© Dead Line Media s.r.o. 2016 – všechna práva vyhrazena | buďte s námi v kontaktu: facebook – twitter – napište nám
© Design: Prokoho.cz | Souhlas se zpracováním osobních údajů (nastavení, odvolání)
Policie měla kauzu zmapovanou už dlouhé měsíce. Zasáhla ve chvíli, kdy vlivný právník a manažeři motolského špitálu vyrazili do Afriky, kde podle policejní verze legalizovali úplatky z nemocničních zakázek.
Byl konec roku 2021, když policie začala prověřovat podezření, že vedení největší tuzemské nemocnice v pražském Motole ohýbá veřejné zakázky. Nejpozději během loňského roku pak začala hlavní aktéry – ředitele nemocnice Miloslava Ludvíka, jeho provozního náměstka Pavla Budínského a společnost Geosan – detailně monitorovat a odposlouchávat.
Díky tomu nyní tvrdí, že si manažeři nemocnice a zástupci firmy Geosan loni v létě dohodli navýšení ceny jedné ze zakázek v Motole, aby vytvořili prostor pro úplatky. „Pavel Budínský, Miloslav Ludvík a Ivan Havel (šéf Geosanu pozn. Neo) v období červenec až září 2024, na různých místech v Praze, společně domluvili, že uzavřou dodatek, ve kterém se dohodnou na zvýšení ceny díla o dalších cca 75 – 85 milion korun včetně DPH…A za to Pavel Budínský, po předchozí dohodě s Miloslavem Ludvíkem řekl Ivanu Havlovi o úplatek ve výši 8 milionů, z toho určených 5 milionů pro Miloslava Ludvíka a 3 miliony určené pro sebe,“ tvrdí kategoricky policie v dokumentech k případu.
To samé detektivové píší na dalším místě. A opět nenechávají prostor pro pochybnosti: náměstek Budínský si systematicky od roku 2010 říkal o úplatky dodavatelským firmám: „Řekl si o poskytnutí neoprávněného plnění ve formě finanční hotovosti ve výši vždy 10% bez DPH z každé fakturované částky daňového dokladu vystaveného danými zhotoviteli pro odběratele FNM.“
ČTĚTE TAKÉ: Za kulisy soudu s Janstou a Peltou. Tajemství bytu číslo 1306
A následuje výčet jedenácti firem a jejích konkrétních zástupců, kterým si Budínský podle policie o procenta ze zakázek říkal.
To vše se dělo pod dozorem policie dlouhé měsíce, jak je výše popsáno, ale zásah přišel až v únoru 2025. Možné vysvětlení, na co se čekalo, představuje největší ryba v příběhu: Miroslav Jansta. Přítel několika premiérů, někdejší dvorní právník řady politiků a také donedávna nejvlivnější zákulisní hráč. Jak o něm řekl fotbalový funkcionář Miroslav Pelta: takový „Obr čáp“.
Sám Jansta v příběhu zmanipulovaných zakázek nijak nefiguroval, policie nikde nepíše, že by se na tom podílel. Také z toho ani není obviněný. Do celé kauzy se dostal díky svým vazbám na šéfa motolského špitálu a šíbra Miloslava Ludvíka, s kterým jsou přátelé. Policie, která Ludvíka sledovala a odposlouchávala kvůli zakázkám, zachytila jejich kontakty. Stejně tak Janstovy kontakty s náměstkem Budínským.
Časopis Neovlivni.cz: Pakty Konečné s Iránem a Čínou. Kdo tlačí komunisty k moci
Z dokumentů policie je ale zřejmé, že neměla na Janstu nabito. Přesněji řečeno, měla na něj jen odposlechy, které samy o sobě nemusejí u soudu obstát. Jako třeba odposlechnutý Budínského rozhovor se ženou a dcerou, že pozemek na Berounsku, který Jansta koupil v roce 2023, je ve skutečnosti jejich. Nebo předání pěti milionů, které ve své kanceláři Budínský podle policejních záznamů předal Janstovi. Jenže Janstu s penězi nechytila a nemohla jednoznačně tvrdit, za co ty peníze byly.
Ve finále ale policii nahrál sám Miroslav Jansta, když Ludvíkovi a Budínskému slíbil asistenci při transakci s akciemi firmy v africkém Beninu.
Policie tvrdí, že tamní společnost SBI Holding S.A, kde drželi akcie Ludvík, Budínský a podnikatel s vazbami na Benin Antonín Kühn, byla ve skutečnosti pračkou peněz mimo jiné na úplatky ze zakázek motolské nemocnice. A tím, kdo teď v únoru chtěl Ludvíkovi a Budínskému pomoci s legalizací těchto peněz, byl podle policie právník Jansta.
Policie vystavěla konstrukci, že Ludvík a Budínský předali Janstovi hotově černé peníze, kterými on pak „zaplatil“ za jejich akcie společnosti SBI Holding S.A. Policie tvrdí, že akcie jsou ve skutečnosti bezcenné. A klec spadla až ve chvíli, kdy trojice Jansta, Ludvík a Budínský vycestovali minulý týden do Benińu.
Jak cestu do Beninu vysvětlují samotní aktéři případu, to zatím není jasné. Do večerních hodin byli všichni zadrženi. A jejich advokáti odmítali cokoli komentovat. „Mám závazek mlčenlivosti,“ zopakoval i večer Janstův právník Josef Monsport.
To, že policie čekala na dokončení jejich africké mise, ukazuje i časová posloupnost. Žádost o domovní prohlídky u Jansty a spol. je datovaná 22. ledna 2025. Soud je pak povolil 30. ledna s tím, že nejpozději musejí proběhnout do 28. února, tedy do tohoto pátku.
Celý případ, a tedy i taktiku vyšetřování, původně dozoroval tým Lenky Bradáčové. „Do minulého listopadu případ dozorovalo vrchní státní zastupitelství v Praze,“ uvedl web odkryto.
To samé vrchní státní zastupitelství utrpělo s právní bitvě s Janstou už v minulosti významnou prohru. Soudy opakovaně Janstu zprostily obžaloby v kauze sportovních dotací se zdůvodněním, že dělal jen to, co musel. Verdikt je sice pravomocný, ale čeká se jak dopadne dovolání, které v případu podal odcházející Igor Stříž. Případ nicméně Janstovu profesní kariéru významně poničil a připravil někdejšího zákulisního hráče o podstatnou část vlivu. A u soudů přitom důkazy neobstály.
Zdroj náhledové foto: ČUS