Časopis Neovlivní.cz: Léto špatných klimatických zpráv

BBC: Nynější oteplování nemá v posledních 2000 letech obdoby. * Vědci: Zvířata na změnu klimatu nereagují včas, hrozí i vyhynutí. * OSN vzkazuje: Zapomeňte na horko. Globální změny klimatu ohrožují základní lidská práva…  Jako by výčet špatných zpráv zveřejněných přes letošní léto nebral konce. Zdrojem informací přitom nebyly „béčkové“ studie ve stylu „vědci v Alabamě na dvanácti lidech zjistili“. Za těmito zprávami stály stovky vědeckých pracovníků napříč světem a organizace s těžko zpochybnitelným kreditem. Jak jejich zprávy číst a především: Kolíkuje už někdo cestu ven z drtivé spirály?

Alert je malá vesnice, která má zhruba kolem sedmdesáti stálých obyvatel. Kromě nich se tady střídají vojáci a meteorologové. Není zde škola nebo nákupní centrum, ale malé letiště, vojenská základna a střediska pro zkoumání atmosféry a počasí. Autobusem ani vlakem se sem dostat nelze. Alert je jedna z nejodlehlejších kanadských, vlastně světových vesnic. Nejsevernější obydlené místo na zeměkouli. Leží na Ellesmerově ostrově a vzdušnou čarou je to odsud na severní pól zhruba 800 kilometrů. Tedy asi jako z Prahy do Bruselu.

Článek vyšel v zářijovém vydání časopisu Neovlivní.cz. K mání je pouze pro předplatitele.

Letos v červenci místní meteorologická stanice naměřila rekordní teplotu. Tady, v těchto místech, bylo neuvěřitelných 21 stupňů. Na tričko, šortky a téměř na koupání ve venkovním bazénu, kdyby v Alertu nějaký byl. Ještě před několika lety s takovou možností zdejší obyvatelé určitě nepočítali.

Letošní léto bylo opět extrémní nejen v Alertu. „Od roku 2015 jsme svědky extrémních vln veder, které se objevují každý rok, ať už v jižní, nebo severní Evropě,“ tvrdí Robert Vautard, klimatolog z laboratoře klimatických věd a životního prostředí World Weather Attribution.

Mnoho zemí letos dosáhlo nejvyšších teplot v dějinách měření. Jih Francie přes 46 stupňů, Německo 42,6 stupně. Nejteplejší červen historie hlásí jak program pro sledování počasí Copernicus, tak Národní úřad pro oceány a ovzduší (NOAA) v Jižní Americe. Světová meteorologická organizace ve své zprávě na začátku srpna oznámila, že rok 2019 bude velmi pravděpodobně nejteplejším na zeměkouli v historii měření a období let 2015 až 2019.

V České republice sice absolutní rekord nepadl. 40,4 stupně Celsia z 20. srpna 2012 v Dobřichovicích u Prahy zůstalo nepřekonáno. Česko však postihlo nevídané sucho. Na přelomu července a srpna se podle Českého hydrometeorologického ústavu rozšířilo na 75 procent území. Jedním z okamžitých praktických dopadů je nedostatek trávy a sena pro hospodářská zvířata.

Nejde jen o emise

Mezivládní panel OSN pro změny klimatu (IPCC) na začátku srpna ve své nové zprávě uvedl, že dřívější představa boje s klimatickými změnami pouhým omezením emisí skleníkových plynů už nefunguje. Musí se přidat další věci. Především je nutné více zadržovat vodu v půdě, bránit dalšímu odlesňování, neplýtvat potravinami. Jeden z bodů zprávy je kontroverzní a popuzuje lidi, kteří buď změny klimatu způsobené člověkem popírají, nebo jim nepřikládají velký význam: omezení spotřeby masa.

Podle IPCC množství metanu, který při trávení produkují hospodářská zvířata a který se rovněž podílí na skleníkovém efektu, přispívá ke změně klimatu. Zpráva proto navrhuje jíst luštěniny, ovoce a zeleninu. Jinými slovy – na křivce mezi masožravcem a býložravcem by se měl člověk posunout směrem ke druhému jmenovanému.

Názor, že cestu k adaptaci na změny klimatu nelze hledat jen opatřeními v průmyslu nebo dopravě, zřetelně nabývá na síle. V rozhovoru pro server Aktuálně.cz jej zformuloval klimatolog z Českého hydrometeorologického ústavu Radim Tolasz.: „Doprava jako celek produkuje dnes oproti roku 1970 až dvaapůlkrát více emisí skleníkových plynů. Ale globálně se doprava podílí na těchto emisích jen 14 procenty. Není to málo, ale větší problém leží v energetice. Ta se podílí na emisích z 35 procent. Zemědělství, lesnictví a jiné využívání půdy z 24 procent, průmysl z 21 procent. Zbývajících 6 procent připadá na stavebnictví,“ říká Tolasz.

Řešením jsou stromy a lesy

V roce 2015 přijalo 177 států na summitu ve Francii takzvanou Pařížskou deklaraci. Zavázaly se, že udrží nárůst globální teploty pod hranicí dvou stupňů Celsia ve srovnání s obdobím před průmyslovou revolucí, tedy zhruba před koncem osmnáctého a první polovinou devatenáctého století.

Budou to už čtyři roky, takže je namístě otázka, zda planeta směřuje ke splnění tohoto závazku. Na konci loňského roku Mezivládní panel OSN pro změnu klimatu uvedl, že v současné době slib plnění a nynější míra vypouštění emisí směřuje k růstu teploty o více než tři stupně ve srovnání s předindustriální érou. Příští rok se má konat další velká klimatická konference ve Velké Británii, a pokud se nic zásadně nezmění, hodnocení pěti let od Pařížské deklarace asi nebude příliš optimistickou četbou a poslechem.

Mezivládní panel pro změny klimatu varoval, že v následujících desetiletích se zvýší počet, intenzita i trvání veder i sucha nejen ve Středomoří. Snímek pochází z Německa. Foto: Shutterstock

Spolková vysoká technická škola v Curychu (ETHZ – Eidgenössische Technische Hochschule Zürich) ale vypracovala studii, která dává naději, že strmá cesta oteplování je ještě zbrzditelná. Metodou je zalesňování, sázení stromů. Ty mají potenciál zachytit emise oxidu uhličitého způsobené lidskou činností.

Podle švýcarských vědců nyní lesy na Zemi pokrývají 2,8 miliardy hektarů. Za možné považují zalesnění dalších 900 milionů hektarů. Hlavně v Rusku, Spojených státech, Kanadě, Austrálii, Brazílii a Číně. Podle studie ETHZ může být za Zemi o třetinu více lesů než nyní, aniž by to ohrozilo dostatek zemědělské půdy pro lidskou obživu. „Musíme konat rychle, protože bude trvat desetiletí, než lesy dozrají,“ říká jeden z hlavních autorů studie, britský specialista na ekosystémy Thomas Crowther.

Příkladem se pokusili jít Etiopané výsadbou stromků v největší akci tohoto druhu na světě. Ačkoliv není možné předvídat výsledek, událost je důležitá z psychologického hlediska, a to nikoliv jen pro lidi v Etiopii a Africe. V Evropě totiž dost skeptiků zpochybňuje přínos ekologických a k životnímu prostředí šetrných opatření s tím, že když v Africe dělají vše při starém a vesele znečišťují, je to k ničemu. Dokládají to pak záběry špinavých řek, odpadky v ulicích nebo zastaralé průmyslové infrastruktury černého kontinentu. Etiopská snaha může ukázat, že i v Africe se něco děje. 29. července dobrovolníci z celé země vysadili za jediný den 353 milionů stromků. Jde o součást plánu vlády nazvaného Zelené dědictví. Cílem je zasadit za rok čtyři miliardy stromů.

V Asii slíbil radikální změnu jeden z největších světových znečišťovatelů – Indie. Premiér Nárendra Modi se při projevu u příležitosti Dne nezávislosti 14. srpna zavázal, že vláda zakáže používání plastových výrobků. Sedmdesát procent z nich se vyváží na skládky. Pokud premiér druhé nejlidnatější země s 1,2 miliardy obyvatel slib dodrží, bude to vedle Etiopie druhý pozitivní příklad z takzvaného rozvojového světa.

Opačným směrem jde Brazílie. Její amazonský prales, přezdívaný plíce planety, se dramaticky zmenšuje. Vyplývá to z čerstvě zveřejněných údajů brazilského Národního ústavu pro výzkum vesmíru (INPE). Od letošního ledna zmizelo 4300 kilometrů čtverečních pralesa.

Větší kácení pralesa souvisí s nástupem nového brazilského prezidenta. Krajně pravicového bývalého armádního důstojníka Jaira Bolsonara, kterému se přezdívá brazilský Trump. Bolsonaro uvedl, že dává přednost ekonomice a zájmům zemědělců i těžařů před ochranou životního prostředí. Zprávy INPE označil za vtipy a tvrdí, že jde o pokus ho politicky zdiskreditovat. Zároveň hovoří o tom, že je věcí Brazílie, co bude s amazonským pralesem dělat, a okolnímu světu do toho nic není.

Na otázky týkající se ekologie a životního prostředí odpovídá ironicky. „Postačí jen méně jíst. Vykládáte tu o znečištění životního prostředí. Stačí chodit na velkou jednou za dva dny, to bude pro celý svět lepší,“ řekl nedávno jednomu z novinářů. Německé kancléřce Angele Merkelové zase vzkázal, aby zalesňovala Německo a nestarala se o Brazílii.

Týdeník Economist označil Bolsonara za nejnebezpečnější hlavu státu světa pro životní prostředí. Nicméně drastický ústup Amazonie, která představuje čtyřicet procent planetární plochy tropických pralesů, započal už na začátku sedmdesátých let. Od té doby z pralesa o rozloze čtyři miliony čtverečních kilometrů ustoupilo zemědělství, těžbě, stavbě silnic či jiné infrastruktury 800 tisíc kilometrů čtverečních.

Amazonské drama ještě podtrhla na konci srpna série obrovských požárů. Prezident nejprve obvinil kritiky své vlády, že oheň založili, aby ji zdiskreditovali ve světě. Za několik dní dával katastrofu za vinu suchu a nasadil do hašení 44 tisíc vojáků. Ochránci životního prostředí ovšem tvrdí, že požáry úmyslně založili těžaři dřeva a lidé, kteří chtějí rozšířit zemědělskou plochu na úkor pralesa. Poukazují přitom na dlouhodobý problém Brazílie: prales vypalují a kácejí skupiny ilegálně, bez povolení. Stát nemá dostatečnou kapacitu, aby jim v tom bránil. „Uvědomuji si rozsah krize. Vláda bude proti ‚environmentálnímu zločinu‘ bojovat stejně tvrdě jako proti jiné kriminalitě,“ slíbil v televizi prezident, který svoji kampaň založil kromě jiného na slibu nekompromisního boje proti zločinnosti a drogám.

Bolsonaro dříve naznačil, že zvažuje zrušení brazilského podpisu pod Pařížskou deklarací. S touto myšlenkou si pohrával i americký prezident Donald Trump, rovněž známý pochybnostmi o lidském podílu na změnách klimatu. Letos na schůzce s britským princem Charlesem uvedl, že hlavními znečišťovateli ovzduší jsou země jako Čína nebo Rusko, a ne Spojené státy.

Trump před volbami sliboval, že nebude klást žádné překážky těžbě uhlí jako jeho předchůdci, a hovořil o „krásném, čistém uhlí“. Mluvil o tom, že horníci nepřijdou o práci, naopak – mnozí lidé zaměstnání znovu najdou v dolech a průmyslu závislém na uhlí. List Financial Times nedávno upozornil, že tyto sliby se nedaří naplnit. Zatímco ještě před pěti lety se uhlí podílelo 40 procenty na výrobě energie v USA, nyní činí jeho podíl 25 procent. Za Trumpa obrat nenastal, přestože životní prostředí a klimatické změny nepatří k prioritám současného prezidenta.

Německá cesta: Bez letadel a s dražším benzínem i masem?

Německá vláda také slibuje, ale vydává se úplně jiným směrem než americký prezident. Zvažuje, že skončí s politikou vyrovnaného rozpočtu a peníze, které stát nastřádal v posledních letech ekonomického růstu, dá na program boje proti klimatickým změnám. Diskuse vede v Německu o zdražení benzínu a topných olejů, elektřiny. Také o zrušení výjimky, podle které platí pro masné produkty nižší sazba daně z přidané hodnoty. Tato daň činí 7 procent, u většiny potravin 19 procent.

Především ale někteří Němci – konkrétně strana Zelených – naléhají na změnu zažitého cestování. Z letadel sesednout do vlaků tam, kde je to možné. Omezit vnitrostátní lety a lety na krátkou vzdálenost. A nahradit je rychlovlaky. Zelení, kteří jsou momentálně v Německu podle průzkumů druhou nejpopulárnější stranou, žádají masivní investice do železnice, aby mohla jak rychlostí, tak cenou konkurovat letadlům. Jedna cesta letadlem zanechá mnohem hlubší uhlíkovou stopu než vlakem. Tudy vede podle Zelených cesta. Vzorem je spojení Berlín–Mnichov: vlakem i letadlem trvá přibližně stejnou dobu, něco kolem čtyř hodin. Poté, co od roku 2017 jezdí mezi městy rychlovlak, ubývá pasažérů na leteckých linkách. „Do patnácti let by měly v Německu vnitrostátní lety skončit,“ navrhují Zelení v dokumentu.

Německý komentátor Daniel Wetzel ale v listu Die Welt namítá, že v tomto problém není. „Vnitrostátní letecká doprava se v Německu podílí na emisích oxidu uhličitého 0,3 procenta. Autodoprava dvaceti procenty,“ píše autor.

„Je nesmysl využívat leteckou dopravu na malé vzdálenosti, je nesmysl převážet zboží přes půl světa, když si ho můžeme vyrobit doma. Ale když nepoletím na dovolenou, zatímco budu kupovat jahody a rajčata dovezené v prosinci z Maroka, tak tomu moc nepomůžu,“ říká Radim Tolasz.

Podle něj se musí bohaté a chudší části světa spojit, nebo spíše sladit, aby se teoretické úvahy o záchraně klimatu dostaly do praxe. „Abychom se mohli vzdát luxusu, tak ho musíme nejprve získat. Pro globální klima je důležité, jakým způsobem bude bohatnout ta část světa, kterou dnes označujeme jako rozvojovou – velká část Asie, Afriky a Jižní Ameriky. Jsou to oblasti s velkým počtem obyvatel, kde lze očekávat rostoucí spotřebu. Musí být tato spotřeba nutně uspokojována stejně, jako tomu bylo v Evropě, kde jsme si zničili část životního prostoru, který dnes s těžkostmi rekultivujeme? Věřím, že ne, protože dnes máme jiné technologické možnosti. Důležité je, aby se rostoucí emise v rozvojovém světě potkaly na co nejnižší úrovni s klesajícími emisemi u nás,“ říká muž, který zastupuje Českou republiku v Mezivládním panelu OSN pro klimatickou změnu.

„Pokud vše bude pokračovat jako dosud, až budeme mít v budoucnu na Zemi devět miliard lidí a africké země a Čína ve spotřebě dotáhnou západní země, pak budeme čelit obrovskému dramatu,” varuje Alexander Popp z postupimského Ústavu pro výzkum klimatu (PIK).

Článek vyšel v zářijovém tištěném magazínu Neovlivní.cz. Časopis je k mání pouze pro předplatitele, cesta k předplatnému vede tudy:

 

 

Sdílet článekShare on Facebook
Facebook
Tweet about this on Twitter
Twitter
Email this to someone
email


Images are for demo purposes only and are properties of their respective owners. Old Paper by ThunderThemes.net

Tento web používá k personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. více informací

Služby společnosti DeadLineMedia mohou pro své správné fungování vyžadovat tzv. cookies – tedy malá množství dat, které www servery přes prohlížeč běžně posílají a ukládají do počítače uživatele, aby identifikovaly jeho osobní předvolby a nastavení a usnadnily tak přístup k webovým stránkám. Celosvětově cookies na drtivé většině webových stránek využívají rovněž provozovatelé reklamních systémů pro zobrazování co nejrelevantnější inzerce. Pokud se rozhodnete, že tato cookies ukládat nechcete, najdete více informací a další postup na: http://www.youronlinechoices.com/cz/vase-volby.

Zavřít