© Dead Line Media s.r.o. 2016 – všechna práva vyhrazena | buďte s námi v kontaktu: facebook – twitter – napište nám
© Design: Prokoho.cz | Souhlas se zpracováním osobních údajů (nastavení, odvolání)
Vlna D. Další vzepětí koronavirové pandemie má označení D podle varianty delta, která v Česku i celosvětově převažuje. Pokud se ale budete pohybovat mezi zdravotníky, zjistíte, že písmenu „D“ přiřkli jiný význam. Je to hrubé, ale ten pohled se dá pochopit, protože znovu tráví své dvanáctihodinové směny se třemi rukavicemi na rukou, v respirátoru, za štítem a v ochranném obleku zejména kvůli lidem, kteří se mohli před těžkým průběhem chránit zcela dostupným očkováním. A tak říkají: vlna debilů. Mohla by to být také vlna deprese a deziluze, jak se dočtete v necenzurovaných zápiscích pěti zdravotníků. Souhlasili, že se podělí se čtenáři časopisu Neovlivní.cz o to, co znovu každý den zažívají. Tohle je jeden z nich.
Ne všichni zdravotníci se starají přímo o covidové pacienty. Ale na všechny dopadá každá další vlna jako kladivo.
„Strávila jsem další kus dopoledne dohadováním s tatínkem dítěte, které máme na oddělení, že jako neočkovaného ho bez platného testu k inkubátoru prostě nepustím… Nebere to konce. Pořád dokola někomu vysvětlujete, že to zkrátka nejde. Že by tím mohl ohrozit své dítě. Že jde taky o personál, protože pokud onemocníme my, tak se o ty děti nebude mít kdo starat. Ale je to jako mluvit do zdi. Obvykle nechtějí slyšet argumenty, hrozí stížnostmi – a žádná nemocnice si nepřeje stížnosti, špatnou publicitu, šuškandu mezi maminkami, jak jsou někde zlí – mají plnou pusu svých práv, a vůbec je nezajímá, že já se tam vlastně peru za práva jejich dítěte…,“ popisuje každodenní boje Zuzana, sestra novorozenecké JIP s více než dvacetiletou praxí.
„Teď třeba poslední případ. Maminka, samozřejmě neočkovaná, s alternativním porodním plánem. Chtěla rodit doma, jenže miminko mělo problémy. Skončila na sále a dítě s velkými problémy u nás na intenzivní péči. Druhý den přijde tatínek a domáhá se návštěvy. Neočkovaný. Dohadujete se s ním, nepustíte ho. Pak dorazí s antigenním testem, se kterým chce chodit na návštěvy každý den. Vysvětlíte mu, že má antigen platnost 24 hodin, takže mu skončí další den v osm hodin ráno. A my ho do osmé ranní na oddělení prostě pustit nemůžeme, protože ráno probíhají vyšetření, náběry a tak dále. Začne být fakt hnusný, křičí na mě, co si to vymýšlím, že on beztak nikam nechodí, tak kde by se nakazil, a proč bazíruju na nějakých pár hodinách. Že když už si ten test zaplatil, tak ho prostě využije a tečka. Vůbec nebyl s to pochopit, že to prostě fakt není lpění na formalitách, ale kvůli tomu, v jak křehkém stavu jeho dítě je a co by se mohlo stát,“ popisuje.
Na oddělení je jich podstav. Po prvních vlnách starší kolegyně odešly. „Všechny jsme zestárly. Nám, co je mezi čtyřicítkou a padesátkou, přibývají různé neduhy, bolavá kolena, dochází síla k tomu, trávit dvanáctihodinovou noční směnu pobíháním mezi sálem a oddělením a kolem inkubátorů. Vážně si skoro nesednete. Takže holky odcházejí a nikdo nový nenastupuje. Teď mám služeb tolik, že se mi jen z rozpisu dělá špatně. A samozřejmě trnu, aby děti nepřinesly domů covid a já nepotřebovala jít na ošetřovačku. Nebo kterákoli z nás.“
Sama je očkovaná, nedávno si došla na třetí dávku, očkovat nechala i své děti, které už na to mají věk. „Ale taky jsem si k tomu vyslechla svoje. Na oddělení máme kolegyně, které očkování odmítají. Takže se někde dohadujete na chodbě s neočkovanými rodiči, a pak na sesterně posloucháte holku, co vám vykládá, jak jsou vakcíny k ničemu, a začne citovat článek někde z Blesku, že nás čeká čtvrtá, pátá, šestá dávka, protože jde jen o byznys farmaceutických firem. Říkám jí: proboha, podívej se, z čeho to čteš, jak můžeš věřit bulváru? Ale je jak kůň s klapkami na očích. Jednou se chytla své pravdy a žádné argumenty na ni neplatí, je jí úplně jedno, z jakého zdroje čerpá, hlavně když to podpoří její vidění světa. Už jsem to vzdala. Zařekla jsem se, že se o tom už prostě v práci nebudu bavit.“
Na neonatologické jipce už měli několik novorozenců s pozitivním testem na covid-19. Ale druhý výtěr už jim vyšel negativně, takže se předpokládá, že první pozitivní test šel na vrub covid+ matky, respektive přenosu tekutin – krve – na sliznici během porodu. „V souvislosti s covidem jsme neměli vážný stav, jestli to tak lze říci o dětech, které jsou silně nezralé, takže vyžadují intenzivní péči. Ale samozřejmě to pro nás ve směně znamená vyčlenit jednu, která si obleče skafandr a stará se jen o c+ dítě, a na všechno ostatní je nás zase o jednu míň.“
Dívá se a ruce, kůži na prstech má úplně zničenou. „Troje rukavice,“ komentuje lakonicky. Otlaky od respirátoru nekomentuje vůbec. „Tuhle jsem zrovna poslouchala v tramvaji, jak někdo prská, že musí mít ‚ten hadr na hubě‘ celou cestu, že je to šikana státu. Musela jsem se hodně držet, abych toho člověka nevyzvala, ať to zkusí dvanáct hodin v kuse. Fakt jsem měla chuť ho zpražit… A to mě vlastně na tom celém děsí nejvíc. Co se ze mě stává za osobu. Popudlivou, naštvanou, jsem hned vytočená. Já přece nebývala nikdy takhle hádavá! Jenže ta představa, že budeme v těchhle sračkách – a omlouvám se za ten výraz – zase dalšího půl roku, a nemuselo to tak být… To je… Uf.“
Šéfredaktorka Sabina Slonková doporučuje
Spis Michalik. Neznámé okolnosti jeho byznysu
Mišík, Rudiš, Šabacká, Birke a Fehu v Zimním Speciálu Neovlivní.cz
Chybí na 600 odběrových míst. Zapomnělo se na ně
Vlna D: necenzurované zápisky zdravotníků z podzimu 2021
Zdroj náhledové foto: Shutterstock.com