Případ Sudliankové, Rosatomu a jednotky GRU 74455 ukazuje, jak Rusko v Česku dlouhodobě ovlivňuje politiku – navzdory výrokům Radima Fialy. Analýza dlouholetého vojáka a zpravodajského důstojníka Petra Mlejnka.
Debata o ruském působení v České republice se neodehrává ve vzduchoprázdnu. V posledních letech se opakovaně ukazuje v konkrétních kauzách: v pokusech ovlivňovat tendr na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany, ve výbuchu muničních skladů ve Vrběticích, v dlouhodobých vlivových operacích ruských státních firem, zpravodajských služeb a médií, a naposledy i v případech jako byla síť kolem projektu Voice of Europe.
Tyto jednotlivé epizody netvoří izolované incidenty, ale součást jednoho kontinuálního tlaku, jehož cílem je oslabovat rozhodovací schopnost českého státu, relativizovat práci jeho institucí a posouvat veřejnou debatu ve prospěch zájmů Kremlu.
Tento text vznikl jako vymezení proti systematickému podkopávání práce českých bezpečnostních složek, a to zejména v reakci na výroky Radima Fiala, místopředsedy vládního hnutí SPD, který po víkendových vyjádřeních znovu zpochybnil odpovědnost Ruska za výbuchy muničních skladů ve Vrběticích.
Fiala odmítl svá slova odvolat i před jednáním koaliční rady a vlády a prohlásil, že je na Bezpečnostní informační služba, orgánech činných v trestním řízení a soudech, aby jej „přesvědčily“. S jeho výroky nesouhlasí ani někteří ministři hnutí ANO. Fialova slova nahrávají Rusku a mohou mít vliv na důvěru občanů ČR ve své státní orgány.