Dospěli jsme do fáze nevzdělanosti, bilancuje profesor Šmajs

Redakce Neovlivní.cz věnovala v uplynulém roce každý pátek profilovému rozhovoru s osobnostmi, které jsou inspirací pro ostatní a jejichž myšlenkám stojí za to naslouchat. Takový je profesor Josef Šmajs, filosof, který se zabývá především otázkami civilizační krize, kterou chápe jako konflikt kultury s přírodou. Nyní vám nabízíme pohled profesora Šmajse na uplynulý rok a rok nadcházející.

1. Koho byste označil jako osobnost, která během uplynulých 12 měsíců nejvíc udávala tón dění v Česku? A jakým směrem Česko směrovala – pozitivním nebo negativním?

Přestože se věnuji sociálně politickým otázkám jen okrajově, za velkou osobnost české politiky označuji prezidenta Miloše Zemana. Má sociální cítění, vědomosti, zkušenost i odvahu říkat to, co si myslí. Je neúplatný a oprávněně kritický k hlavním médiím. Dnešní hlavní média, a nyní volně cituji skvělou Lenku Procházkovou, jsou “zbraní hromadného ničení lidského úsudku”.

Mohlo by vás zajímat:

• Josef Šmajs působí na Katedře podnikového hospodářství Ekonomicko-správní fakulty a na Katedře environmentálních studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. • Vytvořil originální filozofickou koncepci evoluční ontologie, je autorem mnoha knih s ontologickou a ekologickou tematikou, které jsou překládány do jiných jazyků. • Jeho aktuální projekt je Ústava Země, filozofický koncept, který má za cíl přimět lidi zamyslet se nad stávajícím ničivým přístupem člověka a kultury k přírodě.

» 1. díl rozhovoru s Josefem Šmajsem: Civilizace je špatně nastavena, čeká nás digitální demence

» 2. díl rozhovoru s Josefem Šmajsem: Vyhyneme z vlastní viny, z vlastní hlouposti

2. Jaká největší změna se podle vás v české společnosti za rok 2015 udála? + 3. Kdybychom stejnou otázku posunuli o patro výš: Jaká událost podle vás během letoška změnila svět?

Vstup Ruska do boje s islámským státem v Sýrii. Mohl by to být obrat v globální válce s terorismem. Tuto válku nelze sice vyhrát, protože její příčiny jsou hlubší, ale mohlo by to znamenat konec předstírání ze strany EU a USA, že jde o potlačení této nové formy mezinárodního násilí.

4. Co vám v roce 2015 udělalo největší radost v profesním/osobním životě?

1. I když nejsem věřící, byla to Encyklika papeže Františka Laudato sí, v níž nejvyšší představitel katolické církve v souladu s dnešní vědou vyzývá všechny lidi, věřící i nevěřící, aby společně chránili Zemi, náš společný domov.

2. Mám malé osobní uspokojení, že jsem našel odvahu s přispěním slovenského vydavatele A. Rosy zveřejnit filosofický návrh Ústavy Země v pětijazyčné publikaci. Toto drobné uspokojení kalí moji profesionální kolegové a společenskovědní teoretici tím, že je téma uchování obyvatelnosti Země bytostně nezajímá. Jakoby čekali, až jim to někdo povolí nebo zaplatí. I problém šíření Ústavy, tj. její mizivá podpora ze strany ekologických institucí, povaha dotazů při mých veřejných přednáškách a nahodilých rozhovorech, potvrzuje fakt, že jsme bohužel dospěli do fáze nevzdělanosti a morálního úpadku. Zejména mezi mladými lidmi se dnes obtížně prosazuje obecné chápání světa, kritické myšlení a širší altruismus.

5. Kdo podle vás bude klíčovým hráčem ve světě v roce 2016?

Na tuto otázku v položeném duchu neumím odpovědět. Mohu-li ji však pojmout šířeji, pak klíčovým hráčem v expanzi nynější světové protipřírodní kultury bude příroda, dnes ještě zarytě odmítaná subjektivita Země. Zemi totiž musíme přiznat její práva, včas jí ustoupit. Jinak jako druh vyhyneme z vlastní racionální nedostatečnosti, z vlastní pýchy a rozpínavosti. Pokud nezastavíme nevyhlášenou válku se Zemí, nezvítězíme ani ve vyhlášené válce s terorismem. Nejde v prvé řadě o politickou, ale o druhově existenciální otázku. Jde o schopnost lidské teoretické racionality pochopit situaci, v níž jsme se v důsledku přijetí predátorského duchovního paradigmatu ocitli. Jde o to, abychom konečně jako lidstvo dospěli a zbavili se předsudku, že jsme vrcholem a smyslem evoluce Země. Vstupujeme do období, které podle mého názoru vyžaduje pokorný obrat planetární kultury k Zemi, předpokládá úctu a respekt k přirozeným strukturám a systémům, předpokládá politicky řízenou biofilní transformaci kultury.

6. Stejná otázka pro Českou republiku: “Čí” rok nás podle vás čeká?

Žádnou velkou změnu uvnitř České republiky neočekávám.

7. Pokud byste si měl tipnout tři věci, které nás potkají v roce 2016, jaké to budou?

Neumím odpovědět.