Jak se 17 let stará opoziční smlouva podepsala na ruském vlivu v Česku

Zdánlivě mají ta dvě témata společného jen málo: Toleranční patent, který před sedmnácti lety podepsala Klausova ODS Zemanově ČSSD, a vliv Kremlu v Česku, který v posledních dvou letech posiluje. Jenže nic se neděje bez souvislostí: právě do doby vzniku opoziční smlouvy lze vystopovat sníženou ostražitost vůči Rusku a prosazování jeho zájmů na území republiky.

Okamžik, kdy ODS vystavila sociální demokracii bianco šek na vládnutí, dodneška ovlivňuje životy v Česku. A to v mnoha ohledech. Alespoň podle šéfredaktorky deníku Neovlivní.cz, která o důsledcích opoziční smlouvy besedovala krátce před Vánoci na Politologickém klubu Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové.

“Opoziční smlouva je dnes interpretována mnoha politiky jako standardní krok, kdy se dvě nejsilnější strany pokusily nastolit stabilní politické řešení po patové volební situaci. Podle mě to řešení standardní rozhodně nebylo, protože fakticky z mapy vymazalo opozici. ODS se zavázala, že během čtyř let neučiní žádný krok, který by vedl k pádu Zemanovy vlády – a ostatní partaje na to neměly dost sil. Tím zmizel kontrolní mechanismus, který každá vláda musí mít. Nejviditelnější důsledek na sebe nenechal dlouho čekat – v nebývalé míře se objevily politické trafiky.”

Lukrativní posty strany svým věrným přidělovaly už před opoziční smlouvou, ale po jejím podpisu si ODS a ČSSD v podstatě rozparcelovaly vliv na ministerstvech, klíčových úřadech, ve státních a polostátních firmách. “Dodnes existuje nikdy nevyvrácené podezření, že partaje tyto státní či polostátní firmy využívaly k tomu, aby přes různé marketingové akce vytahovaly peníze z veřejných rozpočtů na svoje privátní aktivity. V důsledku – politických trafik jsme se dodneška nezbavili,” upozornila Slonková.

Až o mnoho později vyšlo najevo, co například znamenalo ovládnutí Konsolidační agentury, které pokračovalo šest let po skončení opoziční smlouvy. “Množství dlužníků, kteří vysáli stovky milionů z bank, si odkupovalo své vlastní dluhy za zlomek jejich hodnoty. Byly to loupeže přikryté politickou reprezentací, která si nominovala do Konsolidační agentury své lidi,” uvedla Sabina Slonková.

Jednou z dalších věcí, s nimiž se kvůli opoziční smlouvě potýkáme dodnes, byla nechuť Václava Klause (coby jednoho z lídrů opoziční smlouvy) zabývat se bezpečnostní problematikou. A na straně druhé jistá příchylnost Miloše Zemana, tehdejšího premiéra a současného prezidenta, k proruské politice.

Sabina Slonková: Pro Rusy nejsme až tak zajímaví, ale rádi náklonnosti Miloše Zemana ke Kremlu využijí.

“V Neovlivní jsme se rozhodli, že budeme mapovat ruský vliv v České republice. A během letošního roku jsem několikrát narazila na problém, který se vytvořil právě tehdy. Kombinací toho, jak byly nastaveny mechanismy v bezpečnostních složkách v době opoziční smlouvy, dnes v Česku neexistuje žádná databáze, žádný souhrn toho, jaký vliv Rusko v Česku má. Když jsme sestavovali databázi prorusky orientovaných serverů (prohlédnout si ji můžete zde »), neměli jsme straně státu s kým se o tom bavit. Jistě, stát tu není proto, aby sestavoval nějaké databáze. Jenže on nemá ani mapu vlivu, která by se vztahovala k ruskému byznysu, k možným politickým ambicím společností, za kterými stojí ruský kapitál, nic z toho tady není. Tyto informace nemají tajné služby, nemá je policie a je to důsledek situace, která vznikla v době opoziční smlouvy,” je přesvědčena Slonková.

Deník Neovlivní.cz se do mapování ruského vlivu pustil díky grantu od nevládní společnosti Open Society Fund. “Některé ze závěrů už mohu prozradit. Například – pokud tu existuje pocit, že Rusové si přímo platí některé politiky, není tomu tak. Co do vlivu, česká politická reprezentace se poněkud přeceňuje. Pro Rusy nejsme natolik zajímaví, aby sem investovali větší objem peněz. Neznamená to však, že by rádi nevyužili náklonnosti Miloše Zemana ke Kremlu. Ale s byznysem, s něčím, co by ovlivňovalo chod ekonomiky, to nemá nic společného,” dodala šéfredaktorka Neovlivní.cz.

Sama soudí, že Ruskem se dnes v médiích straší až přes čáru. “Na druhou stranu, máme si připomínat dnes a denně, že toto strašení má své opodstatnění.”

Sabina Slonková: Proč slyšíme jen o ruské propagandě, nikoli o propagandě západní?

Jeden z desítky dotazů, na něž na Politologickém klubu odpovídala, se týkal toho, proč Čechy neznepokojuje i západní propaganda či propaganda USA. “Propaganda byla, je a vždy bude součástí mocenského boje. A Rusové jsou v tomto smyslu ve výhodnější pozici, protože Západ se na tuto část prakticky neorientoval. Teprve letos zareagovala Evropská unie tím, že vyčlenila peníze pro nový úřad, který se ruskou propagandou zabývá. Nefunguje dlouho, ale z toho, co zatím publikuje, je zřejmé, že EU ne úplně přesně ví, jak tomu čelit, co má dělat. Založit nový web, kde bude uvádět ruskou propagandu na pravou míru? Všichni víme, že je to neúčinné. Když se podíváme na jednotlivé weby, které lze označit za hlásnou troubu Putina, jsou mezi nimi i sofistikované zpravodajské stránky, které se tváří úplně normálně. Máte tam standardní porci bulváru, zahraničních zajímavostí, mazlíky… Tak, abyste dostali mix, který tam přivede co největší publikum. A do toho jsou umně namixované výroky Lavrova či prokremelské názory na ukrajinské události. Objevuje se to až téměř podprahově mezi standardními zprávami, a vy si u toho ani primárně neříkáte, že jste na webu, kde máte zpozornět. Proti tomu se dá těžko bojovat. Neumím si představit, že Brusel bude financovat nějaký bulvární web, na kterém by takto postupoval. V tom smyslu jsem osobně zvědavá, jak se s tím Brusel vypořádá.”

Projekt podpořila Nadace Open Society Fund Praha