Projekt Ukradené duše AB, díl první: Ve stínu stříbrných sil

Jejich cesty se kdysi zkřížily s byznysem Andreje Babiše a nedopadlo to právě nejlépe. Tedy – pro ně. Andrej Babiš vždycky dostal, co chtěl. Ti muži a ženy jsou výjimeční, protože o své zkušenosti s jedním z nejmocnějších Čechů promluvili. A nedopadlo to právě nejlépe. Tentokrát pro Andreje Babiše. Odemykáme první díl projektu Ukradené duše AB. Příběhy dalších lidí najdete v tištěném magazínu Neovlivní.cz

Přes deset let si Marie Kaiseršotová sama opravovala domek v malé obci Klučov na Kolínsku. Dnes má hotovo, ale někdy pomalu ani nemůže otevřít okna kvůli všudypřítomnému prachu. Ten se valí z pár metrů vzdálených obřích stříbrných sil a náklaďáků, které do nich vozí zrní.

Ještě donedávna tam prach, sila ani náklaďáky nebyly. Pozemek lemovaly vzrostlé stromy, stával na něm i mlýn. Pak ale přijely bagry, stromy vykácely, plochy byly vylity betonem a vyrostla tu dvě třiadvacetimetrová sila. Patří společnosti ZZN Polabí, která spadá do holdingu Agrofert.

Projekt Ukradené duše najdete v tištěném magazínu Neovlivní.cz

„Znehodnotili mi barák, připravili mě o zdraví. Co práce mě to stálo a všechno má přijít vniveč jen proto, že pro někoho zákony neplatí? To tedy ne,“ říká rázná čerstvá důchodkyně Kaiseršotová.

Celoživotní státní úřednice, která shodou okolností poslední roky působila na finanční správě pod resortem Andreje Babiše, patří mezi několik málo těch, kteří nejenže jsou proti firmě z holdingu ochotni mluvit veřejně, ale také konají.

Zorganizovala v obci petice, do nichž se z místních zhruba pěti set obyvatel (včetně dětí) zapojily už téměř dvě stovky. Jedna petice je proti silům, druhá míří na dopravu v obci, která kvůli kamionům a náklaďákům s obilím a kukuřicí významně zhoustla.

„Obrátili tu ve vsi život vzhůru nohama. Sviní to na silnici, prach jde do celé vesnice. Před časem tu bylo boží dopuštění. Přijelo devět kamionů z Polska, prach se valil úplně všude,“ popisuje situaci.

Peticemi to ale nekončí. Marie Kaiseršotová se také soudí. Chce, aby úřady uznaly, že tu sila nemají co dělat, protože jejich stavba neproběhla podle regulí. Finta spočívá v tom, že sila byla postavena bez stavebního řízení, jen v rámci zrychleného územního souhlasu. Na rozdíl od stavebního řízení mají v tomto případě majitelé sousedních pozemků smůlu: nejsou připuštěni do řízení a jejich námitky nikoho nezajímají. A klučovská důchodkyně chce u soudů dokázat, že to celé byla chyba.

„Ve vsi stojí i další sila jiné firmy a ta byla postavena v rámci řádného stavebního řízení. V případech sil Agrofertu ale žádné řízení nebylo, povolili jim to jen územním souhlasem, ačkoli to jsou mnohem větší sila a mnohem prašnější,“ vypočítává Kaiseršotová a dokládá vše pečlivou fotodokumentací, kterou v průběhu stavby pořizovala.

Marie Kaiseršotová a sila, která má nalepená na domě. Foto: Archiv MK

Zatímco u místních začala po měsících váhání získávat podporu, na radnici zastání nenašla. Starosta obce Jiří Maršálek argumentuje tím, že zákony jsou na straně holdingu. „Paní Kaiseršotová se točí na neznalosti zákonů. Celý pozemek, na kterém stojí sila, je určený k podnikání a ke stavbě stačil územní souhlas. Takže nejde o nic nezákonného. Chápu, že se jí to nelíbí, když je to za jejím domem, ale my jí nemáme jak pomoci,“ říká Maršálek.

Jenže starosta tak úplně pravdu nemá, což ukázal nedávný verdikt úředníků ministerstva pro místní rozvoj. Ti zrušili původní rozhodnutí krajského úřadu, že sila jsou OK. „Usnesení krajského úřadu je nejen nepřezkoumatelné, ale též nezákonné,“ stojí v rozhodnutí ministerstva, které uložilo úřadu, aby případ znovu projednal a vypořádal se s jeho připomínkami.

Ministerstvo argumentuje shodně jako důchodkyně Kaiseršotová: není jasně vysvětleno, proč byla zvolena cesta územního souhlasu, a ne stavebního řízení. A není zřejmé, z čeho úřad vycházel při svém tvrzení, že újma Agrofertu by v případě zneplatnění stavby byla větší, než je újma, která stavbou vznikla majitelům sousedních pozemků.

Společnost ZZN Polabí z Babišova holdingu na svém postupu nic neetického nevidí. Argumentuje stejně jako starosta Maršálek: na vše máme povolení. A tvrdí, že se snažili s nepoddajnou důchodkyní dohodnout.

„Měli jsme vždy zájem řešit požadavky paní Ing. Kaiseršotové smírnou cestou a zabývat se jimi. Společnost probrala s Ing. Kaiseršotovou všechny varianty, ale například směnu jejího za nový dům v Říčanech jsme nemohli vzhledem k nepoměru hodnot přijmout. Výměnu za dům ve srovnatelné lokalitě paní Kaiseršotová odmítla. Paní inženýrce jsme se snažili vyjít vstříc řadou úprav, k nimž patří opatření k zamezení odlesků sila umístěním stínící sítě, všechny zdroje hluku byly nad rámec původního projektu opatřeny zvukovou izolací a tlumiči, kvůli zamezení úniku prachu je příjmová hala uzavíratelná, v rámci výstavby jsme opravili a vybudovali místo původních prašných a rozpadlých povrchů nové betonové povrchy komunikací, a to uvnitř i vně areálu, abychom snížili víření prachu. Bohužel paní inženýrka svoje nároky neustále stupňuje,“ stojí ve stanovisku, které ředitel firmy ZZN Polabí Roman Kubíček vydal poté, co na případ stříbrných sil v Klučově upozornil deník Referendum.

Marie Kaiseršotová nabízí ovšem jinou verzi toho, jak to vypadalo, když se ředitel ZZN Polabí chtěl dohodnout: „Mám deníček, kam si zapisuji všechna jednání kvůli těm silům. Pan ředitel ZZN tu byl dvakrát a o žádných Říčanech jsme spolu nikdy nemluvili. Je pravda, že jsem odmítla barák v téhle lokalitě. Když jsem rozjela válku s místními úřady včetně stavebního, tak mi tady nepovolí postavit už ani kozí chlívek. Ale žádná konkrétní nabídka z jeho strany nikdy nepadla. Stále mi jen opakoval, že on je jen správce majetku, že to má taky těžké, že po nich ten pan Babiš šlape a že se musí poradit. No poradil se tak, že když jsem mu pak volala, byl podrážděný, že toho má moc a nebyl ani ještě s rodinou na dovolené a že se ozve. Nikdy už se neozval.“

Obě strany teď čekají na nový verdikt krajského úřadu a soudu. Marie Kaiseršotová krom toho čeká s obavami i na nadcházející sklizeň obilí a kukuřice. „Já už jsem z toho celá divoká a zklamaná. Psala jsem i panu Babišovi, ale ani se neozval.“

Jestli bude suché léto, bojí se důchodkyně Kaiseršotová ještě další věci: Firma nově přišla s tím, že bude třicet metrů od její studny čerpat vodu pro své potřeby. „Litr za sekundu. Dovedete si představit, co to udělá s mojí vodou ve studni?“ ptá se.

Tak jak už je v případě holdingu zvykem, papírově všechno sedí. Na čerpání v blízkosti další studny má ZZN Polabí povolení. Vydala je stejná firma z Chrudimi, která získává zakázky na ministerstvech financí a životním prostředí, ovládaných stranickými kolegy Andreje Babiše.

Příběhy dalších lidí, kteří zkřížili cestu AB, najdete v tištěném magazínu Neovlivní.cz. Návod, jak jej získat, najdete zde:

Sdílet článekShare on FacebookTweet about this on TwitterEmail this to someone


Images are for demo purposes only and are properties of their respective owners. Old Paper by ThunderThemes.net

Tento web používá k personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. více informací

Služby společnosti DeadLineMedia mohou pro své správné fungování vyžadovat tzv. cookies – tedy malá množství dat, které www servery přes prohlížeč běžně posílají a ukládají do počítače uživatele, aby identifikovaly jeho osobní předvolby a nastavení a usnadnily tak přístup k webovým stránkám. Celosvětově cookies na drtivé většině webových stránek využívají rovněž provozovatelé reklamních systémů pro zobrazování co nejrelevantnější inzerce. Pokud se rozhodnete, že tato cookies ukládat nechcete, najdete více informací a další postup na: http://www.youronlinechoices.com/cz/vase-volby.

Zavřít