© Dead Line Media s.r.o. 2016 – všechna práva vyhrazena | buďte s námi v kontaktu: facebook – twitter – napište nám
© Design: Prokoho.cz | Souhlas se zpracováním osobních údajů (nastavení, odvolání)
Jejich jména nejsou veřejnosti – až na výjimky – příliš známá. Jsou to ale lidé, kteří mají v jednotlivých městech pod palcem agendu Chytrých měst. A tedy zpravidla i toky desítek milionů z veřejných rozpočtů. Projděte si seznam klíčových postav českých Smart Cities.
Vladimír Zadina – ředitel úseku Smart City pražské městské společnosti Operátor ICT. Kromě Prahy se agendě Chytrých měst věnoval i v Písku. “Věřím, že ve druhé polovině roku už budou Pražané kolem sebe vnímat reálné přínosy technologické revoluce ve městě,” řekl v půli roku 2017, když usedl do vedení pražského Smart City.
Do této pozice si jej vybrala končící primátorka Adriana Krnáčová (ANO). „Pan Zadina je v této oblasti jedním z největších odborníků v republice,” zdůvodnila jeho výběr.
Zadina ovšem býval také blízkým spolupracovníkem “krále losovaček” Davida Libigera, muže, který využíval na losování zakázek podezřelý software.
Michal Fišer – předseda představenstva společnosti Operátor ICT a také zastupitel za hnutí ANO na Praze 8. Tato městská část je v projektech Smart City nejaktivnější, v této lokalitě je pro rok 2018 naplánovaný největší pražský projekt Chytrých měst.
Šéf městské společnosti Fišer dříve pracoval ve společnosti Deloitte. Právě analýzy Deloitte pravidelně ve svých analýzách zmiňují, že je pro Prahu klíčové, aby investovala do Smart Cities.
Karel Hron – donedávna hlavní tahoun Smart City v Pardubicích, zakládal v dresu ANO společnost Smart City Point, které město vedené právě tímto hnutím agendu svěřilo.
Střet zájmů ve své roli neviděl. “Samozřejmě jsme o tom přemýšleli, byli jsme si toho vědomi od začátku. Ale jsem přesvědčený, že ten koncept je skvělý a bude pro společnost natolik přínosný, že i když mi to bude někdo omílat a mluvit o střetu zájmů, tak to má smysl.”
Hrona se nakonec hnutí ANO na konci loňského roku zbavilo. Ukázalo se totiž, že v roli člena představenstva jiné městské společnosti nakoupil za milion pozemky, převedl je na tchyni a ta je následně městu prodala zpět. O všem za milionů pět. Případ vyšetřuje policie. Hron přišel o všechny své funkce i veřejný vliv na Smart Cities.
Tomáš Krátký – předseda správní rady společnosti Smart City Point, která má na starost agendu v Pardubicích. A také někdejší regionální manažer hnutí ANO. A bývalý předseda Mladého ANO, spolku mladých aktivních sympatizantů hnutí ANO do 35 let.
Propojení agendy s hnutím ANO bylo v Pardubicích i z letmého pohledu velmi těsné. Ve správní radě Smart City Point totiž původně seděl i primátor Martin Charvát a jeho náměstek Jan Řehounek, oba členové ANO.
Když to prasklo a hnutí bylo kritizováno za obří střet zájmů, Charvát a Řehounek ze společnosti odešli a Krátký se posadil do čela správní rady. V pozici ředitele Smart City Point nyní vystupuje Tomáš Knížek.
Vazby Krátkého na vedení města ale nebyly nijak zpřetrhány. Naopak. Poté, co se náměstek Řehounek loni v listopadu dostal do Sněmovny, jeho poslaneckým asistentem se stal právě Krátký.
Marek Janíček – předseda komise pro Smart City na brněnském magistrátu, radní a člen ANO. Jedu dobu dokonce vedl brněnskou buňku hnutí.
Agendu Chytrých měst má sice v Brně přímo v popisu práce náměstek primátora za TOP 09 Jaroslav Kacer, jako faktického šéfa ale mnozí označovali právě Janíčka. Podnikatele, který už při svém zvolení šéfem buňky čelil podezření z takzvaného velrybaření. To se ale neprokázalo.
Janíček Smart City v Brně rozjížděl a to z už pozice radního na brněnském magistrátu.
Jaroslav Kacer – náměstek brněnského primátora pro Smart City. Agendu má na starost teprve dva roky, poté, co TOP 09, v níž donedávna působil vstoupila do tamní koalice s hnutím ANO.
Jeho další angažmá je ale nejasné a to kvůli jeho rozhodnutí neusilovat o funkce v TOP 09, s níž se rozhádal. V rámci Chytrých měst Kacer vystupuje velmi racionálně a umírněně, faktický vliv na projekty ale příliš neměl.
Článek je součástí projektu, který podpořil Nadační fond nezávislé žurnalistiky. |