Švýcaři Ransdorfa obvinili, komunisté podrželi

Pět dní od okamžiku, kdy jej ve Švýcarsku zadržela policie pro podezření z majetkové trestné činnosti, se europoslanec KSČM Miloslav Ransdorf očistil před vlastní stranou. A přednesl další variantu, co vlastně v kantonální bance, kde byl zadržen spolu se třemi Slováky, dělal.

Je to asi nejzmatenější příběh uplynulého roku. Miloslav Ransdorf vstoupil v pátek do banky v Curychu a záhy se ocitl v zadržovací vazbě, kde strávil dvě noci. Tvrdí, že se ničeho nedopustil a také, že nebyl z ničeho obviněn. Přinejmenším to druhé není pravda.

Mluvčí příslušného státního zastupitelství v kantonu Curych Corinne Bouvardová už v pondělí řekla, že všechny čtyři osoby obviněny byly. “Jedna z nich skončila ve vyšetřovací vazbě,” citoval Bouvardovou server Aktuality.sk. “Obvinění zní na majetkovou trestnou činnost.”

Jenže Ransdorf tvrdí, že obviněn nebyl. A stejně se vyjádřil i jeden z jeho společníků – Juraj H., kterého vyzpovídal již zmiňovaný server Aktuality.sk. Tomu Juraj H. řekl, že jim obvinění bylo sděleno hned po zadržení. Ale po výsleších prý bylo zase odvoláno.

Podle Bouvardové vzniklo nedorozumění kvůli odlišnostem švýcarského a českého právního systému. Státní zastupitelství obecně ve Švýcarsku zahajuje trestní řízení poté, co od policie obdrží spis. Zahájením řízení se z podezřelých stávají obvinění, aniž by bylo toto označení vázáno na formální akt sdělení obvinění, jako je tomu v Česku. “Po provedeném trestním vyšetřování se řízení buď zastaví, nebo se vznese obžaloba u soudu,” citovala agentura ČTK Bouvardová.

Slovenský ministr vnitra Robert Kaliňák domácím médiím řekl, že v příběhu jde o podezření, že se muži v curyšské bance pokusili o převod vysoké částky peněz na základě dokumentů, které neodpovídaly skutečnosti.

Co se tedy v kantonální bance dělo?

Ransdorfova verze

Miloslav Ransdorf ke své švýcarské anabázi zveřejnil v neděli prohlášení, ve kterém mluvil o tom, že se před zatčením jen snažil “otevřít komunikaci mezi Kantonální bankou Zürich a panem V.H., majitelem významného konta v této bance, s nímž kantonální banka již téměř 10 let nekomunikuje.”

V úterý byl svůj příběh vysvětlovat na vedení KSČM. “Doložil dokumenty, které domněnky, že se dopustil nějakého trestného činu, vyvrací,” uvedl po schůzce komunistický předák Vojtěch Filip.

Ransdorfova verze je, že v bance nechtěl vybírat peníze. Chtěl prý jen informace k dědictví po občance Švýcarska, která zemřela v roce 2005. Přičemž dědicem je občan České republiky.

Verze Juraje H.

Podobný příběh nabídl pro Aktuality.sk další z účastníků “akce banka” Juraj H. Místo tety ze Švýcarska mluvil ovšem o strýci. Serveru řekl, že do kantonální banky vstoupili proto, aby pomohli dostat se ke jmění českému občanovi, který za totality emigroval do Švýcarska. Žil u příbuzných, kteří mu údajně odkázali velké jmění. “Strýc byl významný švýcarský podnikatel, akcionář v nadnárodní společnosti. Tito příbuzní už nežijí. A podle toho, co tvrdí údajný dědic, oba sepsali závěť v jeho prospěch,” citoval muže server.

Verze s nacistou

A pak je tu ještě verze, kterou přinesl nezávislý slovenský Denník N. Podle něj je osoba V. H. jediným dědici nejmenovaného nacistického pohlavára.

Listu tuto verzi řekl starosta slovenské obce Ivanka pri Nitre Ľuboš Gál, jehož předchůdce ve funkci Peter Guzmický byl ve skupině Slováků, kterou spolu s Ransdorfem Švýcaři zadrželi. A na rozdíl od ostatních zůstal ve vazbě.

Gál Denníku N řekl, že dokumenty o dědictví viděl už před dvěma roky. Šlo o doklady k bankovnímu účtu a k dědickému řízení ve prospěch osoby s iniciálami V.H. Gál je nepovažoval za důvěryhodné. “Kontaktoval mě jeden známý, který v tom byl zapleten a ukazoval mi kompletní dokumenty. Nepřikládal jsem tomu žádný význam, ani jsem té pohádce nechtěl věřit,” řekl Gál.

Podle něj měl mít zesnulý nacista na účtu mnohem více peněz než 350 milionů eur (9,45 miliard korun), kterou v souvislosti s incidentem ve švýcarské bance zmiňovala slovenská média. A dědic V.H. se k nim chtěl dostat.

“Část peněz na účtu měla být ze zbrojařského průmyslu a část z patentů,” citoval Denník N Gála. Starosta viděl od svého kontaktu i smlouvy, jak se Guzmický a spol. podělí, pokud se jim podaří se k penězům dostat.

Kdy viděl dokumenty

A ještě jedna věc neladí. V prohlášení, které Ransdorf o víkendu vydal, se vyjadřuje k pravosti dokladů, které do banky nesl. Citoval přitom sám sebe – z toho, co při výslechu řekl Švýcarům. “Sdělil jsem, že jsem se žádného falšování dokladů nemohl dopustit, že jsem kopie dokumentů obdržel až bezprostředně před návštěvou banky.”

Nyní to popřel. “Než jsem do Švýcarska jel, tak jsem měl možnost seznámit se s dokumenty, které prokazovaly, že dědictví je reálná záležitost,” řekl v úterý na tiskové konferenci.

Ransdorf, který platí za intelektuální tvář KSČM, je (kromě jiného) znám jako vrcholně nepraktický člověk. V minulosti už několikrát naletěl podvodníkům. Například si před časem pořídil obraz od Picassa za tři sta tisíc korun a věřil, že je pravý.

“Nechám se překvapit. Ale on je člověk, který každému naletí,” řekl ke kauze v nedělním Pressklubu na Frekvenci 1 prezident Miloš Zeman. “Velmi pravděpodobně naletěl i tentokrát.”