Analýza darů v prezidentské kampani: Více než třetina je netransparentní

Uchazeče o post hlavy státu firemní dárci podpořili celkem třiceti miliony korun. Podle analýzy společnosti Good Governance ale plných 40 procent těchto darů nesplňuje standardní požadavky na transparentnost. Největší suma z toho připadá na dary pro současného prezidenta Miloše Zemana. On sám ale stále tvrdí, že žádnou kampaň nevede.

Jaké jsou v případě politických dárců podle nevládní společnosti Good Governance mezinárodně uznávané požadavky na transparentnost? Dary by měly mít jasnou vlastnickou strukturu a vlastnická struktura firem by neměla končit mimo Českou republiku.

A jak dopadlo zkoumání firemních darů pro kandidáty na prezidentskou funkci? Významná část podle analýzy požadavek transparentnosti nenaplňuje. (Analýza nezkoumá dárce od fyzických osob. Pozn. Neo)

“Ve finančním objemu byly ze strany právnických osob poskytnuty ověřovaným kandidátům finanční dary nebo nepeněžité plnění ve výši 29.727.027,- Kč. Z toho částka 12.038.447,- Kč byla poskytnuty společnostmi s anonymní a nejasnou vlastnickou strukturou nebo vlastnickou strukturou končící mimo Českou republiku. V procentním vyjádření tak nebyl naplněn požadavek na transparentnost ve výši 40,5 %,” stojí v analýze Good Governance.

Z celkového počtu devíti prezidentských kandidátů obdrželo finanční příspěvek od společnosti s anonymním, nejasným nebo zahraničním dárcem celkem 7 kandidátů. Pomyslným vítězem v netransparentnosti se stal současný prezident Miloš Zeman, jehož kampaň označila tento týden za neprůhlednou i protikorupční organizace Transparency International.

“Z pohledu finančního objemu přijatých finančních darů a nepeněžitého plnění od anonymních, nejistých nebo zahraničních dárců byla nejvyšší částka přes 5 mil Kč poskytnuta Miloši Zemanovi. Druhým v pořadí byl Jiří Drahoš s částkou 4,99 mil. Kč. Třetím v pořadí byl Pavel Fischer s částkou necelých 1,5 mil Kč,” vyjmenovává jednotlivé kandidáty analýza Good Governance.

Čtvrtý pak s netransparentní částkou necelých 250 tisíc Kč skončil Michal Horáček, který si sice kampaň financuje sám, zmiňovaná suma ale představuje nepeněžní plnění. A poskytly mu je firmy s vlastnickou strukturou v zahraničí.

Horáčka pak následuje Mirek Topolánek s přijatými dary, které lze označit za netransparentní, v hodnotě 200 tisíc. Ostatní kandidáti se pohybovali v řádek tisíců nebo nízkých desítek tisíc korun. Jiří Hynek a Petr Hannig nedostali žádný dar od právnické osoby s anonymní, nejasnou nebo zahraniční vlastnickou strukturou.

A proč je vůbec dobré zabývat se tím, kdo platí jednotlivým kandidátům kampaň? “Například kvůli riziku ovlivnění voleb zahraničními zájmovými skupinami. Stejně tak není ošetřeno riziko skrytí konečného vlastníka darující právnické osoby s ohledem na možný střet zájmů,” dodává Good Governance, která proto navrhuje legislativní změnu financování prezidentských kampaní. Dary od netransparentních firem by měly být podle návrhu zakázané.