© Dead Line Media s.r.o. 2016 – všechna práva vyhrazena | buďte s námi v kontaktu: facebook – twitter – napište nám
© Design: Prokoho.cz | Souhlas se zpracováním osobních údajů (nastavení, odvolání)
Někdejší vicepremiér z vlády Václava Klause a současný advokát Jan Kalvoda sepsal správní žalobu, jíž chce přimět soudy, aby řekly, zda policie během návštěvy čínského prezidenta porušila ústavou garantované právo shromažďovací, když zakázala již dříve povolenou demonstraci na Hradčanském náměstí.
Jan Kalvoda žalobu dopsal na sklonku týdne, podávat ji bude jménem osob, kterým bylo upřeno právo shromáždit se na Hradčanském náměstí. Obsah žaloby a to, jak ji vystaví, popsal v rozhovoru, který v sobotu otiskl Deník.cz.
Kalvoda uvedl, že se zaměřil právě na spornou situaci na Hradě, kam pokojný průvod demonstrantů – s povolením shromáždit se v kapse – přišel a přál si diskutovat o dodržování lidských práv v Číně a o situaci Tibetu.
“Ani jsem nevěděl, že Hradčanské náměstí bylo uzavřeno poprvé v historii, takže to do své žaloby doplním,” uvedl Kalvoda. “Celý problém je obecnější a také jednodušší. Bez výjimky platí, že politická moc musí být omezena. V tom spočívá smysl ústavy a princip vlády zákona a demokratického právního státu, jímž Česká republika je i podle definice v ústavě. To je to obecné a nesrozumitelné, ale důležité. To druhé obecné a nesrozumitelné je, že moc lze vykonávat jen způsobem, který stanoví zákon. V našem případě to znamená, že střet veřejného zájmu na poklidné, bezpečné návštěvě čínského prezidenta s ústavně zaručeným právem všech občanů pokojně se shromažďovat a vyjádřit své názory musí být nějak řešen. Jsou to dva protichůdné právní principy.”
Kalvoda se opírá o to, že i právo shromažďovat se může být omezeno, ale jen na základě zákona o právu shromažďovacím. Tedy z důvodu, že by daná akce byla v rozporu s ústavou, vyzývalo by se na ní k porušení základních principů lidského soužití, rasové nenávisti a pod. “A to se nestalo. A nestalo se tak skandálním a bezstarostným způsobem, že by si Milouš Jakeš mnul ruce,” řekl Deníku advokát.
“Vezměme ohlášené shromáždění 23. března. To mohlo být ze zákonem daných důvodů zakázáno do 28. dne téhož měsíce, což se nestalo. Druhý způsob, jak lze eliminovat shromáždění, které už se sešlo, je, že ho zakáže správní úřad z důvodu nějakých bezpečnostních rizik. Jenže shromáždění, které se chystalo na Hradčanském náměstí, nebylo ani rozpuštěno, což je pro pana policejního prezidenta Tuhého a ministra vnitra Chovance velký problém. Byla to totiž jejich poslední šance, jak se mohli zachovat podle zákona, když už chtěli hájit nehoráznou uzavírku celého centra Prahy. Jsme tedy v situaci, kdy zájem na klidném průběhu návštěvy a zájem na dodržení shromažďovacího práva byly v kolizi, jež nebyla vyřešena způsobem, který zákon poskytuje.”
Jiný postup, jak reagovat na události na Hradčanském náměstí, zvolila v týdnu skupina 18 senátorů. Podává k Ústavnímu soudu návrh na zrušení části zákona o pozemních komunikacích – pasáž, která umožnila policii, aby oblast uzavřelat.
“Napadené ustanovení umožňuje částečně nebo úplně uzavřít provoz na dálnicích, silnicích, místních komunikacích a veřejně přístupných účelových komunikacích. Nestanoví ale důvody uzavírky, okruh žadatelů, ani bližší rozsah omezení,” řekl Čt24 za signatáře místopředseda senátního výboru pro lidská práva Jiří Šesták.
Přikládáme právní názor někdejší ústavní soudkyně a současné senátorky Elišky Wagnerové, který v neděli zveřejnila na svém účtu na Facebooku.
