Časopis Neovlivni.cz: Wikifakes

Na Wikipedii zuří nenápadná válka o výklad událostí. U těch aktuálních, kde si každý může za pár kliků dohledat relevantní zprávy, to až takový problém není. Mnohem nebezpečnější je pozměňování historických událostí, kde má laický čtenář omezené možnosti informace získat a ověřit. Česká akademická obec by se měla vážně začít zabývat tím, jak do editování Wikipedie aktivně vstoupit. Jinak se „Encyclopedia Bohemica“ stane rejdištěm konspirátorů, přepisovačů historie a ruských trollích farem. A my se potom za nějaký čas nebudeme stačit divit, jaká generace nám bude vyrůstat a s jakými názory.

„Kdo ovládá minulost, ovládá i budoucnost.” (George Orwell)

Když v roce 2001 Jimmy Wales a Larry Sanger zakládali Wikipedii, určitě snili (ale těžko mohli věřit), že se z jejich projektu jednou stane „Encyklopedie všech encyklopedií“, která nahradí všechny ty tisíce svazků klasických encyklopedií vázaných v kůži se zlatými hřbety uložených v knihovně každého vzdělance.

Byl to bezpochyby geniální nápad: Přenést veškeré lidské vědění a události na web a zpřístupnit je opravdu všem musí každý považovat za bohulibý projekt. Navíc ve zrychlující se době, kdy se každá tištěná encyklopedie se svými redakčními týmy, editací, ověřováním a tiskem stává v okamžiku uvedení na trh v podstatě neaktuální.

Proto Wikipedie nahradila za necelých dvacet let od svého vzniku u velké části laické, ale i odborné veřejnosti tištěné encyklopedie jako primární zdroj informací a rešerší, a to prakticky ve všech oborech vědění.

DĚLNÍCI VĚDĚNÍ

Jak ale zajistit, aby se takové obrovské množství informací dostalo do databází Wikipedie, byly relevantní a hlavně, a to je nejdůležitější, aby je někdo neustále aktualizoval?

To byla otázka, která už v prvopočátcích Wiki vedla k rozkolu mezi otci zakladateli. Zatímco Wales jako internetový podnikatel zastával myšlenku „otevřít možnost editace všem“ i za cenu poklesu kvality obsahu, filozof Sanger prosazoval akademickou cestu, která by umožňovala editovat obsah jen odborné veřejnosti a tím udržet i kvalitu obsahu na vysoké úrovni.

Tento spor, zda vytvořit jen „digitalizovanou“ verzi klasických encyklopedií, která by ve webovém prostředí šla jednodušeji aktualizovat, nebo přijít s něčím převratným, vedl nakonec k rozchodu zakladatelů. V hektické atmosféře online revoluce po roce 2000 nemohl takový spor dopadnout jinak, než že příliš pomalé a konzervativní řešení Sangera prohraje. Sanger z projektu vystoupil. Internetová revoluce zvítězila nad filozofem. V rychle rostoucí internetové branži nebyl čas na sestavování odborných týmů a kontrolu každého hesla. Wales potřeboval Wikipedii rozjet rychle, a aby byla úspěšná, musela se rychle naplnit informacemi, které by uživatele zajímaly a mohli je používat. To bylo možné jenom tak, že se zpřístupní editování komukoliv – bez nároku na kvalitu. Zrodila se Wikipedia. Obrovskou rychlostí rostoucí internetová databáze všeho, do které může přispívat každý bez ohledu na vzdělání a znalosti, kterou díky neziskové formě nikdo neomezuje. A hlavně ji nikdy nepolkly monetarizované projekty typu Google nebo Facebook.

Co se odehrává na stránkách české Wikipedie? Jaký dopad to může mít na generace studentů, kteří si zvykli používat českou Wikipedii jako hlavní zdroj informací? Jak pokřivenou realitu si z ní odnesou? Odpovědi nabízíme v zářijovém časopise Neovlivní.cz. Cesta k předplatnému vede tudy: