Velmoci se znovu přetahují o „sféry vlivu“, válka na Ukrajině trvá a Evropa se snaží najít rovnováhu mezi vlastním směřováním a spoluprací s USA. Hrozí, že se starý kontinent znovu rozdělí na východní a západní část – a to nejen politicky, ale i mentálně? Bývalý šéf civilní rozvědky, bezpečnostní expert Petr Mlejnek, má za to, že existuje cesta, jak se tomuto štěpení vyhnout.
Evropa dnes žije ve světě, kde mocenských center přibývá, ale společných pravidel ubývá.
V roce 2024 dosáhly celosvětové vojenské výdaje asi 2,7 bilionu dolarů a Evropa se na tomto růstu výrazně podílela. Nejrychleji zvyšují své armádní rozpočty státy na východě a severu EU – například Polsko, pobaltské země nebo Rumunsko. Přitom ale platí, že 64 % zbraní, které evropské země NATO v posledních pěti letech dovezly, pochází z USA.
Evropa tedy sílí, ale část obranných schopností si stále „půjčuje“ odjinud. A právě tady může vzniknout rozdělení: zatímco Francie a Německo prosazují větší nezávislost Evropy, Polsko, Litva nebo Lotyšsko věří, že bez USA se bezpečnost jejich regionu neudrží. Pokud by se tyto přístupy od sebe odklonily, může to být začátek nového bezpečnostního rozdělení Evropy.
Druhým citlivým bodem jsou energie. Podíl ruského plynu, který do EU proudí potrubím, klesl od roku 2021 z více než 40 % na zhruba 11 %. Rusko si ale stále drží vliv – v prvním čtvrtletí 2025 tvořil ruský zkapalněný plyn (LNG) asi 17 % evropského dovozu tohoto paliva. Tato zbytková závislost dává Moskvě možnost ovlivňovat evropskou jednotu, zvlášť když zároveň zvyšuje tlak v oblasti Černého moře – místě, kde se bezpečnost a ekonomika protínají nejviditelněji. Jakýkoli vážnější konflikt u tamních přístavů nebo dopravních cest by mohl rychle přerůst v logistickou a cenovou krizi. Pokud by na takovou krizi jednotlivé státy reagovaly každý po svém, mohlo by to Evropu dál rozdělovat.