Expertka: Jedy z Babišova Istrochemu jsou ekologickou katastrofou

Tamara Stohlová je expertkou mimoparlamentní strany SPOLU, která po letech dokázala vládní politiky na Slovensku přinutit, aby reálně začali řešit toxické odpady z bratislavské chemičky Istrochem. Tu před lety zprivatizoval dnešní český premiér Andrej Babiš a dokázal si zařídit, že nemusel platit sanaci ekologických zátěží. Nynější vláda ale chce, aby Babišova firma zaplatila. Odbornice na životní prostředí Stohlová přitom při popisu znečištění mluví o ekologické katastrofě.

Neo:  Jak velké nebezpečí podle vás toxické zátěže v Istrochemu a jeho okolí pro život lidí představují?

Areál je skutečně velmi znečištěným spektrem organických a anorganických látek, které spolu navíc reagovaly. Můžeme proto mluvit o opravdovém chemickém koktejlu, který se může chovat nepředvídatelně. Popis znečištění je někdy až bizarní: třímetrové souvislé vrstvy pesticidů zakopané do země. Fialové polotekuté hmoty, zelená světélkující voda či konzistence sirupy. K tomu si ještě představte zápach, který je těžké vydržet. V okolí se přitom nacházejí obytné i rekreační zóny. Znečištění se šíří podzemními vodami, ale identifikované byly i prchavé látky, prachové částice, které se mohou šířit i vzduchem. Stále nemáme dostatek informací na posouzení celkového rizika, ale zatím nekomplexnější zpráva o stavu znečištění z roku 2010 mluví o tom, že toto riziko je ze zdravotního a ekologického hlediska skutečně závažné.

PSALI JSME

Případ Istrochemu a českého premiéra jsme popsali v březnovém časopise Neovlivní.cz.

» Babišův Istrochem čeká na Slovensku vyšetřování

» Foto z Istrochemu: Tak hospodaří český premiér

» Odkaz AB: Stamiliony za likvidaci jeho skládky zaplatí stát

Neo: Proč tak dlouho trvalo, než se ekologické zátěže i odpovědnost Istrochemu za toxické znečištění začalo řešit? Hrála v tom roli politika?

Umím si představit směs faktorů, které k neřešení problému přispěly. Z politického hlediska je třeba si přiznat, že resort životního prostředí na Slovensku nikdy nebyl politickou prioritou a minulí ministři podle mého názoru neměli dostatečnou moc cokoli zásadního přesadit. Kromě toho enviromentální zátěže takového rozsahu představují mimořádnou výzvu. Řešení jsou složitá a nákladná, proto bylo jednodušší mlčet a doufat, že se to co nejdřív převalí. No a posledním důvodem mohly být i zvláštní podmínky privatizace, během níž se soukromý majitel zbavil zodpovědnosti za odstranění zátěží.

Neo:  V čem spatřujete největší selhání státu?

V případě Istrochemu můžeme mluvit o skutečné ekologické katastrofě. Stát přitom měl nástroje, aby situaci zmírnil. Samotná sanace má několik fází a obsahuje i kroky, které jsou prevencí proti zhoršování situace či znečištění okolí. Nejsou tak nákladné a složité jako celá sanace. A s jejich zaváděním se mělo začít okamžitě po zjištění rozsahu problému. Zbytečně máme ochranu vody v ústavě, když nejsme reálně ochotní a schopní chránit asi největší vodní bohatství krajiny – Žitný ostrov.

Ještě kritičtěji asi vnímám nedostatečnou komunikaci směrem k občanům, která by sloužila k jejich ochraně. Indicie o znečištění byly samozřejmě i v minulosti, ale po vypracování první zprávy z roku 2010, o které stát věděl, měla kompetentní místa okamžitě informovat občany žijící v okolí o tom, jak se mohou chránit. Například, jakým způsobem mají zacházet s vodou ze svých studní. Průzkum, který jsme jako strana SPOLU letos v červnu provedli, potvrdil, že studny v okolí jsou znečištěné takový způsobem, že není vhodné vodu z nich nejenom pít, ale ani s ní zalévat nebo ji používat do bazénů. Kvůli pochybení státu reálně došlo k velmi rizikovému kontaktu lidí s vodou znečištěnou desítkami druhů pesticidů.

Velkým selháním je též zmiňovaná privatizace, kdy stát znemožnil provedení enviromentálního auditu a nakonec lukrativní pozemky dnes už v širším centru Bratislavy prodal za relativně nízkou cenu a bez povinnosti odstranit zátěž. Upřímně – jsem velmi skeptická, že by se podařilo zavázat majitele areálu Istrochem ke spoluúčasti.

Neo: Zmiňovala jste geologický průzkum z roku 2010, který prokázal masivní kontaminaci půdy a vody v areálu. Zadavatelem byl Istrochem, který podle současných platných zákonů výzkum nechal na deset let utajit před veřejností. Slovenské úřady ale jeho obsah znaly a nekonaly. Kdo konkrétně nechal zprávu utajit? Andrej Babiš?

Objednavatel průzkumu, majitel areálu – firma Istrochem reality. Konečným uživatelem výhod a předsedou představenstva byl v té době Andrej Babiš. Utajení umožňuje slovenský zákon, který říká, že objednavatel geologického průzkumu si může stanovit délku a rozsah. V tomto případě byla tato možnost využitá naplno – na maximální dobu deseti let a v plném rozsahu zprávy. (Pozn. Neo: Ministr životního prostředí Ján Budaj už oznámil, že nachystá změnu zákona, aby podobné zprávy nemohly být utajované. O průzkumu, který byl odtajněn letos v červnu, více ZDE)

Neo: Věříte, že tentokrát se už skutečně celý problém pohne a snaha vládnoucích politiků jej vyřešit je upřímná?

Věřím, že snaha současné vlády je upřímná. Dokonce mají ideální podmínky. Brzy k nám začnou plynout obrovské finanční prostředky z Evropské unie v důsledku koronakrize, které bude podle všeho možné podle všeho využít i na odstraňování enviromentálních zátěží. Stále je to však obrovská výzva, která prověří nejen schopnosti současných představitelů vlády, ale i politickou vůli – zda zájem o zelená témata nebyly jen předvolebním slibem.

 

Zdroj náhledové foto: FB Tamary Stohlové