Muž, který našel vraha Olofa Palmeho

Čtyři roky poté, co Lars Larrson ve své knize ukázal prstem na Stiga Engströma, potvrdila nyní jeho teorii švédská prokuratura

Déle než čtyři roky trávil většinu volného času sbíráním informací k nevyřešené vraždě švédského premiéra Olofa Palmeho. Ponořil se do policejních výslechů, technických šetření, fotografií, probádal novinové články, vysedával ve studovnách knihoven – zajímal ho každý, byť i sebemenší detail. Výsledkem byla kniha o 360 stranách s názvem Nationens Fiende (Nepřítel národa), v níž se čtenář spolu s autorem analyticky dobírá k tomu, kdo tehdy v noci 28. února 1986 zmáčkl spoušť a připravil Palmeho o život. Kniha vyšla v únoru 2016. Nyní, o čtyři roky později, Larssonovu teorii potvrdila švédská prokuratura, která oficiálně ukončila vyšetřování vraždy.

„Abych byl upřímný, v tu chvíli jsem myslel hlavně na jeho rodinu. A cítil především velkou úlevu,“ svěřil se Larsson během rozhovoru pro Neovlivní.cz. „Myslím, že prošli 34 let dlouhým traumatem. A teď máme konečně nějaké vysvětlení.“

Švédu Larssonovi bylo právě osmnáct let, když neznámý pachatel ukončil život Olofa Palmeho. Světově známého sociálnědemokratického politika si smrt našla v ulicích Stockholmu, když se s manželkou vracel z kina. A stejně jako všichni v té době, i Larsson prahl po odpovědích: proč se to stalo? Kdo je vinen?

Policie odpovědi dát neuměla, dokonce původně poslala před soud nepravého. Larssona však jeho otázky trápit nepřestaly, a tak mnohem později, vedle svého podnikání, začal shromažďovat veškeré dostupné informace. „Používal jsem analytické metody, které jsou mi blízké. Vytvořil jsem tabulky a databázi všech dostupných faktů. A to mě také vedlo k mému závěru,“ říká.

Ten zněl, že vraždu spáchal jistý – dnes již zesnulý – Stig Engström. Vyšetřovatelům byl známý, říkali mu „Skandia man“, protože pracoval v pojišťovně Skandia ležící kousek od místa činu. A ten den se v práci zdržel do noci. Nyní, o čtyři roky později, označila za Palmeho vraha Stiga Engströma i švédská prokuratura.

“Když jsem se začal zajímat o atentát na Palmeho, udělal jsem to stejně, jak to lidé dělávají: posbírají pár knih, přečtou si je a jsou informováni. Jenže já si při tom velmi rychle uvědomil, že to, co jsem se v knihách dočetl, jsou spousty názorů a mnoho závěrů, které bych však já nutně neudělal. Zdálo se mi, že předkládají teorii, kterou dopředu měli, a poté pro ni hledali důkazy,” odpovídá na otázku, proč vlastně sepsal svou knihu.

Neo: Jak byste v tomto případě hodnotil práci policie?

(smích) Nepoužil bych asi všechna silná slova, která mám ve své slovní zásobě, ale… Jednoduše bych to řekl asi takto: Jedná se o 34 let starý, nevyřešený případ vraždy, u kterého několik let poukazuje civilní osoba na všechny věci, které se nakonec shodují s výsledky zveřejněnými v závěrečné zprávě. Není to tedy nic, na co by mohli být vyšetřovatelé pyšní.

Neo: Kolik času jste do vaší knihy investoval?

Upřímně? Ne zase tak moc. Promarnil jsem asi rok čtením názorů ostatních lidí na vraždu, což mi moc nepřineslo. Pak jsem strávil možná hodinu denně po dobu několika měsíců studováním všech materiálů. Pak jsem je digitalizoval. Pak analyzoval všechna důležitá fakta. A pak opravdu porozuměl „faktoru X“. Onen postřeh se svědkem v uličce přišel téměř okamžitě poté, co jsem měl všechna fakta na stole. Zbytek času jsem už strávil strukturováním a psaním knihy.

Jak tedy přišel na “Skandia mana”? Jaký detail rozhodl? A pracovala s ním i policie? Odhalení o vraždě Olofa Palmeho a případy mysteriozních politických útoků v Česku čtěte v letním speciálu Neovlivní.cz s názvem Politické vraždy. Předplácejte zde:

Zdroj náhledové foto: Wikimedia/Windh