Pokud nějaká pomoc přišla, přišla od lidí. Vládnoucí na nás nemysleli, říká ředitel zlínské zoo Roman Horský
Už měsíce na nás doslova prší lavina vládních oznámení, kolik miliard přiklepl kabinet do různých záchranných anti-covid balíčků. Ale – překvapení – zavřených zoologických zahrad se žádný z nich netýkal. Ve zlínské zoo, která patří za normální situace k těm nejúspěšnějším v Česku, došla po roce přerušovaných uzávěr situace tak daleko, že musela vyslat SOS. Ředitel zahrady Roman Horský v rozhovorech vysvětloval, že bez další pomoci budou muset začít nakupovat méně kvalitní krmivo. Méně vytápět expozice. Propouštět personál. A přistoupit k omezování chovů. Následně se strhla lavina. Během čtrnácti dnů jí jednotliví lidé i sponzoři zaslali na účet kolem 18 milionů korun.
Což představuje bezpečných 72 dnů provozu. Ale jak se mohlo stát, že „se“ na zoologické zahrady zapomnělo? Jak těžké je provozovat zoo, co všechno to obnáší? A skutečně zvířatům chyběli návštěvníci?
Tento rozhovor musí – podobně jako krabička cigaret – obsahovat varování. Jakmile si ho přečtete, pocítíte prudké nutkání vyrazit do Zlína a tamní zoologickou zahradu se zámečkem Lešná si prohlédnout na vlastní oči. Její dlouholetý ředitel Roman Horský o ní mluví tak, že potřebujete vidět, jak to funguje, když se zvířata staví na první místo. Říká třeba: „Já i můj předchůdce jsme se snažili, kde to jen jde, se co nejvíc vyhnout mřížím a sklu. Mně to připadá jako umělý prvek. Vodní příkop je sice náročnější a dražší, je složitější vyprojektovat, ale je lepší.“ Nebo: „Sázím na expozici venku bez domů pro lidi. Nechci stavět pro lidi, ale pro zvířata. Když se podíváte na pavilony, tak zjistíte, že v nich je pro lidi víc místa než pro zvířata. To já nechci.“
Ale o tom až později. Nejprve zjistíte, proč se Horský už jenom smál, když zjistil, že mu stát neproplatí ani ty povinné antigenní testy pro zaměstnance…