Poche: Návrat architekta byznysových dohod. A také zákulisních paktů

Miroslav Poche. Pamatujete? Před sedmi lety se musel s ostudou stáhnout do politického suterénu. To když se novinářce Marii Bastlové podřekl, že skrytě posílal do stranické kasy peníze skrz nastrčené stranické kolegy, aby se vyhnul placení daní. Ještě před čtrnácti dny by vám jeho jméno už nic neříkalo. To bylo přesně to, co si sociální demokrat Poche přeje. Nebýt viděn. Ani slyšen. A vládnout ze zákulisí. Teď se všechno mění, ČSSD jej nominovala do vlády. Je to možná naposledy, co takovou příležitost dostane.

Sociální demokrat Miroslav Poche je zpátky. Aniž si toho veřejnost stačila všimnout, stal se jedním z vládců nad Prahou. A významný vliv se mu přisuzuje i v zákulisí vyjednávání o nové vládě Andreje Babiše.

Vyplynulo to z informací, které redakce nashromáždila ze zdrojů uvnitř ČSSD i hnutí ANO a také z pražského magistrátu.

„Pracoval na tom usilovně roky a teď se mu to konečně podařilo. V Praze vystřídal Karla Březinu a teď se stal hlavním architektem byznysových dohod v hlavním městě,“ potvrdil Pocheho aktuální pozici jeden z členů vedení hlavního města.

Jak se to celé přihodilo? Miroslav Poche byl trpělivý. Už v roce 2015 – pět let po karambolu se stranickými dary – ho ovšem redakce Neovlivní.cz zařadila do druhé desítky nejvlivnějších figur Prahy. Ani autoři žebříčku tehdy nevěřili, že Poche bude ještě stoupat. Nejen kvůli výše popsanému závaží z minula, ale také proto, že se stal europoslancem a dost času trávil v Bruselu.

Jenže v očích mnohých podceňovaný Poche všechny překvapil. Nahrály mu potíže jeho dosavadního spojence Karla Březiny, který Prahu spolu s Radmilou Kleslovou z ANO ještě před dvěma lety ovládal. Březinovu pozici rozkýval pravomocný rozsudek, podle něhož neoprávněně pobíral odměny v pražském dopravním podniku. Březinova éra pak definitivně skončila s loňskou razií na ministerstvu školství, kam policie přišla kvůli dotacím pro sport. Březina dodnes nebyl obviněn, je však vedený jako podezřelý a s jeho politickou kariérou je v zásadě konec.

Březina tedy udělal úkrok stranou a instaloval před sebe Petra Dolínka. Jenže ten časem přestal slábnoucího Březinu poslouchat a podle pražských sociálních demokratů je už pod stoprocentním vlivem Pocheho.

„Pochemu nahrála tahle destrukce staré party ČSSD v Praze. Březina je stranou, další kdysi vlivná figura Petr Hulinský, který je mimochodem Pocheho jakýmsi učitelem, se stáhl. Do toho tahle stará parta řešila problémy svých spojenců, rodiny Kočkových, v Technické správě komunikací, kde jsou stíhaní za veřejné zakázky, a Pochemu to prostě začalo zčásti i padat do klína,“ popsal situaci v pražské ČSSD jeden z jejích dlouholetých členů.

Sám Miroslav Poche nezpochybňuje, že jeho vliv prožívá tak trochu restart. Striktně se to ale snaží držet ve stranické rovině, tu byznysovou odmítá.

„Já jsem rád, že ČSSD v Praze za poslední rok prodělala nějakou změnu. Doufám, že se i projeví. Máme tu nové vedení, proměnilo se i chování a myslím, že s tím mohou být všichni spokojeni. Jistě, přispěl jsem k tomu, ale rozhodně se nepovažuji za nejvlivnějšího v ČSSD,“ podotýká.

Jenže kolegové z vládní koalice nad Prahou Pochemu připisují i zákulisní vliv na byznys. Podle nich stál například za lednovým sporným rozhodnutím Petra Dolínka, který v tichosti vypsal tendr za miliardy korun na úklid městských ulic. Soutěž vyhlásil pouhý den před tím, než město získalo plnou kontrolu nad společností Pražské služby. Rada nakonec tendr nechala zrušit.

„Dolínek to neměl ze své hlavy. Architektem těchto byznysových dohod je podle informací, které máme, právě Poche. Tohle byl poslední velký kšeft, který mohli ve firmě udělat,“ uvedl jeden z členů vedení Prahy.

Petr Dolínek i Miroslav Poche svorně takovou interpretaci popírají. „Na chod radniční politiky mám vliv minimální a na konkrétní rozhodování už pak žádný. Soustředím se na stranu, ne na obchody,“ říká Poche. „A že bych řídil Dolínka? To určitě ne, ten má tak velkou agendu, tak velký rozsah, že bych na to neměl ani kapacitu. Někdo mi přičítá větší vliv, než mám.“

To, že se v pražském byznyse orientuje zřejmě nejlépe z lidí ČSSD, je ale holý fakt. Zkušenosti nabral už kdysi, když seděl v řadě městských společností a pobíral tam statisícové odměny.

Doposud se Miroslav Poche soustředil hlavně na Prahu, redakce Neovlivní.cz ale jeho jméno zaznamenala i během zákulisních diskusí o sestavování nové vlády Andreje Babiše. Uvnitř ČSSD totiž Poche platí za toho, kdo – stejně jako Dolínka – „vodí“ i Jana Hamáčka. Tedy politika, který dnes řídí ČSSD a snaží se své kolegy přesvědčit, aby kývli na společnou vládu s Babišem.

„Díky své pozici v Praze, kterou za ANO do značné míry řídí Jaroslav Faltýnek, má samozřejmě Poche vliv i na jednání s ČSSD o nové vládě. Hamáček je jeho kůň, toho tlačil do vlády ještě než se Hamáček stal předsedou. Dělá to tak vždycky, nechce být vidět, tak někoho vystrčí před sebe,“ uvedl již citovaný sociální demokrat.

Význam Pocheho v partaji vzrostl už loni, kdy se výraznou měrou zasadil o zvolení Bohuslava Sobotky do čela ČSSD. Byť si Sobotku ti samí straníci o pár týdnů později sami popravili, výměnou za pomoc dostala Praha tehdy místopředsednický post pro Dolínka.

A následně Poche skoro ukázkově „zařízl“ šéfa pražské organizace Miloslava Ludvíka. Nejprve se loni nepohodli o podobu pražské kandidátky do sněmovních voleb. Ludvík Pocheho obvinil, že nedrží slovo; pak už se jejich vztahy nikdy nedaly do pořádku. V lednu boj o vliv na pražskou ČSSD prohrál definitivně.

„Na konferenci ČSSD jsem se vymezil proti nelegální migraci, inkluzi, radikálnímu feminismu. Následně jsem byl Miroslavem Pochem s usmívajícím se Tomášem Prouzou za zády označen za xenofoba. Poté byl zvolen předsedou gender specialista Pavlík. Takže vzhůru k neomarxistickým zítřkům. Ale beze mne!“ komentoval to Ludvík na svém twitterovém účtu.

A později dodal: „Stav pražské organizace, tak jak se to vyvinulo, je v tuto chvíli opravdu takový, že já tam být v žádné funkci nemůžu a nechci. Dokud nebude jeden hlas každého člena roven a každý člen nebude mít šanci něco ovlivnit, tak to nemá smysl. Ty uzavřené dohody, to je prostě to, co tuhle stranu jednou zničí.“

Text vyšel v únorovém tištěném magazínu Neovlivní.cz