Aféra lithium: státní obchod provázela utajená obří provize

S lithiem lídr ANO vyhrál volby 2017. Obchod s kritizovanou firmou ale stát uzavřel nakonec právě v jeho éře vládnutí. Transakci navíc provázela provize více než čtvrt miliardy.

Bylo to poslední eso, které Andrej Babiš vytáhl proti ČSSD coby politické konkurenci před volbami v roce 2017: Aféra lithium. Šlo o těžbu tohoto cenného kovu, jehož největší ložiska leží na severočeském Cínovci. A sociální demokraté na ministerstvu průmyslu tehdy uzavřeli memorandum o spolupráci s australskými těžaři z firmy EMH.

„Je to krádež za bílého dne,“ tvrdil o memorandu Babiš a firmu EMH označil za neprůhlednou. Na adresu ČSSD pak doslova uvedl: „Vypadá to, že chtějí ještě rychle shrábnout peníze do stranické kasy, mají velké dluhy.“

Po šesti letech je všechno jinak. V éře vlády Andreje Babiše – konkrétně v roce 2020, rok před volbami – se v duchu memoranda uskutečnil obchod s účastí polostátní společnosti ČEZ a s Babišem kritizovanou firmou EMH. Celou transakci v hodnotě 790 milionů korun navíc provázela obří provize.

Existenci provize potvrzují veřejně dostupné dokumenty, jako třeba výroční zpráva australské společnosti EMH či dokumenty firmy na burze v Austrálii a ve Velké Británii. Jde o písemnosti z roku 2020. Odkazy ZDE a ZDE.

EMH v dokumentech výslovně píše, že odměna pro poradce byla za služby v souvislosti se vstupem české polostátní společnosti ČEZ do firmy Geomet, kterou australská firma ovládala. “Jde o protihodnotu za poradenské služby poskytované EMH v průběhu posledních dvou let, zejména v souvislosti s úpisem 51 procent akcií Geomet ze strany ČEZ,” stojí v jednom z dokumentů.

Komu byla provize určena, to je tajné. Z veřejně dostupných dokladů to vyčíst nelze. A žádný z účastníků transakce to vysvětlovat nehodlá.

Česká strana (například ČEZ, Karel Havlíček, Zbyněk Stanjura a další) tvrdí, že o tom neví. A odkazují na Australany, protože provize je na jejich straně. Jenže firma EMH, která čelila kritice kvůli nejasné majetkové struktuře, nekomunikuje. Na dotazy zaslané redakcí Neovlivní.cz ani přes urgenci dosud neodpověděla.

Provize z obchodu byla podle dokumentů ve formě opcí na akcie, přičemž její příjemce nepotřeboval peníze v hotovosti. Výše odměny dosáhla podle britských médií, v nichž se zmínka o provizi už v roce 2021 prvně objevila, 13 milionů dolarů.

Obchod s českou státní účastí tedy vygeneroval provizi přes čtvrt miliardy korun. Odměna pro poradce představuje více než třetinu ceny, kterou stát za vstup do společnosti Geomet zaplatil. O existenci provize se v České republice veřejně dosud nevědělo.

“Samozřejmě, že takový postup je minimálně nestandardní. Tím spíše, že nejde z veřejně dostupných zdrojů transparentně rozkrýt, kdo provizi získal,” komentoval to menšinový akcionář ČEZ Michal Šnobr, který celou transakci od počátku kritizoval. “V dané věci šlo spíše o politické než o věcné rozhodnutí.”

Případ hodlá prověřit i Zbyněk Stanjura, protože ministerstvo financí má v ČEZ výkon akcionářských práv za stát.

Andrej Babiš případ odmítl komentovat. Dotaz odeslaný prostřednictvím sms sice z redakce Neovlivní.cz dostal, nijak na něj nereagoval.

Kdo získal stamiliony z provize? Jakou roli v tom sehráli Babiš, Schillerová a Havlíček? Kdo je tajemný prostředník, přes něhož měla provize proudit ke konečným příjemcům? Investigaci přináší únorové vydání časopisu Neovlivní.cz, který můžete objednávat v sekci PŘEDPLATNÉ.

Zdroj náhledové foto: Shutterstock.com