Marian Cingroš, pozoruhodná postava bezpečnostní komunity, se podílel na vytváření polistopadových demokratických tajných služeb. Končil na přelomu tisíciletí v roli šéfa klíčového odboru civilní kontrarozvědky. Smetla jej válka mezi tehdejšími šéfy tajných služeb.
Dlouholetý šéf odboru sledování BIS Marian Cingroš před pár dny zemřel. Včera měl v Praze pohřeb, kam kromě rodiny a přátel dorazily i někdejší špičky tajných služeb. Cingroš, který odešel do civilu už na počátku tisíciletí, měl v bezpečnostní komunitě dodnes respekt.
„Byl jeden z těch lidí na šéfovských pozicích, s kterými se dalo vyjít. Dalo se s ním mluvit a svojí práci rozuměl,“popsal jeho pozici další dlouholetý zpravodajský důstojník.
Cingrošův někdejší šéf, bývalý ředitel BIS Jiří Růžek pak o něm mluví v superlativech. „Byl to mimořádně schopný člověk. Férový. Takový, jaký se rodí jednou za století. Byl zkrátka to lepší já v BIS, řekl bych,“ uvedl Růžek, který se včerejšího pohřbu účastnil.
Cingroš byl poslední roky vážně nemocný. „Odešel ve spánku po dlouhé nemoci… Týden před tím seděl doma v obýváku, kouřil, popíjel Campari a rozdával úkoly,“ napsala rodina na parte.
Marian Cingroš nastoupil do demokratických tajných služeb krátce po pádu komunismu před pětatřiceti lety. Podílel se tedy na jejich novém uspořádání. Blízko měl k lidem z undergroundu, přátelil se například s Františkem Stárkem alias Čuňasem, který se v devadesátých letech rovněž zapsal do historie novodobé zpravodajské komunity.
Časopis Neovlivní: Exkluzivní rozhovor s Ondřejem Vetchým. „Proč to všechno dělám“
S Čuňasem pak po svém odchodu z BIS připravili komiksovou publikaci na památku Ivana Magora Jirouse. Magorovy historky sepsal Čuňas, ilustroval je pak právě Marian Cingroš.
Před pár lety pak vytvořil videoklip „Tak si dáme jedno“ pro rockovou kapelu Pumpa „Byl to velký fanoušek kapely od samého jejího začátku. R.I.P. Mariane,“ napsali členové kapely na svůj Facebook.
Samotný odchod Mariana Cingroše z tajných služeb v roce 2003 měl pro něj hořkou příchuť. A řešila jej i Sněmovna.
Cingroš se totiž stal obětí v tehdejší válce mezi šéfy tajných služeb, kdy nástupce Jiřího Růžka v BIS rozpoutal vyšetřování údajně nestandardní operace. Šlo v ní o sledování konkurenční civilní rozvědky UZSI, pro které ale existovala dvě vysvětlení. Růžkův nástupce Jiří Lang akci označil za pochybnou a vyhodil všechny důstojníky, co s ní měli něco společného. A protože šlo o sledování, šéf tohoto odboru Cingroš to odskákal také.
Růžek nicméně dodnes trvá na tom, že šlo jen o záminku a vyřizování účtů. „Rozvědka tehdy rozebírala personál BIS. Přetahovali lidi, co jsme vychovali, vycvičili, a to se nám přirozeně nelíbilo. Měli vstupní školení ve Čtyřkolech a já tehdy požádal svého náměstka Šimandla, aby se tam někdo zajel podívat, jestli tam nefigurují i naši lidé. A on požádal Mariana, aby se tam šli přes plot podívat. Oni to udělali a když jsem ze služby odešel, použili to proti němu. Lang ho vyhodil,“ tvrdí dnes Růžek.
A ještě dobová citace tehdejšího mluvčího BIS Jana Šuberta: „Řada věcí byla špatně. Pokyn k akci byl vydán neprofesionálně, dá se říct netransparentně. Nestandardní byla i celá operace. Nebyly dodrženy všechny stanovené postupy a vnitřní předpisy. Poté, kdy současný ředitel služby Lang zjistil, co se stalo, nechal celý případ vyšetřit svojí inspekcí. Ředitel Lang také požádal o svolání parlamentní komise pro kontrolu BIS, aby o případu mohl poslance osobně informovat.“
A jen pro přesnost: nikdo za to nakonec nebyl obviněný.