ANO, bez trafik to neumíme

Přesně před čtyřmi lety byl jedním z volebních hesel ANO v kampani slogan: Zrušte trafiky, volte profíky. Uplynulé volební období ale dává úplně jiný obrázek toho, jak dopadl boj s politickými trafikami v praxi. Politici ANO se přisáli na městské firmy a inkasují statisíce až miliony z veřejných peněz. Babišovo hnutí se zkrátka chová jako většina ostatních stran. Jenže u toho ještě říká, jak proti systému trafik bojuje.

Vyučený automechanik a skladník Marek Novák je od října poslancem parlamentu za hnutí ANO. A také šéfem zlínské buňky Babišovy partaje. Do placených politických funkcí se předtím pokoušel dostat už dvakrát a neuspěl.

Foto: hnutí ANO

Straničtí kolegové se o něj ale postarali. Poté, co po volbách 2014 hnutí ANO spolu se Starosty sestavilo vládní koalici ve Zlíně, Marek Novák se stal předsedou dozorčí rady společnosti Vodovody a kanalizace Zlín, kterou město ovládá. S roční odměnou čtvrt milionu korun.

„Byl jsem nominován jako člen zastupitelstva města Zlín,“ potvrzuje v telefonickém rozhovoru Marek Novák politickou linku svého působení v městské firmě.

„A jaká je moje kvalifikace? Ekonomie. Školu na to nemám, ale rozumím ekonomii podnikání,“ říká Marek Novák, který si po vyučení dodělával maturitu dálkově.

Služební mercedes za veřejné peníze

Marek Novák ale není jediný.

Před rokem jsme popsali příběh jeho jmenovce Petra Nováka. Jihočeského komunálního politika se slušně nastartovanou kariérou a chráněnce poslankyně Radky Maxové. Novák díky svému působení v hnutí ANO nastoupil do vedení Jihočeských nemocnic, kde mu podle smlouvy náležel dvousettisícový plat měsíčně. Se všemi bonusy si pak mohl přijít až na pět milionů ročně.

Přišlo se na to jen díky tomu, že Maxová v rámci svého tehdejšího boje s Jiřím Zimolou zaútočila na jeho spojence a ředitele Jihočeských nemocnic Martina Bláhu. Tomu smlouva v nemocnici zaručovala rovněž milionové příjmy. Když na to Maxová začala poukazovat, bylo jen otázkou času, kdy rivalové vytáhnou na světlo Novákovo angažmá.

Co přesně si Petr Novák představuje pod pojmem správa věcí veřejných, dokázal i tím, že první, po čem se po svém nástupu sháněl, byl služební vůz. Jihočeské nemocnice mu koupily mercedes. Sice dva roky starý, ale s takovou výbavou, že se jeho cena o několik set tisíc přehoupla přes milion korun.

Když to všechno na Nováka prasklo, musel v nemocnicích skončit. Jak to tehdy glosoval Andrej Babiš v Parlamentních listech: „Štvou mě. Poslankyni Maxové jsem jasně řekl, že to mají změnit a brát minimum, není možné pokračovat v tom, co nastavil Zimola.“

Jenže Babiš ani nikdo jiný už neřekl to B.

Petr Novák sice rezignoval na post v Jihočeských nemocnicích, další lukrativní pozici si udržel. O ní se totiž tehdy moc nemluvilo. Novák dodnes sedí v představenstvu společnosti Teplárna Tábor, kde má město téměř poloviční podíl. A díky tomu získává ročně i s odměnami kolem čtvrt milionu korun. Zkušenosti s energetikou byly stejně jako u jeho zlínského jmenovce nulové. Stačil stranický průkaz.

Pětkrát na schůzi a dva miliony na účtu

A do třetice čerstvý příklad z Prahy. Je to pár týdnů, co jsme na webu Neovlivní.cz v dubnu zmapovali aktuální odměny pro členy hnutí ANO ve společnosti Pražská plynárenská. Firma je distributorem energií, kterého stoprocentně ovládá město. V dozorčí radě sedí hned tři členové hnutí ANO, kteří si díky tomu v loňském roce významně vylepšili osobní rozpočet.

Předseda klubu pražských zastupitelů Michal Hašek coby šéf dozorčí rady inkasoval měsíčně 40 tisíc korun, plus tantiémy 1,9 milionu. Celkem si tak přišel na 2,38 milionu.

Jeho straničtí kolegové Radomír Nepil a Marcela Plesníková měli měsíčně rovněž po 40 tisících, na tantiémách pak inkasovali 1,1 milionu. Za loňský rok si tak skrze angažmá v Pražské plynárenské každý přišel na 1,58 milionu.

Když jsme zjišťovali, za co přesně jim náleží taková odměna, plynárna předložila překvapivé informace: Dozorčí rada Pražské plynárenské se fyzicky loni sešla jen pětkrát. Za celý rok. Další hlasování se pak odehrávala v režimu per rollam, tedy na dálku elektronicky, například přes maily.

Odnesla to jen Kleslová

Bývalá místopředsedkyně ANO Radmila Kleslová se musí cítit oprávněně dotčená. Před třemi lety musela opustit své politické funkce, když novináři vypátrali, jak velké odměny inkasuje z městských či státních firem.

A jak jsme popsali na aktuálním případu z Prahy, dnes její straničtí kolegové kasírují z veřejných peněz miliony a nikdo už se nad tím nepozastavuje.

Je dobré si připomenout citát Andreje Babiše, kterým kdysi svoji blízkou spolupracovnici vyprovázel z politických funkcí. „Paní Kleslová měla v ČEZ smlouvu od roku 2000, a když vstoupila do politiky, měla by ji okamžitě ukončit… Já tyhlety případy řeším radikálně,” prohlásil Babiš v roce 2015 v rozhovoru pro HN a dodal, že mu taková praxe vadí, protože jde proti principům jeho hnutí.

Jenže časy se mění. Vládnutí politiků ANO ukázalo, že bez trafik to zkrátka ani oni neumí.

Lukrativní posty v městských společnostech jsou cennou komoditou, když potřebujete na svou stranu získat stranického oponenta nebo nepřítele z vlastní partaje. Nejlépe se to ukázalo právě ve zmiňované Praze, když se před třemi lety Adrianě Krnáčové rozpadla koalice a postavil se proti ní i její mateřský klub.

Staronovou koalici se podařilo vyjednat až po několika měsících a poté, co kverulanti v řadách pražského ANO dostali funkce v dozorčích radách městských firem. „Aby si nezáviděli a byl klid,“ popsal tehdy pro Neovlivní.cz motivaci jeden z členů pražského hnutí ANO.

Poslanec za Piráty a tehdejší pražský zastupitel Jakub Michálek to před časem komentoval tak, že ANO v Praze vytvořilo systém politických trafik, v němž primátorka Adriana Krnáčová „rozdávala funkce a skoro každého zastupitele vyslala do nějaké dozorčí rady, aby se mu to poskládalo na 100 tisíc měsíčně“.

Primátorka Krnáčová nicméně odmítala, že šlo o politickou korupci. „To přece nemá logiku. Uplácet funkcemi ve vlastní straně,” reagovala tehdy Krnáčová a současně zpochybnila uváděných sto tisíc.

Jak se ale ukázalo na případu šéfa pražských zastupitelů ANO Haška a jeho angažmá v Pražské plynárenské, skutečně nejde o sto tisíc. V některých případech jde totiž o dvě stě tisíc měsíčně.

Nejde jen o odměny. Ale i o moc

Příběhy trafik ale nejsou jen o závisti a odměnách. Účast ve vedení některých klíčových městských firem znamená pro politiky i upevňování jejich vlivu. Zvlášť v těch firmách, kde se rozhoduje o miliardových investicích či obřích zakázkách.

Systematicky na posilování moci skrze nejrůznější firmy pracuje například místopředseda ANO Jaroslav Faltýnek, jinak v partaji nepříliš populární figura.

Sféra jeho vlivu je v celostátním měřítku především doprava, kde úřaduje skrze spřízněné postavy. Osobně pak byl Faltýnek nominovaný například do představenstva prostějovských Vodovodů a kanalizací a dozorčí rady FCC Prostějov, která má na starost komunální služby a v níž má město čtvrtinový podíl.

„Já si třeba nemyslím, že pan Faltýnek vstoupil do městských firem kvůli penězům. Ten důvod je podle mého názoru, tak jak jsem ho poznala, upevnění vlivu,“ říká o místopředsedovi hnutí bývalá šéfka prostějovského ANO Hana Naiclerová, která byla lídrem pro komunální volby v roce 2014.

Hana Naiclerová už Babišovo hnutí opustila. Mimo jiné právě kvůli tomu, že ANO navenek něco hlásá a ve skutečnosti dělá pravý opak.

„To, jak rychle ANO opustilo svůj původní program a hodnoty, je skoro neuvěřitelné. Všechny ty trafiky, lži, hromadění funkcí a zneužívání dotací už nemají s původním hnutím nic společného,“ dodává Naiclerová, která dnes působí v hnutí PRO 2016.

Mimochodem: Faltýnek se účastí v představenstvu prostějovského VAK dostal do kolosálního střetu zájmů. Současně totiž seděl ve společnosti ovládané firmou Veolia, která si od vodáren pronajímá vodovodní síť. Zájmy obou společností, v nichž Faltýnek usedl, jsou zcela protichůdné.

Jméno Faltýnek v souvislosti s trafikami zaznívalo i v Brně, kde má místopředseda hnutí silné slovo. V tomto případě šlo ale o Faltýnkova syna Jiřího. V době, kdy se na celostátní úrovni propírala Radmila Kleslová, ukázalo se, že Faltýnkův syn je podobný případ. Seděl v představenstvu brněnských tepláren a pobíral statisícové odměny z veřejných peněz.

„Nepovažuji to za správné a řeknu panu Faltýnkovi, aby to ukončil,“ reagoval na to Andrej Babiš.

Případ jihočeského Petra Nováka už ale ukázal cestu, kudy v takových případech jít. To, co praskne a je na očích, ukončit, nebo se přesunout jinam. A o čem se neví, to nepřiznávat.

Jiří Faltýnek zkrátka v brněnských teplárnách sedí dodnes. Jen se přesunul z představenstva do dozorčí rady.

A jak tvrdil loni v Českém rozhlase Faltýnek junior, lídr hnutí ANO na něj kvůli odchodu nakonec ani netlačil: „S panem Babišem jsem o tom nikdy nemluvil a on sám osobně mě nikdy o odchod nepožádal.“

Není to dobré, ale co s tím naděláme

Sami politici ANO, kteří inkasují z eráru, na otázky spojené s jejich odměnami odpovídají zjevně neradi. Když se redakce Neovlivní.cz pokoušela probrat příjmy z Pražské plynárenské se zástupci pražské buňky ANO, ukázalo se, že to je v podstatě nemožné.

Zde je popis pokusů o kontaktování Michala Haška, Radomíra Nepila a Marcely Plesníkové:

Nepila redakce kontaktovala na mobilním telefonu desetkrát v rozmezí dvou dnů. Ani jednou nezvedl telefon, na SMS zprávu s dotazem ohledně odměn už pak ani nereagoval.

Plesníková rovněž telefon nezvedla, vyžádala si písemnou zprávu, na kterou ale ani přes opakovanou urgenci neodpověděla.

Po deseti telefonátech a SMS zprávě nakonec reagoval šéf zastupitelského klubu ANO a předseda dozorčí rady Pražské plynárenské Michal Hašek. Vymínil si ale, že odpověď pošle mailem. Za sebe i své kolegy v ní uvedl, že výše odměny je adekvátní tomu, co pro firmu udělali, protože je to práce náročná.

„Jménem členů dozorčí rady společnosti Pražská plynárenská bych vás chtěl informovat, že výše odměn je přímo závislá jednak na hospodářských výsledcích, kterých se společnosti v konkrétním roce podaří dosáhnout (v případě špatných výsledků mohou tedy být i zcela minimální), a dále vychází i z míry osobní odpovědnosti, kterou členové v rámci svého rozhodování přímo nesou. V této souvislosti si je třeba uvědomit, že běžně musí schvalovat mnohdy značně komplikované a složité kroky společnosti představující například investice, projekty nebo účetní operace v řádech stovek milionů korun, přičemž z povahy své funkce nesou jak soukromoprávní, tak trestněprávní riziko a odpovídají za případně vzniklou škodu. Předmětné odměny vzhledem k výše uvedenému a i v porovnání se srovnatelnými společnostmi nejsou dle našeho názoru v tomto ohledu nepřiměřené,” napsal Michal Hašek.

Fungování městských firem a agendu odměn má za ANO v Praze na starost radní Karel Grabein Procházka. V rozhovoru s Neovlivní.cz nakonec připustil, že odměny jsou nepřiměřené. Právě s ohledem na to, že ANO vstupovalo do politiky s tím, že praxi politických trafik ukončí.

I přes své stanovisko ale Procházka dodal, že s tím teď nic udělat nejde.

„Když jsme nastupovali, prosadili jsme v koalici snížení odměn na polovinu, než tomu bylo dříve. Ale uznávám, že ani dnes nejsou přiměřené,” uvedl Procházka a dodal: „Nic s tím ale dělat nemůžeme. Nechával jsem v minulosti zpracovat studii, která mimo jiné řešila, jak by mělo město ve svých firmách vykonávat svůj dozor, bohužel zůstalo jen u tohoto informativního kroku, protože nebyl politický konsensus to vyřešit. Shoda v radě na to není.”

Stejně obhajuje politické trafiky i reprezentace brněnského magistrátu. I tam chtěli jít „systémovou cestou“ holdingu. Jde o to, že brněnské i pražské ANO by městské firmy chtělo sloučit do jednoho holdingu. Právě přípravami nového uspořádání městských společností politici argumentovali, proč nezmění odměny a systém přidělování funkcí hned. Tvrdili, že chtějí postupovat systémově. Jenže holding ani v Brně, ani v Praze dodnes nefunguje.

Za zmínku stojí i reakce Jaroslava Faltýnka, kterého se opoziční politici na prostějovské radnici pokusili z městských firem neúspěšně vystrnadit. Dokonce jeho angažmá řešilo zastupitelstvo. Jaká byla podle nich Faltýnkova reakce?

„Když vynechám ta neslušná slova, tak nemám co říct. On se buď nevyjadřoval, nebo jsme prostě byli všichni kokoti,“ popsala bývalá šéfka prostějovské buňky ANO Naiclerová.

Pro přesnost je třeba dodat, že trafiky využívaly prakticky všechny politické strany, které se po roce 1989 vystřídaly u moci. Jen jedna u toho ale zároveň dokázala veřejně tvrdit, že přišla do politiky podobnou praxi lukrativních postů vymýtit.

Sdílet článekShare on Facebook
Facebook
Tweet about this on Twitter
Twitter
Email this to someone
email


Images are for demo purposes only and are properties of their respective owners. Old Paper by ThunderThemes.net

Tento web používá k personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. více informací

Služby společnosti DeadLineMedia mohou pro své správné fungování vyžadovat tzv. cookies – tedy malá množství dat, které www servery přes prohlížeč běžně posílají a ukládají do počítače uživatele, aby identifikovaly jeho osobní předvolby a nastavení a usnadnily tak přístup k webovým stránkám. Celosvětově cookies na drtivé většině webových stránek využívají rovněž provozovatelé reklamních systémů pro zobrazování co nejrelevantnější inzerce. Pokud se rozhodnete, že tato cookies ukládat nechcete, najdete více informací a další postup na: http://www.youronlinechoices.com/cz/vase-volby.

Zavřít