Portrét: Ministr na odstřel

Zní to jako odvážné tvrzení, ale výhodnější pozici pro nástup do čela české diplomacie si Tomáš Petříček nemohl přát. Ministrem zahraničí se stal jako náhradník, známý jen tím, že byl asistentem europoslance a velkého zákulisního hráče ČSSD Miroslava Pocheho. Zkrátka jako ten, od kterého nikdo moc neočekává. A pokud ano, pak pouze to, že bude loutkou svého okolí. Právě tohle očekávání urychlilo i souhlas prezidenta republiky s jeho jmenováním. O to větší překvapení nastalo, když se Petříček ujal funkce.

Tomáš Petříček začal svou kariéru v sociální demokracii před mnoha lety, když jako student vstoupil do Mladých sociálních demokratů. V juniorské organizaci ČSSD všichni sbírají první politické zkušenosti, učí se zákulisním hrám, a především uzavírají přátelství, která je provázejí po zbytek politické kariéry. Kontakty sbíral i Tomáš Petříček. A měl s kým – v čele Mladých sociálních demokratů tehdy stál Jan Hamáček, členem byl Miroslav Poche. Jeho přímými vrstevníky pak byli třeba náměstek ministra obrany Jakub Landovský, poslanec, bývalý pražský radní Petr Dolínek, bývalý radní, náměstek na ministerstvu zahraničí Lukáš Kaucký a mnoho dalších. Klíčovým kontaktem se pro něj však stal právě Poche.

Detailní profil Tomáše Petříčka přináší únorový tištěný magazín Neovlivní.cz.

Zatímco jeho vrstevníci vstupovali do politiky, on studoval. Nejdříve v Čechách, pak v Belgii a nakonec ve Velké Británii. Naučil se anglicky, francouzsky a také španělsky. A také pracoval. Notně při tom využíval právě stranické vazby. V Evropském parlamentu asistoval europoslancům z ČSSD – nejprve Liborovi Roučkovi, pak i dalším. V Lidovém domě radil předsedům – třeba Bohuslavu Sobotkovi či Janu Hamáčkovi –, zasedal v odborných komisích strany, pomáhal na pražském magistrátu a byl mluvčím pražské ČSSD. Zasedl také v orgánech některých pražských společností, což je oblíbený přivýdělek komunálních politiků. Jedno měly jeho pozice společné: Stál ve druhé řadě.

Do vysokých funkcí Petříček postoupil až v roce 2017. To když se na půl roku stal politickým náměstkem na ministerstvu práce a sociálních věcí. Z pozice ho odvolala první vláda Andreje Babiše.

Pak nastala doba sestavování druhé Babišovy vlády, už té s účastí ČSSD. Ministrem zahraničí se měl stát Poche, Zeman ho však odmítl jmenovat. Poche, který dlouho věřil, že spor vyhraje, si na úřad alespoň prosadil na posty náměstků své nejvěrnější spolupracovníky – Petříčka a Lukáše Kauckého. Muže, který dělal náměstka už Lubomíru Zaorálkovi.

V nepřátelském prostředí

Na ministerstvu to Petříček neměl jednoduché. Úřad formálně vedl dvojí ministr Jan Hamáček, skutečně ho ale řídil z pozice tajemníka právě Poche. Chodil na všechny porady, dokonce i na ty ranní, na kterých se řešil běžný chod ministerstva. Petříček podle jeho pokynů úřad sice vedl, rozhodovat přitom neměl o čem. Takové uspořádání se nelíbilo diplomatům a zaměstnancům. Z úřadu začaly navenek pronikat stesky na dlouhé bezvládí, na bezzubou diplomacii, které chybí vedení. I přesto trval Poche na tom, že prezidentovi navzdory ministrem nakonec bude. Jenže to se spletl. Na přelomu září a října totiž Hamáčkovi došla trpělivost i ochota vzdorovat a rozhodl se pro otočku. Oznámil, že na post ministra zahraničí navrhne Tomáše Petříčka.

„Slabší personu v čele rezortu Česko snad dosud nemělo, a to se zdálo, že Lubomíra Zaorálka už nikdo netrumfne. Prosím ale, neposmívejme se panu Petříčkovi. Nemůže za to, že ho nikdo nezná, že se proasistentoval až na post ministra,” glosoval volbu ve svém komentáři třeba Petr Weikert v týdeníku Euro. A přidávali se další. „Pan Petříček může jen příjemně překvapit, protože to od něj nikdo neočekává,” pronesl tehdy zkušený diplomat, bývalý lidovecký šéf diplomacie Cyril Svoboda.

Prezident Miloš Zeman – zásadní politický rival Pocheho – i premiér Andrej Babiš, který si přes léto uzurpoval evropskou zahraničněpolitickou agendu, Petříčka akceptovali, už z jejich prvních reakcí však bylo zřejmé, že ho mají za otloukánka.

„Moje podmínka, a v tom se, myslím, shoduji i s premiérem, zní: V okamžiku, kdy se stanete ministrem zahraničí, pan Poche odejde z ministerstva zahraničí a nebude s vámi jakkoli manipulovat,“ vzkázal Zeman Petříčkovi z obrazovky TV Barrandov pár dní před jeho nástupem. V opačném případě mu pohrozil odvoláním.

Babiš zas opakovaně použil slovo loutka: „My nemůžeme mít loutkové ministry. Pan Poche by se měl vrátit k práci do Evropského parlamentu a pan Petříček by měl být ministrem,“ řekl v rozhovoru pro Seznam Zprávy. „Určitě by nebylo dobře, aby pan Petříček byl jeho loutka.“

A později Hrad ještě přitvrdil. Nadto se k němu přidali komunisté, kteří naznačují, že na Petříčkovi může skončit jejich podpora Babišově vládě.

Ustojí situaci šéf diplomacie? Odstřihl se skutečně od Miroslava Pocheho? Celý profil Tomáše Petříčka najdete v únorovém magazínu Neovlivní.cz. Cesta k předplatnému vede tudy:

 

Sdílet článekShare on Facebook
Facebook
Tweet about this on Twitter
Twitter
Email this to someone
email


Images are for demo purposes only and are properties of their respective owners. Old Paper by ThunderThemes.net

Tento web používá k personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. více informací

Služby společnosti DeadLineMedia mohou pro své správné fungování vyžadovat tzv. cookies – tedy malá množství dat, které www servery přes prohlížeč běžně posílají a ukládají do počítače uživatele, aby identifikovaly jeho osobní předvolby a nastavení a usnadnily tak přístup k webovým stránkám. Celosvětově cookies na drtivé většině webových stránek využívají rovněž provozovatelé reklamních systémů pro zobrazování co nejrelevantnější inzerce. Pokud se rozhodnete, že tato cookies ukládat nechcete, najdete více informací a další postup na: http://www.youronlinechoices.com/cz/vase-volby.

Zavřít