Nejen ambasáda. Špionážní zařízení mají Rusové v Praze i na dalších budovách

Špioni chytají všechno: data mobilních telefonů, aktivitu rádiových vln a také odposlouchávají hovory GSM.

Mezinárodní konsorcium novinářů nedávno v projektu Espiomats upozornilo, že budovy ruské diplomacie v evropských metropolích dlouhodobě slouží jako „hnízda“ pro ruskou špionážní techniku.

“Vybavení je k vidění na střechách ambasád, konzulátů, obchodních zastoupení a budov, kde v evropských metropolích pracují a žijí jejich diplomaté. Analyzovali jsme satelitní snímky střech desítek ruských základen v Evropě. Našli jsme podobné nebo stejné antény -182 antén na 39 budovách. Menší instalace lze spatřit v Maďarsku, Švédsku, Belgii, České republice, Německu, Bulharsku, Rumunsku, Řecku a Portugalsku,” stojí ve zprávě o výsledcích projektu.

Závěry investigace jsou jednoznačné: “Ruské ambasády zachycují všechno: aktivitu rádiových vln, data mobilních telefonů a dokonce odposlouchávají hovory GSM.”

Jenže nejde jen o ambasády, kde to tak nějak všichni předpokládají a po Putinově invazi se jen zvýšil tlak na ukončení těchto aktivit a odstranění zařízení z evropských měst. V Praze i po vyhoštění dvou desítek Rusů z ambasády podezřelých ze špionáže po akci Vrbětice, zůstává dál řada agentů ruských tajných služeb v byznyse. A i jejich budovy slouží k instalaci špionážní techniky.

Jeden takový příběh jsme před časem popsali v časopise Neovlivní.cz. Tajné služby v Praze dlouhé měsíce monitorovaly aktivity jedné z firem, u níž měly podezření, že oficiální podnikání je jen krytím a ve skutečnosti shromažďuje data pro ruskou zpravodajskou službu. A lidé s ní spojení jsou zapleteni mimo jiné do kyberšpionáže.

“Kousek od širšího centra Prahy stojí v průmyslovém areálu malá fabrika známá asi jen nadšencům do vzduchovek. A pak také agentům tajných služeb. Továrna patří ruskému podnikateli Dimitriji V., přezdívanému Dyma, který firmu na výrobu PCP (Pre-Charged Pneumatic) zbraní původně založil v Rusku. Před osmi lety pak sídlo a výrobu přesunul do Prahy,” popsali jsme před časem v časopise Neovlivní.cz

Tajné služby firmu a její představitele dlouho sledovaly, na jejich pokyn je pak zatkla policie. Špionáž jim ale úřady nedokázaly. Majitel firmy Dimitrij V. se podle nejnovějších zjištění Neovlivní.cz i nadále pohybuje v Praze.

Každopádně celý příběh měl ještě jednu rovinu: vyvolal silné napětí mezi příslušníky dvou tajných služeb.

Jak redakce Neovlivní.cz zjistila z rozhovorů s členy tuzemské bezpečnostní komunity, na jedné straně stála BIS, která zatýkání rozpoutala. A na druhé straně byli lidé spojení s civilní rozvědkou ÚZSI, kteří se jako první začali už před mnoha lety o továrnu na vzduchovky zajímat.

Jenže v rámci personálních rošád uvnitř tajných služeb, které provázely nástup hnutí ANO k moci, si případ „Dymovy fabriky“ od ÚZSI převzala právě BIS. A dlouholeté tiché monitorování vystřídala hlasitá akce.

Objektivně zhodnotit, jestli BIS musela takto napřímo zasáhnout, si redakce Neovlivní.cz na základě dostupných informací netroufá. Kritici zásahu každopádně tvrdí, že BIS jednala ukvapeně a rozbila něco, co měla na zlatém podnose a mohla dál pokračovat ve sledování.

„Monitorování Dymovy skupiny přinášelo značné množství informací. Tím, že je BIS nechala posbírat, všechno skončilo. Rusové tu bez pochyby vybudují nové sítě, nové komunikační uzly, a už nemusíme mít takové štěstí a dostat se tak blízko,“ uvedl vysoce důvěryhodný zdroj z bezpečnostní komunity.

Jeho další kolega pak tvrdil, že z halasného zatýkání nebyli nadšeni ani spojenci, kteří informace z „Dymovy fabriky“ hojně využívali.

Bezpečnostní informační služba tyto informace veřejně nijak nekomentovala. Mluvčí služby Ladislav Šticha na žádost Neovlivní.cz o vysvětlení zásahu pouze odkazuje na starší prohlášení ředitele BIS Michala Koudelky.

Měl na mysli stanovisko, kde šéf BIS mimo jiné uvedl: “Naše zákonné adresáty jsme například informovali, že se nám podařilo úspěšně rozbít zpravodajskou síť jedné z ruských zpravodajských služeb působící na našem území a zcela tak ochromit její činnost.”

Jak dodal Šticha: “Je to maximum, co je v tuto chvíli k případu možné zveřejnit.”

Neoficiálně se pak lidé z BIS bránili v podstatě totožnými argumenty, jaké uvádí Koudelka ve svém prohlášení. „Dospěli jsme k závěru, že je třeba zasáhnout. Ta síť je jednoduše v troskách, dostali úder a musí se s tím nyní vypořádat. Na nás už pak je dívat se na to, jaké reakce to vyvolalo, co kdo s kým dál ladí,“ uváděl na obhajobu BIS další státní úředník obeznámený se situací.

Tajné služby jsou v pohotovosti i nyní. Tentokrát jde o miliardovou zakázku na dostavbu elektrárny v Dukovanech. Detaily v textu Atomové kompro najdete v aktuálním časopise Neovlivní.cz, který je k mání v sekci PŘEDPLATNÉ.

Zdroj náhledové foto: Shutterstock.com