© Dead Line Media s.r.o. 2016 – všechna práva vyhrazena | buďte s námi v kontaktu: facebook – twitter – napište nám
© Design: Prokoho.cz | Souhlas se zpracováním osobních údajů (nastavení, odvolání)
Z příběhu těžby lithia na Cínovci se hnutí ANO pokusilo udělat klíčovou předvolební aféru proti konkurenční ČSSD. Jenže se ukázalo, že do příběhu s neprůhlednou společností Geomet, které vláda průzkum v oblasti těžby svěřila, se namočili i politici z týmu Andreje Babiše. A nebyli jediní. Přinášíme soupis politiků napříč stranami, kteří v případu figurují. Připravila jej nevládní organizace Good Governance.
Na začátku stáli tehdy vládní politici z Občanské demokratické strany. Právě oni udělili první správní povolení k žádostem o průzkum v oblasti Cínovce. Získala je tehdy společnost Geomet. Je třeba ale říct, že v té době to nebyl žádný problém, firmy byla ryze česká, její vlastníci byli veřejně dohledatelní. Podpisy pod tehdejšími dokumenty patřili Pavlu Drobilovi a Tomáši Chalupovi, kteří se za ODS vystřídali na ministerstvu životního prostředí.
Za ministerstvo průmyslu a obchodu byl v letech 2009-2010 odpovědným politikem za surovinovou politiku státu Vladimír Tošovský z úřednické vlády Jana Fischera, následovali ho straníci ODS Martin Kocourek a Martin Kuba. “Jejich politickou odpovědností mělo být řešení problémů s nastavením pravidel pro odvody za těžební poplatky, které jsou nyní i díky současným politikům absurdně nízké,” uvádí Good Governance ve své analýze.
A připomíná, že například exministr Kuba loni investoval do energetického start-upu, který se zaměřuje na výrobu bateriových systémů pro průmysl i domácnosti.
Jak už bylo výše popsáno, na začátku byl Geomet česká firma. V době, kdy o ní rozhodoval z pozice ministra životního prostředí Richard Brabec z hnutí ANO už ale firma změnila vlastnickou strukturu na anonymní společnost z daňového ráje.
Brabec firmě prodloužil licence i přesto, že se jeho strana společně s koaličními partnery z ČSSD a KDU-ČSL přímo v programovém prohlášení zavázala, že nebude obchodovat se společnostmi s neznámým vlastníkem. Stejně tak vláda ignorovala požadavek Evropské unie ohledně praní špinavých peněz, která členským zemím nařizuje ověřování konečných vlastníků společností, s nimiž hodlají obchodovat.
Nejvýraznější roli vedle Brabce sehrál v příběhu nynější ministr průmyslu Jiří Havlíček z ČSSD. Pár týdnů před volbami podepsal memorandum s offshorovou společností. I přes riziko možné arbitráže, která díky formulacím v dokumentu bez splnění dohody hrozí. Good Governance ve své analýze upozorňuje na další nejasnost: memorandum o porozumění je podepsané se společností registrovanou na Britských Panenských ostrovech. V textu se ale odkazuje na mezinárodní dohodu o ochraně investic mezi Českou republikou a Austrálií.
V případu se angažoval i další sociální demokrat a někdejší ministr průmyslu Milan Urban, který se loni spolu s poslancem Františkem Laudátem (TOP 09) zasadil o legislativní úpravu, která měla dopad na omezení možnosti navýšení poplatků za těžbu pro příštích pět let.
V druhé linii příběhu pak stál náměstek MPO za lidovce Jiří Koliba, který měl zásadní vliv na nízké poplatky za těžbu lithia. Na ministerstvu působil už v letech 2007 až 2009, pak se tam znovu vrátil s Janem Mládkem. Právě v jeho kompetenci byla tvorba a změny surovinové politiky, která má významný dopad na celý projekt těžby lithia, zejména na kontrolu státu nad těžbou a na výši poplatků za těžbu.