© Dead Line Media s.r.o. 2016 – všechna práva vyhrazena | buďte s námi v kontaktu: facebook – twitter – napište nám
© Design: Prokoho.cz | Souhlas se zpracováním osobních údajů (nastavení, odvolání)
Na Moravě v tichosti vyrostlo centrum překupníků zbraní a nikdo s tím nic nedělal, říká v rozhovoru pro Neovlivní.cz muž, který kauzu Vrbětice původně vyšetřoval.
Ruská linka byla v případu výbuchů v muničním skladu Vrbětice podle původních vyšetřovatelů hlavní verzí hned od začátku kauzy. Chybělo ale to podstatné: identifikace dvou Rusů, kteří emailem požádali o vstup do skladů. Skládačka do sebe zaklapla až poté, co spis dostal na stůl nový vyšetřovatel a před jeho založením do archivu jej celý srovnával.
“To se stalo až po útocích v Salisbury, kdy jejich obličeje proběhly médii a také všemi databázemi. Nový vyšetřovatel dostal za úkol od státního zástupce celý spis přeskládat, protože se plánovalo jeho založení. Když ho procházel list po listu, narazil na jejich fotky a secvaklo mu to,” popisuje v exkluzivním rozhovoru původní vyšetřovatel kauzy Vrbětice.
Od policie už odešel a s ohledem na to, že nebyl zbavený mlčenlivosti trval na anonymitě.
Jeho verzi nicméně potvrzují i výroky ředitele protimafiánského útvaru Jiřího Mazánka, který pro iRozhlas.cz v úterý uvedl, že odhalení účasti dvou Rusů na kauze Vrbětice bylo dílem náhody.
Neo: Jiří Mazánek dnes tvrdí, že to bylo pochybení původních vyšetřovatelů, když jim nedošlo, komu patří ty obličeje. Proč vám to nesecvaklo?
Už jsem tam v té době nebyl, takže nemůžu mluvit za ostatní. Ale když jsme na tom případu dělali, bylo to ještě před útokem těch dvou Rusů na agenta Skripala a jejich jména nikdo neznal. Takže jsme si to s nikým spojit nemohli. To se stalo až v tom roce 2018, kdy byl proveden útok v Salisbury.
Jenže tehdy už se ten případ fakticky nevyšetřoval. Nebylo co, nebyly žádné důkazy. Navíc proběhla slavná Chovancova reorganizace, Šlachtův útvar, který kauzu původně vyšetřoval, byl zrušen a lidi, co na tom pracovali, odcházeli do civilu. Ten případ prostě už stál. Jen díky tomu, že se chystalo takzvané založení spisu, všechny dokumenty se znovu procházely. Jinak by se na to nepřišlo.
Neo: S jakými verzemi jste tehdy na začátku pracovali?
Od počátku jsme to měli spojené s těmi dvěma muži, z nichž se později vyklubali ruští agenti GRU. Jen jsme tehdy zkrátka nevěděli, kdo to je. Věděli jsme, že žádali o přístup do vrbětických skladů, měli jsme k dispozici jejich mail, v kterém tento požadavek vznášeli. Prověřovali jsme tehdy spojitost těchto dvou mužů s firmou Imex, která ve vybuchlých objektech skladovala munici. Ale tam jsme narazili. Měli skvělé zabezpečení. S technikou to bylo na levačku, ani se nám nepodařilo dát jim do firmy nebo kamkoli jinam odposlouchávací zařízení.
Neo: To byla jediná verze?
Bylo jich víc, ale tahle jediná dávala nějaký smysl. Verzi nehody způsobenou špatnou manipulací jsme rozptýlili hned na začátku. Byť se musela dál formálně držet do doby, než budeme moci říct, jak to tedy celé bylo. Ale protože byly nějaké náznaky, že se tam skladovalo raketové palivo, které by bylo schopné to tam zapálit, tak se ta verze také držela. Pak jsme prověřovali oznámení občana, který údajně viděl letět raketu směrem k objektu. Ale fotky hasičů dokazovaly, že hořelo zevnitř.
Neo: Nyní sice známe jména těch dvou Rusů, ale nemáme důkaz, že v těch skladech fyzicky byli. Jak si to vysvětlujete?
Oni tam ale ani být nemuseli. Mohli si to s někým domluvit, někoho přesvědčit, že tam potřebují do těch skladů něco dostat, co bouchne třeba až později, kdy už zboží nebude na území republiky. Tato teorie, s níž přišla policie a BIS, je uvěřitelná.
Neo: A jak vysvětlíte, že druhý sklad bouchnul až o měsíc a půl později než ten první? To se tam někdo vplížil v době, kdy už to střežila policie?
Nemyslím si. Ten druhý sklad se po prvním výbuchu neprohlížel nijak detailně. Ani to nešlo. Zpětně se kloním k tomu, že to tam už bylo a prostě to bouchlo v době, kdy už to mělo být dávno za hranicemi. Jenže odbavení té zásilky zabránil první výbuch.
Abyste porozuměla té situaci: ve Vrběticích byl neuvěřitelný bordel, soukromé subjekty si tam dělaly co chtěly a stát absolutně nezajímalo, co se tam odehrává. Navrhovala se tehdy v reakci na vyšetřování nějaká nová opatření v rámci legislativy pro nakládání s nebezpečným materiálem, ale nic z toho nebylo. Řeknu to na rovinu – je to daleko od centrálních úřadů a všem to bylo fuk.
Neo: Když mluvíte o nepořádku, můžete vyloučit, že výbuchy měly zamaskovat nelegální obchody se zbraněmi, které se ve Vrběticích také odehrávaly?
Pracovalo se i s verzí zakrytí nelegálních obchodů, tuším, že šlo o skákací miny i raketové palivo. Pohybovalo se tam spousta překupníků, Iránci, Syřani. Ostrava byla tehdy hnízdem obchodů se zbraněmi a nejrůznějších šmelin za účasti tajných služeb. Ale pro tu teorii zakrytí nelegálních obchodů nebyly důkazy. Sbíralo se a počítalo úplně všechno, co se našlo, ale byli jsme vlastně odkázaní na to, co nám ty firmy řekly. My jsme se dlouho nedostali ani do těch skladů, byl to perimetr tří kilometrů od výbuchu, kde se sbíraly kusy munice.
Detaily z vyšetřování i nová odhalení o mezinárodím obchodu se zbraněmi ve Vrběticích najdete v Letním speciálu Neovlivní.cz. Předplatné ZDE.
Zdroj náhledové foto: Policie ČR