Zemanova cesta do Moskvy: Slib zůstal nesplněn, pohledávka nedobytná

Když se v květnu 2015 vrátil prezident Zeman z Moskvy, on i jeho poradci se hodně zlobili. Domluvili přeci u Vladimira Putina odblokování nedobytné pohledávky přesahující pět miliard korun, kterou tam měla Česká exportní banka po zkrachovalém projektu elektrárny Poljarnaja na Sibiři, a média místo vděku vyčítají hlavě státu podporu Putina v boji proti sankcím EU. Devět měsíců poté je jasno: Pokud jde o Putinův slib, zůstalo jen u něj. Exportní banka požádala o miliardy český stát.

Česká exportní banka napůjčovala na neúspěšný projekt české firmy PSG na Sibiři celkem 6,8 miliardy korun. Nyní už ví, že se k penězům nedostane.

Hospodářské noviny ve svém pondělním vydání informovaly, že banka v souvislosti s Poljarnajou žádá po státu dotaci ve výši 3,8 miliard korun na pokrytí ztráty. Žádost potvrdilo listu několik na sobě nezávislých zdrojů. “Pokud by peníze nedostala, neměla by dost vlastních peněz a Česká národní banka by jí mohla zakázat fungování,” napsaly HN. “Proto je velmi pravděpodobné, že stát nakonec díru v rozpočtu exportní banky zalepí.”

K tomuto tématu:

Martin Nejedlý. Foto: stranaprav.cz
» Ruskou mentalitu dobře znám, říká Zemanův rádce Nejedlý
» Co se dělo u Putina? Exkluzivní popis ze zákulisí
» Zemanův poradce promluvil o lánském puči i letu s Kellnerem
» Zemanův Nejedlý sliboval. Ale dluhy platit nechce

Nedobytná pohledávka byla přitom tím hlavním, čím loni prezident Zeman zdůvodňoval svou návštěvu Moskvy. Tehdejší schůzka hlavy státu s Vladimirem Putinem vyvolala silné emoce na tuzemské politické scéně. Jednak proto, že na květnové oslavy do Ruska nikdo další z politiků Západu nejel, druhak kvůli podpoře, kterou Miloš Zeman Putinovu režimu projevil. Během cesty totiž poskytl rozhovor ruské rozhlasové stanici Kommersant FM, během kterého řekl, že by Evropská unie mohla sankce, zavedené kvůli anexi Krymu, zrušit do konce letošního roku.

Zemanův ekonomický poradce Martin Nejedlý, který byl na setkání s Putinem a podílel se i na aranžmá schůzky, v rozhovoru pro Neovlivní (zde ») následně kritiku hlavy státu odmítl. Popsal, jaká témata se na schůzce probírala – že šlo především o ekonomické zájmy Česka v Rusku. Konkrétně o zmiňovanou paroplynovou elektrárnu Poljarnaja.

“Dneska jsme v tom projektu výstavby elektrárny 5,3 miliardy minus. A uvědomte si, že když Rusko nezaplatí a zůstane v České exportní bance nedobytná pohledávka, tak to budou muset zaplatit daňoví poplatníci. My všichni. Prezident Zeman bojoval za všechny občany. A místo uznání je médii pranýřován,” řekl tehdy v rozhovoru Nejedlý. “Díky panu Zemanovi jsem se na schůzce u pana Putina dostal na řadu já se svým proslovem. Pan Putin byl připraven na úplně jiné téma. Já ale se znalostí ruské mentality a povahy trval na svém, řekl jsem: pane prezidente, prosím vás, vyřešme nejdříve tento problém, který je mnohem složitější. Nemůžete nechávat české exportéry takhle na holičkách. Mě je jedno jak, ale žádám, pane prezidente, o vyřešení.”

Nejedlý dále popsal, jak se bude v sibiřské anabázi pokračovat. “Prezident Putin dal pokyn ministrovi energetiky tento problém vyřešit. Vytvoří se jasné smlouvy na odběr elektrické energie, bude dofinancováno dlužných 5,3 miliardy korun, naše banka z výnosů prodeje elektřiny bude dostávat splátky úvěru a občané nebudou muset nic ze svých daní platit. A věřte, my budeme důslední, aby se tak stalo. Já nebudu ten, který má být podle médií snad ruský agent, ale naopak budu český občan, který bude říkat: závazky budete plnit.”

Česká exportní banka už na plnění závazků nevěří, peníze chce z české kasy.

Zdaleka přitom nejde jen o miliardy pro ČEB. Stát bude muset po zkušenosti s projektem Sibiř přehodnotit, jak se má do budoucna na podobných akcích podílet – a jak v nich má působit státní exportní pojišťovna EGAP.

Ta sice rizikový obchod pojistila, už loni v létě však kvůli podezření na manipulaci s úvěrovou smlouvou podávala trestní oznámení. Minulý týden rozhodla, že exportní bance vyplatí jen pětinu požadované sumy, tedy 1,3 miliardy. “Dozorčí rada EGAP potvrdila rozhodnutí škodního výboru a představenstva pojišťovny o krácení ve výši 80 procent z důvodu naprosto zásadních pochybení v rozporu s pojistnou smlouvou,” potvrdila pro HN mluvčí pojišťovny Hana Hikelová.