Jan Hrušínský: Kradou už i naději

Lednové vzestupy a pády podle principála Divadla Na Jezerce

Násilí, které do Poslanecké sněmovny přivedl Tomio Okamura a jeho voliči a rvačkou předvedl poslanec Volný, nespadlo z nebe. Pád na dno už osmým rokem systematicky řídí prezident Zeman přesně dávkovanou směsí vulgarity, lží, narušováním ústavních pořádků a spojeneckých závazků. Zvykáme si.

“Andreje Babiše považuji za svého přítele, má moji jasnou podporu,” stojí na facebooku prezidenta. Foto: Prezidentská kancelář

Málokdo se pohoršuje nad trestně stíhanými představiteli státu, nevadí jejich komunistická minulost, ani soudně prokázaná spolupráce s StB. Nevadí loupeže peněz daňových poplatníků, nevadí neoprávněné dotace do firem nejvyšších představitelů státu a jejich blízkým. Nevzrušuje nás střet zájmů politiků, kteří vlastní média, jejichž prostřednictvím manipulují volby, nevzrušují nás proruské dezinformační weby, ani zpravodajské služby Ruska a Číny na našem území. Zvykli jsme si na ně tak, že i politici demokratických stran ochotně poskytují dezinformátorům typu Parlamentních listů svá vyjádření a rozhovory, aby se zviditelnili.

Lež se stala v naší zemi součástí vládnutí a nikoho nepřekvapuje přítomnost příslušníků Pohotovostního pluku VB ve sněmovně nebo ve vládě. Poslanec nebo ministr, kteří v listopadu 1989 svými obušky tupě mlátili československé studenty, patří k politické kultuře dneška. Předseda Poslanecké sněmovny dosazený do čela parlamentu premiérem se pohoršil nad rvačkou poslance Volného s poukazem na posvátnost jednacího sálu, kde prý mluvil i prezident Masaryk. Sám přitom nedávno – zpitý vodkou, v kovbojských botách a s kytarou v ruce – dupal po předsednickém stole stejného sálu. Jsme na dně.


ČTĚTE TAKÉ – Usvědčeni: Databáze politických lží


Úpadek morálky a politické kultury není novinkou. Když Václav Klaus vyhlásil, že neexistují špinavé peníze, začaly se přesouvat majetky knižních velkoobchodů, zázračně bohatli Babišové, Kožení, Krejčířové i Mrázkové. Průkopníci největších politických skandálů – Zeman a Klaus – cupovali rodící se demokracii smluvním zrušením demokratické opozice a přizváním komunistů k důležitým jednáním. Mlaskali a hodovali při vymýšlení nevídaných způsobů financování svých stran, svých přátel, svých spolupracovníků i svých nejbližších. Stamilionové částky pro školu řízenou Klausem ml., H-Systemy, Bamberské aféry, fiktivní sponzoři Lajos Bács a Radjiv M. Sinha, pýcha a neschopnost Paroubků a Tvrdíků, zmaření amerického obranného radaru, zničení prosperujících ČSA, tunely Blanka, pražské olympiády, nejdražší dálnice na světě, Open kartičky a zázračné bohatství Rittigů, Janoušků, Šloufů a Nejedlých Mynářů. Zachování socialistického financování příspěvkových organizací v kultuře a zavedení nerovných podmínek omezujících svobodu podnikání. Nerespektování výsledků architektonických soutěží – například vítězného projektu Národní knihovny Jana Kaplického, kterou mohl v Praze obdivovat celý svět. To všechno je návrat agentů StB do Strakovy akademie, do politických stran a hnutí, do čela státu, do strategických firem.

Myslel jsem si, že spravedlnost má zavázané oči, aby mohla dopadnout na každého stejně. Mají-li ale zavázané oči ti, kteří ji mají prosazovat a bránit, neznamená to, že bude líp.

V posledním roce se hodně změnilo. Potkáváme na ulicích smutné lidi. Vyhořelý pohled, smutek v duši, vztek a beznaděj, kam se člověk podívá. Politici berou už i naději. Že kradou peníze, jsme si zvykli. Že kradou svobodu, si zvykat začínáme. Ale že začínají krást naději, na to se zvyknout nedá.

Nastavili zdánlivě férová pravidla očkování proti covidu. Zdravotníci a pak senioři nad 80 let. Lékaři a zdravotní sestry patří mezi nejohroženější. Denně se ale dovídáme, že se očkují papaláši, jejich náměstci a snad i příbuzní. Mnohé se nedozvídáme. První, kdo pravidla porušuje, jsou jejich tvůrci. V době zavřených restaurací, živností a kulturních zařízení vidíme fotografie desítek poslanců bez roušek v otevřené parlamentní restauraci. V nouzovém stavu si schvalují kvóty na české potraviny, legalizují státní dotace firmám s neznámým majitelem a korupci dávají zelenou.

Berou naději. Na druhé straně právě to může znamenat začátek jejich konce. To zní nadějně.

Mějte se hezky.

Pro Neovlivní.cz Jan Hrušínský, principál téměř rok zavřeného Divadla Na Jezerce, 25. 1. 2021

Zdroj náhledové foto: Prezidentská kancelář

Sdílet článekShare on Facebook
Facebook
Tweet about this on Twitter
Twitter
Email this to someone
email

Štítky: ,