© Dead Line Media s.r.o. 2016 – všechna práva vyhrazena | buďte s námi v kontaktu: facebook – twitter – napište nám
© Design: Prokoho.cz | Souhlas se zpracováním osobních údajů (nastavení, odvolání)
To podstatné, co se odehrálo během 3. týdne roku 2016.
Výrazná tvář české politiky 90. let, komunista Miloslav Ransdorf, náhle zemřel ve věku 62 let. “I když jsem s řadou názorů pana Ransdorfa nesouhlasil, respektoval jsem ho jako velmi vzdělaného člověka, jako politika s širokým rozhledem,” kondoloval premiér Sobotka.
Ten se v pátek vydal na pivo s britským premiérem Davidem Cameronem, kterého přesvědčoval, že by Británie neměla odcházet z EU. V týdnu přesvědčoval poslance, že uprchlíci nejsou organizovaná armáda, jak tvrdí prezident Zeman. A zatím se nenechal přesvědčit, že by vzpurná šéfka Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková měla spadat pod služební zákon (o sporu jsme psali zde ») a tím pádem by ji vláda mohla odstavit. Vitásková zatím zůstává ve funkci a na oplátku bleskově odvolala svého zástupce, místopředsedu ERÚ Jana Nehodu. Právě ten v době dovolené Vitáskové podepsal cenové rozhodnutí, jak se bude vyplácet podpora obnovitelným zdrojům – což vláda žádala a šéfka úřadu odmítala udělat.
ERÚ se v týdnu dostala do titulků ještě jednou, Hospodářské noviny napsaly, že úřad chystá revoluci v platbách za elektřinu. Nově by se cena neodvíjela na tom, kolik kdo spotřebuje, ale jak velký má jistič. “I když dopady změn pro drtivou většinu Čechů nebudou drastické, jsou typy spotřebitelů, kterým ani výměna jističe nepomůže. Týká se to hlavně těch, kteří nemají rovnoměrně rozprostřenou spotřebu. Například chalupáři, majitelé garáží či lidé, kteří mají velký jistič kvůli cirkulárce, již pouští jednou do roka, mohou ročně připlatit desítky procent,” napsaly HN. Chalupáři se bouří.
Bouřila i sněmovna, kde strany vládní koalice omezily – kvůli obstrukcím k zákonu o elektronické evidenci tržeb – právo poslanců mluvit k EET na 2×10 minut.
Byli tací, kteří během své dvacetiminutovky stihli hodně.
• “Jestli tady dojde k tomu, že ubyde nějaký počet podnikatelů… no, prosím, s tím musíme počítat asi. Ano, ale co to je za podnikatele, kteří ubydou? (…) Za vás se tady objevily zlaté řetězy, vily z nezdaněných peněz, z peněz, o kterých nikdo neví dodnes, kde se tady vzaly. Vy jste to tady zavedli a dnes se tomu smějete a tleskáte, když říkám, že tady ubude podnikatelů. Ano! Ubude!” (poslankyně Jana Lorencová, ANO)
• “Chorvatsko dlouhodobě trpí vysokou nezaměstnaností. V červnu 2015 byla vyšší než 16 % a obzvlášť vysoká je mezi mladými od 15 do 24 let, která stále ještě překračuje 43 %. A na svém vrcholu v lednu 2013 to bylo dokonce 52,5 %. Chorvatský podnikový sektor je méně konkurenceschopný než český.” (…) “Má být ta chorvatská léčba inspirací pro Českou republiku?” (poslankyně TOP 09 Gabriela Pecková)
• “No to je fakt neuvěřitelné. Já nechápu, proč tady pomlouváte Chorvatsko. Chorvatsko je první destinace našich občanů na dovolenou. A pokud vím, Češi mají rádi Chorvaty, tak proč je pomlouváte? To je neuvěřitelné. Vy tady děláte medvědí službu. Co má Chorvatsko s evidencí tržeb? Jenom technologii, nejmodernější technologii. Vy tady mluvíte o Balkáně. A co máte proti Balkánu? S Jugoslávií jsme vždycky měli skvělé vztahy. A pokud vím, tak první místopředsedkyně… No nesmějte se, paní Němcová. Vaše první místopředsedkyně se narodila v Bělehradě. Tak jaký máte problém s Balkánem? Paní Udženija se narodila v Bělehradě. Máte problém s Jugoslávií? Nemáte rádi Chorvaty? Já je mám rád. I Srby mám rád.” (odpověď šéfa hnutí ANO Andreje Babiše Peckové).
A už jen stručně. Senátor Ivo Valenta oznámil, že jeho Synot už nebude sponzorovat český fotbal. Natruc, nelíbí se mu novela zákona o zdanění hazardu, která herní automaty zatíží o osm procent vyšší daní.
Spojené státy zpřísnily podmínky bezvízového styku pro 38 zemí včetně Česka. A Česko? Zažilo nejstudenější noc zimy. Ze čtvrtka na pátek bylo na Šumavě minus 35,3 stupně .
A co jsme psali na Neovlivní.cz?
Unijní kontroloři se začali zajímat o výběrové řízení na klíčový post ředitele auditu českého ministerstva financí. Šéf auditorů, jinak též ředitel Odboru 52, je z hlediska čerpání eurodotací klíčovou postavou.
Ze zjištění deníku Neovlivní.cz (podrobněji zde ») vyplývá, že v Bruselu nyní řeší, zda poslední výběrové řízení na tento post nebylo zmanipulované.
Existují o tom svědectví. Už třináct dní po zahájení řízení napsala premiérovi Bohuslavu Sobotkovi tehdejší zaměstnankyně ministerstva Jarmila Nývltová, že současný šéf auditu Evžen Mrázek to má spočítané a v tendru nevyhraje.
Pochybnosti ohledně výběrového řízení přicházejí v nejméně vhodnou dobu. Evropská komise oficiálně připustila, že se její lidé situací kolem kontroly čerpání eurodotací v Česku zabývají. Hlavní okruhy zájmu EK shrnuje obsáhlý dokument, který jsme publikovali » v originálním znění.
Ani vazba, ani nabídka nižšího trestu výměnou za spolupráci nepřesvědčila podnikatele Ivana Kyselého, aby přistoupil na návrhy detektivů a promluvil o aktivitách svého obchodního partnera Ivana Langera. Stejně tak nepotopil někdejšího ministra vnitra nikdo z dalších obviněných v olomoucké kauze.
Pro kriminalisty to v tuto chvíli byla jediná šance: pokud skutečně byl hlavním cílem, o který jim při loňské razii v Olomouci šlo, Ivan Langer, potřebovali k tomu svědectví jednotlivých aktérů případu. Za čtvrt roku vyšetřování je nezískali.
Ačkoli o bývalém vlivném politikovi mluví obvinění na odposleších jako o osobě, která byla zapletena do několika kauz, při výsleších už to nikdo z nich nezopakoval. A další důkaz se podle zjištění Neovlivní.cz neobjevil (čtěte detailně zde »).
A ještě jedna nová zpráva k Olomouci: Stíhaný olomoucký hejtman Jiří Rozbořil pověřil svého právníka, aby vypracoval stížnost k Ústavnímu soudu. Trvá na tom, že se nedopustil žádného korupčního jednání (podrobněji zde »).
Příliv ruské propagandy na Slovensku se – podobně jako v Česku – dramaticky zvýšil s vyhrocením událostí na Ukrajině. Zprávy nakloněné Putinovskému vidění světa dokonale zaplnily díru na trhu: hlad skupiny čtenářů po konspiračních teoriích. Kolik takových čtenářů je? A dokážou na ně cílit slovenští politici? Je někdo ze současné politické reprezentace otevřeně prokremelský?
Odpovědi na tyto otázky hledala spolupracovnice Neovlivní.cz v Bratislavě Stanislava Harkotová. Hovořila například s analytikem Institutu pro veřejné otázky Grigorijem Mesežnikovem, který řekl: “K těmto webům inklinují spíše voliči strany Mariana Kotleby, Slovenské národní strany, částečně i Směru-SD. V Směru dnes najdete politiky, kteří opakují různé mýty a bludy, které proruská propaganda šíří. Například poslanec Ľuboš Blaha nebo Juraj Blanár (předseda Žilinského samosprávného kraje, pozn. red.), který vypráví o tom, že ukrajinská armáda vraždí vlastní obyvatelstvo, což je neslýchané.” Celou analýzu si můžete přečíst zde ».
Výběr šéfů veřejnoprávních médií býval vždy doprovázen záplavou zpráv, která partaj tlačí jakého kandidáta, kdo u koho a za koho lobuje. Radní Českého rozhlasu vybírali ve středu z pětice finalistů nového generálního ředitele – a tentokrát bylo ticho. “V podstatě se to celé odehrává v atmosféře ‘hlavně, ať na rozhlas nemá vliv Andrej Babiš’,” řekl v rozhovoru pro Neovlivní Filip Rožánek, šéfredaktor týdeníku Marketing & Media, který dění kolem volby detailně sledoval.
Celé interview o rozhlase, politice a třeba i o tom, proč má ČRo pověst stojatých vod, naleznete tady ».
V tomto článku » si pak můžete pročíst dokument – kandidátský projekt vítěze volby, novopečeného šéfa Českého rozhlasu René Zavorala. Od radních získal silný mandát, hlasovalo pro něj sedm z devíti členů.
Michal Škop, vystudovaný matematik, statistik a demograf, se už léta zabývá tím, jak informace, které leží na jednotlivých státních úřadech a v institucích, dostat pod veřejnou kontrolu. I proto se v září obrátil na ministerstvo financí s žádostí o dokumentaci ke klíčovému zákonu Andreje Babiše o elektronické evidenci tržeb. Dočkal se 19. ledna.
Přesto nemá pocit, že by “měl splněno”. Chce vědět, kdo si na úřadech dával tu práci a házel mu klacky pod nohy. A samozřejmě chce vědět, jak EET, pokud projde, bude vypadat. “Co mi vlastně při čtení dokumentace přišlo nejhorší: Že všechna data na serverech budou nekódovaná. Takže kdokoli bude mít k serverům přístup, bude si moci klidně stáhnout všechno. Kdyby na to chtěl někdo zaútočit, může se tam dostat přes přístupy finančních úřadů. Povídání s Michalem Škopem naleznete zde ».
Tradiční profilový rozhovor jsme tentokrát věnovali úřadujícímu předsedovi hnutí Starostové a nezávislý. Petr Gazdík, který je též místopředsedou Poslanecké sněmovny, v něm vzpomíná na to, jak se stal šéfem strany poté, co předsedu Martina Půtu obvinila policie z přijetí úplatku.
“Já v jeho kauze nevidím žádný přímý důkaz. Za ten rok, co je obviněný, se nestalo vůbec nic. Nepozvali ho na jediný výslech. A jemu to jako politikovi zásadně zkomplikovalo život, zničilo kariéru,” řekl Gazdík během rozhovoru. Hovoří v něm o strachu lidí na radnicích dělat zásadní rozhodnutí, aby se neocitli v hledáčku policie. O drobných úkrocích, které dělají, aby se nemuseli bát stíhání či vězení.
Mimochodem, rozhovor se odehrál v týdnu, kdy Krajský soud v Českých Budějovicích poslal na pět let do vězení bývalého primátora Budějovic Juraje Thomu. Navíc má zaplatit škodu 12,5 milionu korun, kterou způsobil městu tím, že podepsal dokument, který sám považoval za dodatek ke smlouvě na IT technologie. Podle právního výkladu, k němuž se soud přiklonil, šlo však o smlouvu novou, tudíž měli věc řešit radní a vypsat tendr.
První část rozhovoru s Petrem Gazdíkem naleznete zde ». Druhý díl – o EET a kontrolních hlášeních – je tady ».
Děkujeme vám za pozornost a těšíme se zase příští týden!