Karla proti všem. Ministryně s gulama

Karla Šlechtová se postarala o jediný, a proto nečekaný spor uvnitř jednobarevné vlády v demisi: poštvala na svého předchůdce a kolegu Martina Stropnického kvůli jedné z armádních zakázek policii. Premiér v demisi kvůli tomu svolává bezpečnostní radu státu. Ten příběh přesně vystihuje podstatu osobnosti Karly Šlechtové. Co můžeme ještě od ministryně čekat? Její profil jsme připravili v květnovém tištěném magazínu Neovlivní.cz.

Dříve se fotila u rakví, teď je jí plno v plné polní. Karla Šlechtová, toho času ministryně obrany v demisi, už dávno přerostla pozici „asistentky“, jak ji veřejnost mohla zaregistrovat, když před třemi a půl lety náhle vystoupala do nejvyšších pater politiky. Do vlády přišla jako náhradnice s pověstí výkonné, ale nevýrazné expertky na evropské fondy. Nevýrazná, to by o ní dnes řekl málokdo. Za vervu, se kterou se nyní chápe zbraní, sice sklízí posměšky, ta stejná verva jí ovšem přihrála mocné spojence. Pojďte s námi nahlédnout do zákulisí jejího politického vzestupu.

Když Věra Jourová odcházela do Bruselu na post eurokomisařky, přála si, aby po ní post ministryně pro místní rozvoj ve vládě Bohuslava Sobotky převzala kolegyně z hnutí ANO, tehdy náměstkyně Klára Dostálová. Její stranický šéf Andrej Babiš se ale rozhodl jinak. Po týdnech jednání totiž na jeho nabídku kývla do té doby zcela neznámá úřednice, šéfka odboru pro eurofondy na Úřadu vlády – Karla Šlechtová.

Snímek z 8. října 2014 – Šlechtová jmenována ministryní pro místní rozvoj. Foto: vlada.cz

Tehdy, v říjnu 2014, jí bylo 37 let a otevřela se jí životní příležitost. Šlechtová byla bezdětná; jak sama později vyprávěla bulváru, děti ani přes veškerou snahu mít nemohla, a když se s tímto těžkým obdobím vyrovnala, rozhodla se pro kariéru.

„Chci poděkovat hnutí ANO za svou nominaci. Kandidaturu beru jako velkou výzvu,“ řekla poté, co Babiš její jméno oznámil.

Šéf hnutí ANO si ji vybral s jasným cílem – potřeboval zásadně nastartovat čerpání peněz z evropských fondů a Šlechtovou mu doporučil jeho tehdejší náměstek, kterého dnes má za zásadního politického nepřítele, Lukáš Wagenknecht. Společně se Šlechtovou působil v poradenské firmě Deloitte.

„Působil v jiném sektoru, takže jsme spolu do styku nepřišli a o kamarádství bych rozhodně nehovořila,“ odmítala hned po jmenování Šlechtová otázky, zda se k místu dostala díky přátelství s bývalým kolegou. Podle Babiše byl navíc Wagenknecht jedním z lidí, kterému post po Jourové nabídl, jeho první náměstek však odmítl.

Znárodníme Hrad!

Do vlády nastoupila rázně, což odpovídá její povaze. Už po pár týdnech neváhala jít do zásadního sporu s Babišovou primátorkou Adrianou Krnáčovou, když hlavnímu městu zastavila přijímání pražských stavebních předpisů, zásadního dokumentu pro hlavní město. A Praze chtěla dokonce výsadu přijímání stavebních předpisů odejmout.

Bez ohledu na to, že Krnáčová i ona jsou spojeny s hnutím ANO a do jisté míry i jejich výkladní skříní.

O pár měsíců později se Šlechtová dostala do zásadní kolize se svým přímluvcem – s Lukášem Wagenknechtem (dnes píše pro Neovlivní.cz pozn Neo) . A to kvůli auditu ministerstva financí, který kritizoval tendr na monitorovací systém evropských fondů MS2014+, jehož přípravy se Šlechtová coby úřednice účastnila. Auditoři ve zprávě poslané do Bruselu mimo jiné říkali, že zakázka byla vyhlášena jinak, než jak schválila vláda. Vítězný uchazeč byl podle auditu zvýhodněn, protože nesplnil kvalifikační předpoklady. Také hodnocení nabídek prý bylo netransparentní a nepřezkoumatelné.

Kdo jsou nejmocnější spojenci Karly Šlechtové? Proč si tak nabíhá na vidle na sociálních sítích? Zůstane i v případné nové vládě? A jaká je její osobní motivace? Odpovědi najdete v aktuálním čísle tištěného magazínu Neovlivní.cz. Cesta k něm vede tudy: