© Dead Line Media s.r.o. 2016 – všechna práva vyhrazena | buďte s námi v kontaktu: facebook – twitter – napište nám
© Design: Prokoho.cz | Souhlas se zpracováním osobních údajů (nastavení, odvolání)
Už dva roky sedí ve Strakově akademii kabinet Bohuslava Sobotky. Deník Neovlivní.cz přináší v tomto “poločase” žebříček vlivu ve vládě, přehled, jaká je pozice jednotlivých ministrů. Mezi kriteria našeho indexu patří například kompetence politické i odborné, vnímání mediálního obrazu i zákulisní informace o postavení uvnitř mateřských partají i samotné vlády.
Číslo 6 – ministryně školství Kateřina Valachová
Před létem 2015 vystřídala v čele resortu školství kovaného straníka ČSSD Marcela Chládka, když si ji, coby schopnou právničku z Úřadu vlády, vyhlídl sám premiér. O devět měsíců později má Valachová též stranickou legitimaci sociální demokracie, velmi silnou pozici v kabinetu – mimochodem, patří jí první příčka mezi ženami – a velké ambice. Křeslo ministryně školství chápe jako odrazový můstek k další kariéře a podle toho se chová.
Její loajalita patří Bohuslavovi Sobotkovi, ale drobnými signály už začala dávat najevo, že se nehodlá omezit tím, co jí šéf diktuje.
Ze všech sociálních demokratů nejlépe vychází s Andrejem Babišem. Nadstandardní vztahy se promítají třeba do toho, že Kateřina Valachová – na rozdíl od partajní kolegyně Marksové z ministerstva práce – nemá problém vymámit z ministra financí peníze. Babiš jí vychází při sestavování rozpočtu vstříc. Jejich vazba může být pro Sobotkovo vedení v budoucnu rizikovým momentem.
Své by k tomu mohl říct ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier, jehož náměstkyní Valachová před vládním angažmá byla a srdnatě prosazovalo návrhy z jeho dílny. Vystupovala jako jeho pravá ruka, ovšem loajalita nešla tak daleko, aby u Dientsbiera zůstala, když přišla lepší nabídka.
Valachová má za sebou práci pro legendu tuzemského práva Otakara Motejla, vedla legislativní odbor Senátu, později ve Strakově akademii místopředsedala Legislativní radě vlády. V této pozici aktivně likvidovala zákony, když bylo třeba, a tady si její úřednické hyperaktivity a houževnatosti také povšiml Sobotka.
Že je dříč a pracuje naplno, říkají všichni, kdo s Valachovou přijdou do styku.
Momentka ze setkání premiéra a ministryně školství se zástupci sportovních organizací v březnu 2016. Foto: Vláda ČR
Prozatím si ji pochvalují i vlivní lobbisté ze sportovních svazů, kteří se snaží ze státu dostat víc peněz
na podporu sportu. Po jmenování Valachové byli v lehké panice (psali jsme zde »), kdo-že to vystřídal jim nakloněného Chládka, záhy však zjistili, že Valachová je jednání otevřená a díky vazbě na Babiše umí sehnat peníze.
Navíc ustoupila od původního plánu, že vymění náměstka pro sport. V úřadu jde o klíčovou pozici. Jestli ministerstvo školství drží vlivovou agendu, je to právě sport. Zatímco v ostatních oblastech je úřad v zásadě jen kurýrem mandatorních výdajů na platy zaměstnanců ve školství, v případě sportu má téměř volnou ruku při rozdělování tří miliard korun.
Sport měl na ministerstvu léta na starosti protřelý zákulisní hráč pražské politiky Petr Hulinský. Díky tomu jej deník Neovlivní.cz zvolil pátým nejmocnějším mužem českého sportu. (Mimochodem, Valachová je v tomto žebříčku číslem 6, více zde ».) Hulinský je spojencem třeba předsedy Českého olympijského výboru Jiřího Kejvala. Jenže zároveň se hodně nemají v lásce s bývalým šéfem Valachové Dienstbierem, který svého rivala z pražské ČSSD označil za “ztělesnění klientelismu”.
Z plánované výměny nakonec sešlo, Hulinský se u moci udržel a Valachová získala spojence v Praze; spokojeni mohli být všichni, včetně bafuňářů.
Slabší stránkou ministryně je její mediální obraz. Zatím neumí vycítit “společenskou poptávku” a svézt se na ní. Dokreslit to lze na hojně propírané agendě s inkluzí. Tedy začlenění dětí s handicapy do běžných škol. Věcně nejde až tak o velký problém, ale vzbuzuje emoce, které dryáčnickými články ještě živí bulvární Blesk. Valachová na ataky dosud nedokázala najít protilék. Dočasně jí to jistě ubere pár bodů popularity.
Větší problém, který na Valachovou číhá, nejspíš Blesk propírat nebude. Jde o komplikovanou story s dotacemi EU pro výzkum a vývoj v letech 2007-2013, během kterých si tuzemské vědecké ústavy nakoupily za 50 bruselských miliard přístroje a zařízení. Nyní vychází najevo, že dost možná v rozporu s dotačními pravidly.
Problém popsal na příběhu výzkumného ústavu CEITEC, který si za dotace koupil dvě magnetické rezonance, na serveru Echo24 redaktor Petr Holub. “Rezonance pro CEITEC se stejně jako mnohé další vědecké přistroje koupily bez soutěže, v jednacím řízení s výrobcem předem vybraného přístroje. Protože CEITEC potřeboval rezonance Magnetom Prisma 3T, přímo oslovil jejich výrobce, firmu Siemens. Podle manuálu dotačního programu bylo třeba prokázat, že nákup je nezbytný pro daný výzkumný účel. To je však špatně. Správné bylo prokázat, že Magnetom Prisma byl pro daný výzkum právě jediným možným řešením a že konkurenční výrobci tedy nenabízejí podobné přístroje, které by splnily stejný účel. To ovšem posudky nezkoumaly.”
Pokud se Valachové nepovede případ dobře ukočírovat, Česku reálně hrozí, že bude muset peníze vracet. A 50 miliard, to by byla citelná díra do rozpočtu.