příkazy za neoprávněné, je z Moravy.