Solární Klondike sedm let poté: Hodně podvodů a malé ryby

Říkalo se tomu solární Klondike: byznys s fotovoltaikou byl svého času výnosnější než rýžovat zlato v legendární pustině. Památný je zvlášť finiš solární horečky, kdy se na sklonku roku 2010, v nejzazším termínu pro získání štědrých výkupních cen, podařilo byznysmenům získat od úřadů kulatý štempl – a tedy připojit do sítě ještě nehotové projekty. Začalo se mluvit o podvodech, solární mafii, přišlo vyšetřování.  Zadržen byl na pár hodin i někdejší ministr vnitra Ivan Langer. Kde všechny ty případy skončily? Pojďme po sedmi letech provést malé zúčtování.

Mohlo by se zdát, že s nedávným odchodem Aleny Vitáskové z čela Energetického regulačního úřadu končí i velké tažení proti solárním baronům. A také snaha odhalit organizovaný zločin v pozadí boomu byznysu se sluneční elektřinou z let 2009 až 2010.

Realita je jiná. Z Vitáskové je teď spisovatelka, která své úřednické tažení přetavila do románové trilogie s přísežným názvem Solární baroni. A zatím první vydaný díl má třaskavý podtitul – Organizovaný zločin. Jak napsalo vydavatelství, jde ale „o humorný příběh“, i když s reálným základem ve světě byznysu a politiky. Aktuálně Vitásková zamířila s prezidentem Milošem Zemanem do Ruska.

Nezastavila se však ani justice, která má těžší úkol. Sehnat k příběhům důkazy. Jak se jí to daří?

Daňový únik solárníka Shenara

I přes velká očekávání zatím před soudem neskončil žádný vysoce postavený politik, ani žádný člen organizovaného zločinu. Kolem některých vlivných lidí ovšem policie alespoň krouží. Doložit se to dá na případu bývalého spolumajitele firmy Amun.Re Martina Shenara, který si nedávno vyslechl obvinění.

Zdroj: Twitter Ivo Rittiga

Tento muž se v posledních letech proslavil hlavně v bulváru jako solární miliardář, co chodí s herečkou Aňou Geislerovou. Bohatství mu přinesla právě firma Amun.Re, která postavila vůbec největší solární parky u nás a uprostřed solární horečky je prodala polostátnímu ČEZ.

Shenar byl původně vydavatelem módních časopisů. Svůj podíl však v tomto byznysu prodal a v roce 2009 naskočil trochu překvapivě do výstavby solárních parků. Za pomoci známé právní kanceláře Šachta and Partners, později MSB Legal, koupil pozemky a projekty v Ralsku, Mimoni a v Hodoníně. Jako zázrakem také hned sehnal investora, a to polostátní kolos ČEZ, který s jeho firmami uzavřel smlouvu nejen na koupi projektů, ale i na výstavbu všech parků za zhruba 5 miliard korun. Generálním dodavatelem byla právě firma Amun.Re. Kdo všechno za ní stál, není dodnes jasné, Shenar ji totiž vlastnil jen z poloviny. Druhou půlku držela firma Wilsea vlastněná kyperskou společností s neznámými vlastníky, zastupovaná zmíněnými právníky z MSB Legal. Nejvíce se spekulovalo o tom, že ve skutečnosti drží podíl pro jejich dalšího klíčového klienta, tehdy mocného lobbistu Ivo Rittiga, muže s vazbami na vládnoucí politiky především z ODS i některé lidi z ČEZ.

Elektrárny Amun.Re získaly licenci těsně před koncem roku 2010, tedy v nejzazší možný čas, aby nepřišly o vysoké dotace. A ČEZ tak mohl firmě vyplatit rovněž vysoké prémie. Jenže už v roce 2012 se kvůli podezření na praní špinavých peněz pocházejících z podvodu, kdy elektrárna měla být údajně předražená a dokončená ve skutečnosti až v roce 2011, začala celou věcí zabývat protikorupční policie. Spekulovalo se, že v pozadí mohla být právě klientelistická chobotnice lobbistů, politiků a manažerů ČEZ.

Výsledek vyšetřování je v tuto chvíli mnohem skromnější. Ivo Rittig má ze spekulací legraci a svoji účast na obchodu opakovaně odmítl. Ruka zákona tak před pár měsíci, po pěti letech šetření, dopadla jen na jeho známého Martina Shenara.

Po prodeji projekčních firem, na kterých vydělal zhruba půl miliardy korun, se Shenar údajně dopustil daňového úniku přes 70 milionů korun. Policie zjistila, že z výdělku nezaplatil žádnou daň ani u nás, ani v USA, kde má druhé občanství.

Shenar své obvinění odmítl s tím, že ho považuje za „nedorozumění“. „Žádné daně jsem z tohoto obchodu platit nemusel,“ vysvětloval nedávno Radiožurnálu. Podle něj totiž firmy, přes které nakoupil projekty a pak vše prodal ČEZ, vlastnil už před koncem roku 2007. A tehdy, právě do konce tohoto roku, platil zákon, že pokud majitel držel akcie své firmy alespoň šest měsíců, výnos z jejich prodeje je od daně osvobozen.

Jenže takové tvrzení nehraje s údaji v obchodním rejstříku, kde je v dotyčných firmách, tedy eEnergy Ralsko, eEnergy Ralsko-Kuřívody a eEnergy Hodonín, uveden Martin Shenar jako vlastník až v roce 2009. Do té doby jsou jako akcionáři zapsáni třeba právník z MSB Legal David Michal či další ze spolupracovníků kanceláře, Peter Kmeť. To, že byl Shenar akcionářem už o dva roky dříve, dokazuje podle policie jen notářský zápis, pořízený ovšem prý až v roce 2009. Detektivové ho tak zpochybňují a za klíčový naopak považují obchodní rejstřík.

Ne tak sám Shenar. „Je úplně jedno, co je v obchodním rejstříku,“ vysvětlil poněkud překvapivě. Když jeho právníci firmy zakládali, změnu majitele prý jen zapomněli přepsat. „Já jsem se jich také ptal, proč to neudělali. Oni říkali: my nevíme, sám jsi to neřekl. A mně to bylo skutečně jedno,“ popsal.

Shenarovým daňovým únikem nicméně celý případ Amun.Re údajně ještě nekončí. Detektivové v prověřování dalších toků peněz pokračují, i když není jasné, co se dá po tolika letech zkoumání ještě zjistit nového. Vyloučit se snad nedá jen sázka detektivů na strategii, že se přes Shenara dostanou dál. Jak totiž popsali v dokumentu při zajišťování jeho nemovitostí, cíl peněz z obchodu se jim z velké části nepodařilo dohledat. Z půlmiliardového zisku totiž mělo putovat přes 309 milionů korun na účet do Švýcarska, jehož majitelem je tamní právník Fabio Delco. Dalších 205 milionů přišlo na účet Shenarovi a ten část obratem poslal na účet Amun.Re a další své účty. Detektivové uzavírají, že peníze Shenar tedy zřejmě „spotřeboval“. Zda to tak skutečně bylo, nebo kam dál peníze případně putovaly od švýcarského právníka a kdo další tedy mohl způsobit daňový únik, bude nyní nepochybně dalšími otázkami vyšetřovatelů.

Ševětín a ODS

K velkým solárním parkům, které zaměstnávají policii, patří i jihočeský Ševětín. Také v tomto případě se ukazují vazby na zajímavá jména, ale žádné z nich dosud nefiguruje mezi obviněnými.

Před dvěma lety se jihočeský solární park objevil v olomoucké kauze známé jako Vidkun, v níž šlo o vynášení informací z policejních spisů. Detektivové tehdy udělali domovní prověrky mimo jiné u olomouckého podnikatele Ivana Kyselého a také jeho obchodního partnera, exministra vnitra Ivana Langera z ODS. Důvodem byly hlavně odposlechy, kdy Kyselý vyprávěl olomouckému policistovi, jaké má starosti s projektem Ševětína a že spolupracuje právě i s Langerem a jeho advokátní kanceláří. Policisté u nich hledali dokumenty právě i k solární elektrárně. Kyselý byl sice později obviněn, kauzy Ševětín se to ale netýká. Slova o roli Langera, jak už před časem popsala redakce Neovlivní.cz, navíc nepotvrdil ani Kyselý, ani policista z odposlechu a sám Langer není mezi stíhanými.

Ivan Langer poté, co jej policie loni zadržela. Dodnes ale nebyl z ničeho obviněný. Repro: Čt24

V samotné kauze Ševětín padlo obvinění až loni. Policie podezřívá celkem pět lidí, že polostátnímu ČEZ, který stejně jako v případě Amun.Re projekt parku koupil a financoval jeho stavbu, neoprávněně naúčtovali vícepráce za zhruba 80 milionů korun. Jednou ze stíhaných je spolupracovnice Kyselého Renata Přikrylová z firmy IES Recycling, která byla spolu s firmou Mapro generálním dodavatelem solární stavby. Další dva obvinění jsou jednatelé Mapra a zbylí dva jsou zaměstnanci ČEZ z tehdejší divize obnovitelných zdrojů, kteří faktury firmy na desítky milionů navíc podepsali.

Firma Mapro má ještě další zajímavost. Kromě Ševětína se podílela i na stavbě severočeské elektrárny Moldava. U ní se spekuluje, že v jejím pozadí stál mimo jiné bývalý regionální politik ODS Alexandr Novák, který je kvůli jiné korupční kauze nyní na útěku. Pro Mapro také podle jejích bývalých majitelů pracovala v souvislosti se solárními parky advokátní kancelář, v níž figuruje Ivan Langer. Ani u jednoho expolitika však žádné podezření na porušení zákona nebylo prokázáno.

Pozornosti by v případě Ševětína – dostavěného také na vrcholu solární horečky na Silvestra 2010 – nemělo uniknout ani jméno firmy Lumen Energetický Development. Jde o jednoho z dodavatelů stavby Ševětína (ale i dalších parků), v jehož dozorčí radě seděl Jan Špika, tehdejší poslanec parlamentu za ODS a člen energetického podvýboru. Právě sněmovna měla v roce 2009 lví podíl na tom, že solární horečka mohla díky vysokým cenám sluneční energie pokračovat ještě po celý rok 2010 a stihly se tak postavit všechny obří fotovoltaické parky skupované hlavně polostátním ČEZ. Tedy jak Ševětín, tak i třeba Amun.Re. Poslanci totiž odložili novelu zákona o obnovitelných zdrojích, která neumožňovala regulovanou výkupní cenu snížit meziročně o více než 5 procent. Díky tomu se přehnané dotace cen sluneční elektřiny udržely o potřebný rok déle a propad cen o polovinu se odehrál až od 1. ledna 2011. Investoři tak získali čas a díky tomu i tučné zisky garantované na dalších dvacet let.

Konec Záření

Že se justici podaří odhalit v solárním boomu cokoli nového, výbušného, se spíš nedá čekat. Vyhledávání podezřelých případů už totiž skončilo. S prověrkami začal Energetický regulační úřad hned v roce 2011, kdy díky zmíněné novele zákona de facto skončila sluneční horečka. Na základě kontrol vydaných licencí podal ERÚ zhruba 150 trestních oznámení.

Ve vytipovávání pochybných případů sehrál svou roli tým s názvem Záření, který v roce 2013 iniciovala šéfka ERÚ Alena Vitásková. Své členy v něm měla policie, státní zástupci i ERÚ. Skupina – s nadsázkou – třídila výsledky kontrol. Podávala trestní oznámení, v případě „pouhých“ nesrovnalostí pak třeba správní žaloby v tzv. veřejném zájmu. Ten byl dán čerpáním dotací a tím i možných škod státu.

Nejvyšší státní zástupce jich do současné doby podal celkem 22 a úspěšný byl zhruba z poloviny. „Deseti žalobám soudy vyhověly. Bylo dosaženo zrušení licence a tím úspor pro státní rozpočet v řádu stamilionů korun. Ovšem nutno doplnit, že i poté, co rozhodnutí o zrušení licence potvrdil i Nejvyšší správní soud v rámci rozhodování o kasačních stížnostech, někteří držitelé licencí se brání ještě ústavní stížností,“ shrnuje mluvčí nejvyššího státního zástupce Petr Malý.

Jak je to přesně s trestními kauzami, jasné není. Tým Záření nakonec v tichosti zanikl na začátku roku 2016. A žádná závěrečná zpráva podle šéfa závažné hospodářské kriminality z Vrchního státního zastupitelství v Olomouci Petra Šeredy z jeho činnosti nevznikla. „Původně se statistiky o solárních případech vedly na našem státním zastupitelství, pak se ale prověřování rozšířilo i na krajské úřady nebo na Vrchní státní zastupitelství do Prahy. Žádný přesnější celkový přehled tak nyní není,“ dodává žalobce s tím, že se počet trestních řízení týkajících se solárního byznysu v současné době odhaduje na více než tři desítky.

Ve většině kauz zatím nejsou pravomocné rozsudky a některé se ještě ani nedostaly k soudu. Společné však mají to, že kromě popsaných případů Amun.Re a Ševětín jde většinou o podvody úředníků samotného ERÚ, revizních techniků či zaměstnanců stavebních úřadů. Tyto tři skupiny totiž měly v rukou kulatá razítka potřebná pro to, aby elektrárna získala licenci včas a měla tak nárok na výhodnou dotaci. Razítka pod tímto tlakem tančila po papírech i tehdy, kdy v solárních parcích chyběly elektrické přípojky nebo i samotné fotovoltaické panely, a zdaleka tak nebyly způsobilé vyrábět elektřinu.

Konkrétním případem je třeba solární park v Čekanicích u Tábora, který se stavěl už v roce 2009 – opět pro ČEZ. Policie zjistila, že revizní technik potvrdil dokončení elektrárny i přes to, že část základního technologického zařízení se prokazatelně vyrobila až v roce 2010.

Podobný případ se stal i při stavbě solárního parku Vranovská Nová Ves. Park získal potvrzení o osazení všech fotovoltaických panelů, ačkoliv policie zdokumentovala, že jich ve skutečnosti na louce několik tisíc chybělo. Obvinění tak čelí dva lidé z dodavatelských firem, revizní technik a také pracovník stavebního úřadu, který park s chybějícími panely bez problémů zkolaudoval.

K zajímavým a velkým kauzám z tohoto ranku patří i solární elektrárny v Chomutově, za kterými stála rodina podnikatele v hutnictví Zdeňka Zemka. Také tady policie zdokladovala nesrovnalosti v licencích vydaných v pár hodinách před koncem roku 2010 a před soud postavila deset lidí. Jednou z nich je i Alena Vitásková. Podle zatím nepravomocného rozsudku Krajského soudu v Brně dala pokyn své podřízené v ERÚ, aby elektrárnám podivnou licenci nerušila. Soud ji za to posílá na 8,5 roku do vězení. Vitásková to ale rezolutně odmítá. Odvolací soud však zatím – ani po více než roce – její případ neprojednal.

Alena Vitásková nicméně už se soudci účtuje. Poslední z knih její trilogie má nést název Vrazi v taláru.

 

Sdílet článekShare on FacebookTweet about this on TwitterEmail this to someone


Images are for demo purposes only and are properties of their respective owners. Old Paper by ThunderThemes.net

Tento web používá k personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. více informací

Služby společnosti DeadLineMedia mohou pro své správné fungování vyžadovat tzv. cookies – tedy malá množství dat, které www servery přes prohlížeč běžně posílají a ukládají do počítače uživatele, aby identifikovaly jeho osobní předvolby a nastavení a usnadnily tak přístup k webovým stránkám. Celosvětově cookies na drtivé většině webových stránek využívají rovněž provozovatelé reklamních systémů pro zobrazování co nejrelevantnější inzerce. Pokud se rozhodnete, že tato cookies ukládat nechcete, najdete více informací a další postup na: http://www.youronlinechoices.com/cz/vase-volby.

Zavřít