Rozhovory a názory

0

Daniela Lusková: Nebojím se. Mělo to vyšší smysl

Někdy se odvaha rodí ruku v ruce se strachem. Alespoň tak to na sobě vypozorovala Daniela Lusková, ředitelka domova pro seniory, která se v době koronakrize jako jediná za sektor sociálních služeb hlasitě ozvala. Nemusíte nám radit, co máme dělat, nedělejte z nás blbečky, stačí, když nám pošlete ochranné pomůcky, vzkázala tehdy vládě. „Byť za mnou další ředitelé nahlas nešli, v rámci telefonátů, mailů, sociálních sítí byla vlna podpory poměrně velká. A co jsem vůbec nečekala, byla solidarita lékařské obce. Ozývala se mi velká vlna lékařů, kteří mi rozuměli. Neměli odvahu sami veřejně vystoupit, protože se – stejně jako ti ředitelé – báli o…

0

Spoluautor chytré karantény: Lidé říkali, že to jde i ručně

Patřil k těm, kteří v době, kdy se zemí šířila koronavirová nákaza, neseděli a nečekali, až se „to“ přežene a stát „to“ nějak zvládne. Datový analytik Petr Bartoš byl od začátku součástí skupiny expertů, která spontánně vznikla, aby s pomocí moderních technologií vymyslela, jak udržet lidi v bezpečí, a nemuset mít přitom celý stát pod zámkem. Vyvinuli mobilní aplikaci eRouška, která má umožnit chytrou karanténu. V rozhovoru pro Neovlivní.cz otevřeně popsal, na co tým narážel, jak se lidem z byznysu spolupracuje se státem, i to, co nedomysleli, v čem chybovali.

0

Vláda a nanotechnologie: Jedna velká promarněná šance

Označit někoho jako průkopníka zní možná dnes trochu archaicky. Ale přesně tím David Lukáš, emeritní rektor Technické univerzity v Liberci, je. Spolu s dalšími kolegy vyvinuli zcela novou nanovlákennou technologii. Linku, jež dokáže spřádat nanovlákna takzvaným elektrickým dechem. Objev mohl dokonale odlehčit Čechům i zdravotnictví v době pandemie, ale… nestalo se. „Mám dojem, že Česká republika promarnila možnost spolehnout se v krizové situaci na své vlastní síly. V prvních dnech jsem se domníval, že je to taková zakořeněná česká malověrnost, ale ve hře byl zřejmě byznys,“ říká profesor Lukáš, který nyní sbírá munici na možnou druhou vlnu koronaviru.

0

Historik Rákosník: Politiků si nevšímejte

Politika zpravidla zašpiní každého a voláním po těch „čistých“ se pouze točíme v kruhu. „Přijde mi daleko efektivnější nevšímat si lidí. Na nich tolik nezáleží. Ale měli bychom dbát na stabilitu institucí. Pokud máme nějaká pravidla, pak vynucovat, že se budou dodržovat. A je jedno, jestli je u moci rudý, nebo černý, pravidla platí pro všechny,“ říká historik Jakub Rákosník, který se specializuje na hospodářské a sociální dějiny 19. a 20. století. Mluvili jsme spolu nejen o politice, ale hlavně o Češích: čeho jsme v minulých třiceti letech dosáhli a jak to v příštích třiceti letech můžeme zkazit. Odemykáme rozhovor ze…

0

Virus: plíživý a neviditelný

Květnové vzestupy a pády Potravinová soběstačnost prý je na dosah. Vláda slíbila větší množství Tuzexů, než bylo před listopadem, a kvalitnější síť veksláků nabízejících bony, za které bude dostatek čínského i ruského zboží. Euro už brzy za čtyřicet korun a dolar za padesát. Ale nebojte se, nebudeme je potřebovat. Hranice zůstanou zavřené a cestovat budou jen vyvolení jedinci z nejvyšších politických kruhů. Myslím na Otu Ornesta. Vždycky když je mi úzko. Dvacet dva let vedl Městská divadla pražská. V padesátých letech to byla špička mezi divadly. Většina herců nebyla členy KSČ a v souboru vládl duch svobody a touha držet…

0

Soňa Červená: Musíme se odnaučit lhát

Třicet let demokracie a svobody znamenalo pro pěvkyni Soňu Červenou namísto zaslouženého důchodu nastartování v pořadí minimálně čtvrté nové kariéry. Co bude za dalších třicet let? „Jako že v roce 2050?“ zděsí se zcela upřímně. „Co je mně do toho,“ odpovídá a zdálo by se, že ji budoucnost nezajímá. Opak je pravdou. Děsí ji, kam se společnost ubírá. Ale přece jen vidí pro Česko nějakou tu naději. Odemykáme rozhovor ze zimního rozhovorového čísla časopisu Neovlivní.cz. „Je to úplně poslední rozhovor, který dávám,“ říká hned ve dveřích svého bytu na nábřeží jen krok od Tančícího domu. „Vyřknuté slovo totiž nemůžete vzít zpátky. A…

0

Jan Hrušínský: Kdo nic nedělá, nic nezkazí

Březnové vzestupy a pády Kdo nic nedělá, nic nezkazí. Pěkné české přísloví, jímž se my Češi řídíme po staletí. Nevýhodou je, že jsme po staletí žili v poddanství. Němci, Rakušáci, Rusové… zkrátka vždycky se našel někdo ochotný o nás (bez nás) rozhodovat. Čas od času se stane, že si chvilku vládneme sami. To potom nadáváme jak špačci a obviňujeme kdekoho z kdečeho. Třeba Brusel. A raději si vládnout přestaneme. Milujeme pevnou ruku. Třeba Čínu. Pak už jako vždycky: Odevzdáme zbraně, pevnosti, pohraničí, všechno. Svobodu. A platíme. Nejvíc za čínský virus. Děkujeme. Také se v Česku říká – drž hubu a…

Images are for demo purposes only and are properties of their respective owners. Old Paper by ThunderThemes.net

Tento web používá k personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. více informací

Služby společnosti DeadLineMedia mohou pro své správné fungování vyžadovat tzv. cookies – tedy malá množství dat, které www servery přes prohlížeč běžně posílají a ukládají do počítače uživatele, aby identifikovaly jeho osobní předvolby a nastavení a usnadnily tak přístup k webovým stránkám. Celosvětově cookies na drtivé většině webových stránek využívají rovněž provozovatelé reklamních systémů pro zobrazování co nejrelevantnější inzerce. Pokud se rozhodnete, že tato cookies ukládat nechcete, najdete více informací a další postup na: http://www.youronlinechoices.com/cz/vase-volby.

Zavřít