Smrt Prigožina. Jak to tedy je

Bývalý šéf rozvědky Petr Mlejnek analyzuje okolnosti smrti Jevgenije Prigožina.

Finančník Wagner Group Jevgenij Prigožin a zakladatel skupiny Dmitrij Utkin podle posledních informací zemřeli po pádu letadla nad Tverskou oblastí. Existují dvě verze havárie. Za prvé se spekuluje o sestřelení a za druhé o výbušném zařízení, které bylo umístněné v podvozku letadla. Ať se potvrdí jedna nebo druhá verze, je téměř jisté, že rozkaz k atentátu dal Putin. Složky ruské armády, zejména ruský ministr obrany Sergej Šojgu a náčelník generálního štábu generál Valerij Gerasimov, by bez Putinova rozkazu Prigožina nepopravily. 

Foto: Al.geba / Shutterstock.com

Ruská Federální agentura pro letectví (Rosaviatcija) 23. srpna oznámila několik minut po havárii (jindy jí to trvá hodiny), že všichni cestující zemřeli při havárii spolu se všemi třemi členy posádky. Některé ruské zdroje tvrdily, že letadlo sestřelily dvě střely S-300, jiné například telegramový kanál VChK OGPU, tvrdí, že za pádem letadla je bomba a bývalý Prigožinův pilot Artěm Stěpanov. Údaje o sledování letu pro letadlo Embraer Legacy 600 (registrační číslo RA-02795) registrované u Wagner Group se zastavily po 18:11 moskevského času nad Tverskou oblasti.

Druhý proudový letoun Embraer vlastněný Wagner Group (registrační číslo RA-02748) opustil Moskvu, ale pak se otočil a přistál na letišti Ostafjevo v Moskvě. Údaje ze sledování letu ukázaly, že toto druhé letadlo dorazilo do
Petrohradu v 18:27 a letělo zpět do Moskvy o 20 minut později s příletem ve 20:02.

Nejdříve se spekulovalo, že Prigožin cestoval druhý letadlem Nebylo by to nic neobvyklého. Je zcela běžným bezpečnostním standardem (nejen v Rusku), že se osoba zapíše do jednoho letu, ale použije jiný. V Rusku se zrada neodpouští, takže zprávy o smrti vedení Wagnerovy skupiny jsou s největší pravděpodobností pravdivé. Atentát na Wagnerovo nejvyšší vedení byl pravděpodobně posledním krokem k odstranění Wagnera jako nezávislé organizace. Ruské ministerstvo obrany nedávno začalo s vytvářením nových PMC, které má nahradit Wagnera v Africe a na Středním východě, a zahájilo nábor zaměstnanců od Wagnera.

Ruské ministerstvo obrany a Kreml fakticky vytvořily podmínky, ve kterých Prigožin již nemohl dostatečně podporovat Wagnerův kontingent, pokud nebyl schopen v nejbližší době zajistit nové financování a mise pro Wagnerův personál. Prigožin se pravděpodobně pokoušel čelit zničení Wagnera ruským ministerstvem obrany a Kremlem. Prigožinův „urychlený“ odchod do Afriky a z Afriky byl reakcí na plány a opatření hlavního ředitelství ruského generálního štábu (GRU) k podkopání Wagnerovy přítomnosti v Africe. Podle některých zdrojů zástupce náčelníka GRU (náčelník speciálních činností) generálplukovník Andrej Averjanov (nám známý z vraždy Skripala a kauzy Vrbětic) vedl úsilí o úplné zablokování Wagnerova působení v Africe.

Prigožin a Utkin byli nepopiratelně tvářemi Wagnera a jejich smrt bude mít dramatický dopad na Wagnerovu velitelskou strukturu a značku Wagner. Velitelé a bojovníci Wagnera se mohou začít bát o svůj život nebo být demoralizovaní. Zásahy ruského MO a Kremlu do Wagnerových operací a absence Prigožina – který by bojoval za nové příležitosti pro Wagnerův personál – mohou dále vést k rozpadu Wagnerova uskupení.

To by odpovídalo i tomu, že někteří Wagnerovi velitelé zradili Wagnera pro Redut PMC spojenou s ruským ministerstvem obrany, což naznačuje, že snahy Kremlu a ruského ministerstva obrany oddělit Wagnerovy lidi od těch loajálních Prigožinovi, byly částečně úspěšné. Informace o Wagnerových finančních problémech a zprávy o Wagnerových zaměstnancích opouštějících skupinu kvůli sníženým mzdám a příležitostem k nasazení mohly mít za následek, že Prigožin ztratil přízeň mezi Wagnerovými vojáky.

Putin se možná rozhodl zabít Prigožina v momentě, kdy věděl, že personál Wagnera dosáhl bodu, kdy se více zajímal o platby a nasazení s novými PMC než o jejich pokračující loajalitu k Prigožinovi. Dva měsíce po zahájení povstání a v den zabití Prigožina, Putin také odvolal generála Surovikina, toto pravděpodobně není náhoda. Kreml má pravděpodobně v úmyslu vyslat jasný signál, že s těmi, kdo byli zapojeni do povstání z 24. června, se vypořádali a že Wagnerova výzva ruskému vedení je vyřešená.

Putinův téměř jistý rozkaz, aby ruské ministerstvo obrany zabilo Prigožina, je pravděpodobně veřejným pokusem znovu potvrdit svou dominanci a pomstít se za ponížení, které Putinovi a ruskému ministerstvu obrany způsobilo ozbrojené povstání Wagnerovy skupiny. 

Konkrétní jednotlivci, kteří možná plánovali postavit se proti Putinovi, Kremlu nebo ministerstvu obrany, pravděpodobně vzali na vědomí Prigožinův konečný osud a další nedávná opatření k opětovnému potvrzení podpory Kremlu pro vysoké ruské vojenské vedení. Putin na nedávném fóru Army-2023 zejména upozadil guvernéra Tulské oblasti Alexeje Djumina a veřejně ho označil za podřízeného Šojgu. Prigožinův osud má také pravděpodobně sloužit jako odstrašující prostředek pro složky ruské armády, které se mohou pokusit následovat existující precedens neposlušnosti, který Prigožin pomohl vytvořit.

Zdroj náhledové foto: Al.geba / Shutterstock.com

Sdílet článekShare on Facebook
Facebook
Tweet about this on Twitter
Twitter
Email this to someone
email