© Dead Line Media s.r.o. 2016 – všechna práva vyhrazena | buďte s námi v kontaktu: facebook – twitter – napište nám
© Design: Prokoho.cz | Souhlas se zpracováním osobních údajů (nastavení, odvolání)
Co přinesl 39. týden roku 2016
Byl to týden, v němž další z českých vrcholných politiků ukázal, že soudní verdikty nejsou nic pro ně.
Máme tu ČSSD a nerespektování pravomocného rozsudku, podle kterého měla zaplatit právníkovi Zdeňku Altnerovi 337 milionů korun. Máme tu Miloše Zemana, neexistující článek Ferdinanda Peroutky a nařízenou soudní omluvu Peroutkově vnučce, která se stala cárem papíru, protože pro Hrad asi pravomocné rozhodnutí neplatí. A máme tu čerstvý rozsudek pro Andreje Babiše, kterému v úterý okresní soud uložil, aby se omluvil moravskoslezskému hejtmanovi Miroslavu Novákovi (ČSSD) za televizní výrok o kšeftmanech a tunelářích. Ani Babiš se omlouvat nehodlá a spor – jako ČSSD a Hrad – požene dál, byť v jeho případě zatím rozsudek není pravomocný. “Rozdíl mezi Rathem a Novákem je jedině v tom, že Nováka nechytili. Je to jeden ze symbolů korupce na krajích,” napsal Babiš poté, co soud jeho televizní charakteristiku hejtmana odmítl.
Když zmiňujeme Peroutku, zřejmě nejabsurdnější aféru uplynulých let stojící na tom, že prezident odmítá uznat, že se spletl a četl něco, co neexistuje – nastal drobný posun. Sobotní vydání deníku Právo přineslo informaci, že se Zemanem citovaný článek “Hitler je gentleman” našel. Jen vyšel v jiných novinách. A nenapsal ho Peroutka. Text objevil historik Jan Galandauer v Rudém právu, nikoli v Peroutkově Přítomnosti.
Nález v sobotu v podstatě ovládl sociální sítě a prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček, který se přes rok snaží splnit nesplnitelný úkol a “Peroutkův” text najít, se mohl vyřádit. Éterem lítal Hácha, agrárníci, antisemitismus, přiřkl “Pražské kavárně” touhu obnovit druhou republiku… Bylo to jen pro silné žaludky, které nemáme, tudíž jako reakci přikládáme něco, co asi má nejblíž oficiálnímu vyjádření prezidenta, ovšem Bůh suď. Více subalterního úředníka citovat netřeba.
Státníci z celého světa se sjeli do Izraele, aby se rozloučili s mimořádnou politickou osobností, nositelem Nobelovy ceny míru, bývalým prezidentem státu Šimonem Peresem. Český prezident Zeman, který Perese označil za svého drahého přítele, do Jeruzaléma nezamířil. Raději zvolil Rhodos, kam odcestoval na akci pořádanou přítelem ruského prezidenta Putina, mužem ze sankčního seznamu USA a jedním z nejmocnějších ruských oligarchů Vladimirem Jakuninem. Více o akci, na kterou se Zemanem odcestoval i jeho předchůdce Václav Klaus, v tomto textu ».
A už jen stručně, abychom vás o první říjnové neděli příliš nezahltili.
• Starosta Bill de Blasio ve středu vyhlásil 28. září Dnem Václava Havla v New Yorku.
• Rada hlavního města Prahy zas schválila návrh, aby piazzetta Národního divadla nesla jméno náměstí Václava Havla.
• Pětašedesátiletý doyen dostihového sportu Josef Váňa, kandidát hnutí ANO, nepojede Velkou Pardubickou. Nebyl spokojený se svým koněm. Jak byl kůň spokojený se svým jezdcem, nevíme.
• V Česku se podle amerického časopisu National Geographic nejhlubší zatopená jeskyně na světě. Jde o propast u Hranic na Přerovsku, která – zdá se -, snad ani nemá dno. Miniponorka se dostala do hloubky 404 metrů, dál už ji vodící kabel nepustil. Rekord se tedy bude časem téměř jistě přepisovat.
• Divadlo Járy Cimrmana zahájilo padesátou sezonu. Český rozhlas ve spolupráci s “Cimrmany” uspořádal anketu o nejoblíbenější hlášku z her českého génia. Vítězem se stalo “Vyšetřování ztráty třídní knihy”, konkrétně tento stesk Ladislava Smoljaka: “Toto jsou rozumní chlapci? Vždyť je to tady jeden vedle druhého samý Debil nebo Blbeček! Se podivejte do zasedacího pořádku: Debil, Blbeček, Debil, Blbeček, Debil, Blbeček, Debil, Blbeček. Akorát támhle vzadu, to je snad jediná výjimka, sedí dva Blbečci vedle sebe.”
A co jsme psali na Neovlivní.cz?
Bezmála každý čtvrtý projekt soukromých uchazečů, kteří uspěli se žádostí o evropské dotace v regionálních operačních programech, skrýval své skutečné majitele. Anonymní uchazeči tak získali přes tři a čtvrt miliard korun. Vyplývá to z detailní analýzy dotací za roky 2007-2013, kterou vypracovala nezisková organizace Good Governance bývalého Babišova náměstka Lukáše Wagenknechta.
Organizace Good Governance zanalyzovala všech 464 projektů, v nichž finanční injekce v regionálních programech putovala do rukou soukromých podnikatelských subjektů – tedy do akciovek, nebo firem s r.o. Jde o první ucelenou studii svého druhu. Hlavní závěry si můžete přečíst zde ».
V tomto » textu jsme se pak podívali na to, kteří lidé z vrcholné politiky v minulosti uspěli se svými žádostmi o dotace pro své projekty. Vedle Andreje Babiše je to třeba prezidentův kancléř Vratislav Mynář, někdejší ministryně informatiky Dana Bérová, nebo exministr vnitra Ivan Langer.
Deník Neovlivní.cz sestavil žebříček nejvlivnějších lidí v českém šoubyznysu a v uplynulém týdnu odtajnili osobnost, která skončila na páté příčce. Je jí Jaromír Soukup », majoritní akcionář mediální skupiny Empresa Média (TV Barrandov, časopisy Týden, Instinkt, Sedmička) a komunikační skupiny Médea Group.
Soukup má kromě mediálního vlivu i nezanedbatelný vliv v politice; osobně sehrál klíčovou roli v několika kapitolách české politiky. Stál u rozvratu tehdy vládní Strany zelených, když ovládal ministryni školství Danu Kuchtovou. Byl také jedním z posledních, s kým Mirek Topolánek mluvil před pádem své vlády a zjišťoval si, zda jsou jiné dvě rebelující poslankyně zelených – Věra Jakubková a Olga Zubová – ochotny podržet jej při hlasování o důvěře.
Šestá pozice připadne programovému řediteli České televize Milanu Fridrichovi ». A na sedmém místě skončil František Nachtigall », ředitel strategického rozvoje vydavatelství Mafra.
Pro místní byla často poslední instancí, za kterou se vypravili, když jim úřady v boji s korupcí či nepravostmi mocných nepomohly. Alena Dernerová ale nyní musí bojovat o to, aby vůbec mohla obhajovat senátorský post. Roztržky v hnutí Severočeši.cz, za které jako nezávislá kandidovala, týden před volbami vyústily mimo jiné v její vyškrtnutí z kandidátky.
Sama senátorka uvedla, že pokud se nebude moci voleb účastnit, obrátí se na soud. “Celou akci považuji za nehoráznou a vůbec nechápu, jak se takhle může někdo chovat. Je z toho zjevné, že prostě vadím,” uvedla pro Neovlivní.cz Dernerová, kterou redakce zařadila na čtvrté místo žebříčku vlivu v Ústeckém kraji (více tu »).
To, že je akce cílená na vybrané postavy severočeské politiky, potvrzuje i fakt, že Jaroslav Doubrava – druhý z kandidátů za toto hnutí – v kampani do senátu pokračuje dál. Životopisy obou kandidátů jsou přitom jako noc a den. Doubrava byl do roku 2010 členem KSČM, v politice působí od roku 1978. V regionu prosazuje prolomení těžebních limitů a za své zahraničně-politické eskapády si vysloužil kritiku napříč partajemi. Další podrobnosti v tomto » textu.
Téměř rok trvalo Andreji Babišovi, než dokázal najít člověka, který bude na jeho úřadu ochoten vzít si pod sebe klíčovou agendu: státní rozpočet. Jednu z nejdůležitějších pozic ve státní správě nyní obsadil: náměstkem ministra financí pro veřejné rozpočty se stal dlouholetý úředník Petr Pavelek (detailněji tu »).
Pavelek na ministerstvu působil i v době, kdy uzavíralo nevýhodné kontrakty s bankami na zajištění státních dluhopisů. Na nevýhodné kontrakty přišel interní audit, který zkoumal správu státních dluhů od roku 2004. Auditoři zjistili, že škody přesáhly 10 miliard korun a Babišovi doporučili zvážit právní kroky (více zde »).
Ministr však rok váhal a audit držel u ledu. Nakonec podal úřad trestní oznámení letos v květnu. Jak však zjistil redakce Neovlivní.cz, v té době už leželo týden na státním zastupitelství v Praze jiné trestní oznámení, které viní z bankovních manipulací přímo ministra financí.
Patří mezi ceněné muže českého byznysu. Založil a řídí firmu, která je největším českým výrobcem betonových stavebních prvků a jak říká: ať se děje, co se děje, každé ráno vstanu a jdu do práce, protože živím tisíc lidí. Kromě toho je Tomáš Březina v pravém slova smyslu homo politicus. Správa věcí veřejných ho bytostně zajímá, byť se během svých krátkých exkurzí do pater vyšší politiky dvakrát zklamal. Jednou s ODS, jednou s ANO. Proč úspěšný podnikatel v politice nevydržel? A kde vidí chyby, kterých jsme se dopustili?
“V zavedeném hospodářství už není možné to, co se stalo v letech 1989 – 1992. Tedy to, že investoři jako pan Kellner, pan Babiš, pan Komárek, pan Tykač, pan Bakala, pan Otava, pánové Koláček a já nevím, jak se všichni jmenovali, i pan Hlavatý z Juty, přebírali stávající firmy. To už prostě není možné. Určitě jsou všichni mimořádně schopní, bylo strašně mnoho těch, kterým se to nepovedlo. Ti své firmy zničili, přestože měly větší potenciál než třeba Juta. Klobouk dolů. Ale je to úplně jiný příběh, než když je mi dvacet devět, píše se rok 2016, skončil jsem univerzitu, mám za sebou čtyři roky v Anglii, teď se vracím sem a založím si vlastní byznys. Dnes už nekoupím Lovochemii, už nekoupím Setuzu. Začnu malým byznysem, nějakým start-upem. To je jediná šance, jak dohnat Západ.
Viděl jsem, že pan Babiš tohoto vůbec není příznivcem. Uvažuje úplně jinak. Zjednodušeně řečeno, podle něj malí stejně žijí z velkých. Já mám velký Agrofert, a teď potřebuji mít něco outsourcované. Hřídele do nějakých motorků, které se vyrábějí v nějaké firmičce, nebo je dělá místní zámečník. Tak on uvažuje. A já to považuji za naprosto mylné uvažování a chování. A to byl ten druhý moment, kdy jsem se rozhodl, že to pro mě nemá smysl. Protože tohoto člověka nepředělám. Mě taky nikdo nepředělá. Samozřejmě může mít právo si to myslet, ale já si myslím, že to je špatně.”
Celý rozhovor s Tomášem Březinou si můžete přečíst tady »
A na závěr jedna zpráva, která nás moc těší. Předplatitelé tištěného měsíčníku Neovlivní.cz už mají ve svých stránkách páté číslo magazínu.
Na šedesáti stranách si můžete mimo jiné přečíst třeba skutečný příběh Roberta Šlachty. Je to už měsíc, co zřejmě nejznámější policajt nastoupil – po pětadvaceti letech u sboru – do nového angažmá. Zakotvil u celníků, kde mu práci nabídl ministr financí Andrej Babiš. V úřadu, který bez zájmu veřejnosti nashromáždil obrovské pravomoci a usiluje o další. Zejména na poli boje proti daňovým podvodům. Bude Šlachta pokračovat i v nové funkci ve své svaté válce proti zločincům? Kdyby narazil na nesrovnalosti v Babišově firmě, nechá to být, nebo prostě bude vyšetřovat svého nejvyššího šéfa? Proč se ocitl v sociální izolaci a jaký dopad to mělo na vyšetřované kauzy?
Na to všechno odpovídáme v detailním profilu Roberta Šlachty. Magazín si můžete jednoduše objednat a nechat poslat přímo domů. Jak postupovat, zjistíte na tomto odkaze ». Na redakčním blogu (tu ») si pak můžete přečíst, co dále v aktuálním čísle měsíčníku najdete.
Děkujeme za pozornost. Víte, že do Vánoc zbývají už jen necelé tři měsíce?