Jan Hrušínský: Ať je vaše slovo ano–ano a ne–ne

Říjnové vzestupy a pády podle principála Divadla Na Jezerce

Nejsem ortodoxní věřící. Přesto jsem si dnes – po dlouhé době – otevřel Bibli a nestačil se divit. Třeba tohle: Ať je tedy vaše slovo ano–ano a ne–ne . Ježíšovo učení vychází z židovské tradice. Chce po nás přímost a prostotu. Říkáme-li pravdu, vystačíme si s „ano“ a „ne“. Zdá se, že Ježíš chce, abychom v tom, co říkáme, byli upřímní, prostí a poctiví. Abychom ve svých slibech byli k lidem uctiví. (Zřejmě tím myslí, abychom nelhali.) Nejednoznačnost naší řeči a politická korektnost jsou tomu na hony vzdáleny. 

Lépe se to asi říct nedá. Máte někdo něco proti tomu? Máte. Já vím. Divit se nestačím často. Třeba když někdo vznese otázku, zda agresor je agresorem a napadený napadeným? Vnést pochybnost není těžké.

Živnou půdou všech velkých i malých dezinformátorů mezi námi může být agresivní touha po moci i majetku, po důležitosti i uznání. Mindrák. A že na světě takových mocichtivých manipulátorů je! Velká část světa jim nahrává tím, že stále dokola korektně vyjadřuje obavy, zda nebudou umírat nevinní, postaví-li se oběť agresorovi na odpor. V Gaze, na Ukrajině, v Arménii, v Sýrii, kdekoliv.

Nevím, kde vznikají pochybnosti o tom, zda koule je kulatá a čtverec čtyřhranný. 

Nevinní lidé v Gaze umírají vinou Hamásu, protože Hamás bez varování brutálně přepadl Izrael. Neumírají vinou toho, že se oběť brání agresi. Stejně tak Ukrajina není tím, kdo má na svědomí statisíce mrtvých, když se brání ruskému agresorovi. Je to, jako kdybychom obvinili Spojence, že kvůli nim v Německu v roce 1945 umírali lidé. Jako kdybychom měli pochybnost, zda agresorem byl Churchill, nebo Hitler. U Stalina, který jako spojenec Adolfa Hitlera v roce 1939 přepadl Polsko, Pobaltí a bez vyhlášení války i Finsko, bych si dovolil být zdrženlivější.

Nejsem si zcela jist, zda se o tomto úseku dějin české děti ve školách učí skutečná fakta, stejně jako o období po II. světové válce. Nejsem si jist ani tím, zda výklad dějin XX. století je v našich školách jednoznačný a pravdivý. Učí se děti, že ano je ano a ne je ne? Měly by se to učit.

Není to tak dávno, co vrcholní čeští představitelé (premiér, prezident, místopředseda parlamentu a další) rozsévali veřejně pochybnost, kdo nás vlastně v srpnu 1968 přepadl. Pamatujete? Jak se z nejvyšších míst české dezinformační zóny před třemi nebo čtyřmi lety ozývalo, že Brežněv byl Ukrajinec – a že nás tedy nemohli přepadnout Rusové. Tehdejší český premiér veřejně řekl – ostatně tak, jak konzistentně říká na každou školní otázku: „Já nevím, kdo to byl.“  Možná ho ve škole neučili, že ano má být ano a ne má být ne. Možná proto už tolik let s krásným českým slovem ANO tak hanebně manipuluje. A možná proto mu mnozí naletěli, když beze studu lhal, že s ním bude líp. 

Rusové, kteří před očima celého světa systematicky vyvražďují civilní obyvatelstvo Ukrajiny, v Radě bezpečnosti OSN v říjnu 2023 beze studu poukazovali na násilí vůči civilistům v Pásmu Gazy a požadovali humanitární příměří mezi Izraelem a palestinskými bojovníky (teroristy) z hnutí Hamás, aniž by se zmínili, kdo se násilí dopouští a kdo je agresorem, který konflikt vyvolal. Jejich návrh byl zamítnut. Nevím, zda skutečnost, že Rusko vůbec může v Radě bezpečnosti po únoru 2022 zasedat a mluvit o humanitárních záležitostech, o lidských právech a o míru, není v přímém rozporu s tím, co jsem se dnes znovu dočetl v Bibli.

Obávám se, že ano. Jak říkali V & W, čtěte Bibli, tam to všechno je. 

Pro Neovlivní.cz Jan Hrušínský,
principál Divadla Na Jezerce, 20. října 2023 

Zdroj náhledové foto: Divadlo Na Jezerce