Jan Hrušínský: Dům hoří, dům plápolá, dědeček se třese

Říjnové vzestupy a pády

Z generace na generaci se rodiče snaží svědomitě a zodpovědně vychovávat a chránit své děti. Učí je, co je pro ně nebezpečné, čeho se vyvarovat a jak se chovat k jiným lidem. Snaží se, aby se z jejich dětí stali slušní a společnosti prospěšní lidé. Učí je dodržovat pravidla, která je budou po celý život chránit a která z nich udělají civilizované dospělé. Naučí je, že nesmí přecházet na červenou, musí chránit své zdraví, nesmí lhát a mluvit sprostě a že se musí naučit vycházet i s lidmi, se kterými v mnohém nesouhlasí. Naučí je zkrátka, že život není pohádka, ve které vždycky všechno dobře dopadne. To už věděla i ta koza, co učila svá kůzlátka, že vlk znamená nebezpečí a není radno si s ním zahrávat. Jenže i v pohádce se občas objeví starý a mstivý dědeček, který schválně bude kůzlátkům tvrdit, že jejich maminka ničemu nerozumí, že vlk je hodný a že mají dělat všechno úplně opačně, než jim maminka radila! Člověku se nechce věřit, jak snadno kůzlátka takovému dědkovi naletí. Vždyť to vidíme i dnes.

„Bezpečnostní informační služba a Národní centrála proti organizovanému zločinu v roce 2018 odhalily a zlikvidovaly rozsáhlou síť, kterou u nás vytvářela ruská zpravodajská služba FSB,” informoval v Poslanecké sněmovně ředitel BIS Michal Koudelka. Chrání tak svědomitě a zodpovědně české občany před činností ruských vlků, jejichž úmysly jsou na hony vzdáleny dobru a prospěchu naší země. Chrání náš pomyslný dům, který je naším drahým domovem.

„Síť ruských zpravodajců byla rozprášena díky skvělé práci Národní centrály proti organizovanému zločinu. Vyšetřování stále pokračuje. Zabránili jsme aktivitě ruských zpravodajců, které Rusové v ČR využívali a připravovali k nasazení i v jiných zemích Evropy,“ řekl dále ve sněmovně Koudelka. „Síť byla financována z Ruska přes ruskou ambasádu v Praze.” Koudelka dlouhodobě upozorňuje, že zpravodajské aktivity Ruska a Číny jsou pro nás největším bezpečnostním rizikem. Prostě dělá dobře svoji práci a chrání nás i náš dům, jak to nejlépe jde. Náš dům, náš hrad.

A teď si představte, že se objeví dědeček, před kterým se z nepochopitelných důvodů všichni třesou, a prohlásí, že české tajné služby jsou čučkaři! Že BIS a centrála proti organizovanému zločinu nikdy žádného ruského špióna neodhalily a že Koudelka nás před ničím nechrání. A takového člověka, který by si v každém normálním státě zasloužil nejvyšší státní vyznamenání a generálskou hodnost, se snaží systematicky dehonestovat a zničit. Likviduje každého, kdo se mu znelíbí. Podkopává základy našeho milovaného domu a hraje si přitom se zápalkami. Mlží a stupňuje své lži o tom, že ruští vlci, kteří se nám tu každý rok prohánějí na motorkách, to s námi myslí dobře, dává dětem strašlivý příklad, že se může chodit na červenou, že není třeba chránit své zdraví, že se smí lhát a mluvit sprostě, že vlkům mají kůzlátka povinnost vždycky otevřít! Aby toho nebylo málo, dědeček, aby ochránil své milované ruské agenty, klidně zatáhne náš dům do aféry Novičok, který je prý českou specialitou. Zvlášť odporná je lež o tom, že jeden z nejvýznamnějších československých novinářů a spisovatelů, který byl za války vězněn v koncentračních táborech, byl fascinován nacismem a obdivoval Adolfa Hitlera. Tvrdí nám, že černá je bílá, že Rusko a Čína jsou naši nejdůležitější obchodní partneři a že trenky nehoří. Lže nám i sobě snad už jen ze záliby. Soudy, ke kterým je každou chvíli donesen, se před dědečkem třesou strachy a prohlašují ho za neodsouditelného nadčlověka. V nemocnici má k dispozici vlastní kuřárnu (sic!) a aparát statných junáků ho chová jako v bavlnce. Přesto dědek prská dál a každou chvíli někoho praští další lží. Dům hoří, dům plápolá, dědeček se třese. Jenže je neotřesitelný. No, řekněte, co byste s takovým starým lhářem udělali? Hlavně z něj, prosím vás, nikdy nedělejte prezidenta. Já vím, teď přeháním. Takovou blbost byste přece Vy nikdy neudělali.

Mějte se hezky, čučkaři, moji milovaní.

 

Pro Neovlivní.cz Jan Hrušínský, principál Divadla Na Jezerce, 22. října 2019

Jan Hrušínský publikuje pravidelně v tištěném časopise Neovlivní.cz.