Zatčený z kauzy Motol ukládal peníze do pochybné kampeličky

Služeb záložny, která přišla o licenci kvůli nestandardním hotovostním transakcím, často využívali právě manažeři stavebních firem.

Výkonný ředitel stavebního gigantu Geosan Ivan Havel, který je jedním z obviněných v kauze cinknutých zakázek v motolské nemocnici, byl současně členem Podnikatelské družstevní záložny a měl tam peníze. Kampelička známá zapomenutým milionem premiéra Petra Fialy loni přišla o licenci ČNB mj. kvůli nestandardním finančním transakcím v hotovosti.

„Ivan Havel je členem Podnikatelské družstevní záložny, stejně jako další manažeři jiných stavebních firem. Do záložny vstoupil ještě jako zaměstnanec Metrostavu,“ potvrdil redakci bývalý společník kampeličky Pavel Wurst.

Angažmá Havla dokládají také zápisy z valných hromad kampelička, jako například z října 2017, který je veřejně dostupný na internetu.

Policie v aktuální kauze Motol ředitele Havla podezřívá například z toho, že si s manažery nemocnice domluvil navýšení ceny tak, aby transakcí vznikl prostor pro úplatky. „Pavel Budínský, Miloslav Ludvík (náměstek a ředitel Motola pozn Neo) a Ivan Havel v období červenec až září 2024, na různých místech v Praze, společně domluvili, že uzavřou dodatek, ve kterém se dohodnou na zvýšení ceny díla o dalších cca 75 – 85 milion korun včetně DPH…A za to Pavel Budínský, po předchozí dohodě s Miloslavem Ludvíkem řekl Ivanu Havlovi o úplatek ve výši 8 milionů, z toho určených 5 milionů pro Miloslava Ludvíka a 3 miliony určené pro sebe,“ tvrdí kategoricky policie v dokumentech k případu.

Pavel Wurst, který se rozhádal s klíčovou postavou záložny a svým bratrancem Kamilem Bahbouhem, přitom tvrdí, že kampelička, kde měl peníze i stavař Havel, sloužila jako pračka špinavých peněz. „V záložně se praly peníze, nebyl problém přinést hotově miliony a Kamil Bahbouh je vložil na účet,“ uvedl s tím, že stejné informace už dávno předal policii.

---

ČTĚTE TAKÉ: Konečná, Turek, Klaus. Kdo se schází se zástupci íránského režimu

---

Jenže ta zatím nikoho z praní peněz v souvislosti s kampeličkou neobvinila. Kamil Bahbouh od počátku trvá na tom, že záložna žádné předpisy či zákony neporušovala a žádného vyšetřování se nebojí. „Veškeré naše kroky totiž byly a jsou zcela legální,“ říká.

To samé stojí ve stanovisku kampeličky: „PDZ se proti spekulativním náznakům, že by jakkoliv umožňovala, nebo se snad dokonce podílela na jakýchkoliv protiprávních aktivitách, a to zejména v oblasti boje proti praní špinavých peněz, důrazně ohrazuje.“

Na riziko, že systém kampeličky umožňoval legalizaci zisků ze zločinu, nicméně letos v lednu oficiálně upozornila i centrální banka. „Nedostatky spočívaly i v systematickém porušování zákonných povinností týkajících se prevence legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu,“ oznámila ČNB ve svém rozhodnutí, kterým záložně sebrala licenci.

ČNB současně zjistila, že členové kampeličky vybrali v hotovosti skoro tři čtvrtě miliardy korun.

Jak jsme poprvé přesně před rokem popsali v časopise Neovlivní.cz, podnikatelská družstevní záložna sloužila v tichosti roky k financování obchodů se zbraněmi, operací tajných služeb a také byla k dispozici řadě vlivných politiků a manažerů stavebních firem.

Své úspory tam na radu svého poradce Miloše Růžičky navíc vložil i premiér Petr Fiala a neuvedl to v majetkovém přiznání, jak upozornily Seznam Zprávy.

A právě tenhle nepřiznaný milion loni v lednu nasvítil něco, co mělo navždy zůstat utajeno pro veřejnost: existenci peněžního ústavu, který financuje diskrétní transakce mocných. A nakonec to znamenalo definitivní konec záložny. Tajné služby, zbrojaři a vybraní mocní si budou muset zjevně hledat jiný diskrétní peněžní ústav.

Kdo všechno měl peníze v záložně? Kdo to celé vymyslel? A jaká byla role dnešního premiéra Petra Fialy? Investigaci Příběh Fialova bankéře jsme přinesli přesně před rokem v tištěném časopise Neovlivní.cz. PŘEDPLATNÉ.

Zdroj náhledové foto: Neovlivni.cz