Tvrdá data: Jak Češi zvládli krizi? Naprostou pasivitou

Neřekli si o lepší platy. A i když nadávali na drahotu, přestali si půjčovat. Naopak, do bank odkládali peněz víc než kdy dřív, i když na účtech kvůli inflaci ztrácely hodnotu.

Energie se nejvíc zdražuje tuzemským domácnostem a mzdy se u nás propadají nejhlouběji široko daleko. Takové stížnosti sdílí hodně lidí. Více než reálnou situaci však shrnují paradoxní postoj, kterým se Češi brání jedné z nejhorších krizí v novodobé historii.  

Sněmovna bude přece jenom jednat o třetím zmrazení platů za sebou. Žádají to tisíce uživatelů sociálních sítí i opozice, v polovině března to doporučil také nový prezident. Žijeme „v tíživé době“, kdy poklesem příjmů trpí většina společnosti, proto je důležité, „že politici půjdou občanům příkladem,“ zdůraznil Petr Pavel.

V požadavcích sociálních sítí se ozývá starý příběh o sedlákovi, kterému chcípla koza a prosí boha o pomoc. Když se bůh zjeví a nabídne mu novou kozu, sedlák odmítne: „Já bych jenom chtěl, aby koza chcípla také sousedovi.“ Poslanci, jak se zdá, se podvolí, byť proti své vůli: „Ačkoli si všichni politici myslí, že berou málo, tak nikdo nemá odvahu se žádosti o zmrazení postavit,“ popsal náladu ve sněmovně reportér Seznam Zpráv Václav Dolejší.

Tím upozornil, že aféra s poslaneckými platy skrývá hlubší pravdu. Politici se neodváží hájit valorizaci svých platů z obavy před voliči, půjdou tedy občanům opravdu příkladem, jak žádá prezident – ale nebude to dobrý příklad.

ODE ZDI KE ZDI

Tuzemští zaměstnanci se podle příkladu poslanců chovali už v průběhu minulého roku. Málokdo z nich se odvážil žádat zaměstnavatele o zvýšení platu, podle Eurostatu prokázali vůbec nejmenší odvahu ze všech pracovníků v EU.

Ve čtvrtém čtvrtletí minulého roku se mzdové náklady soukromých podniků po započtení inflace snížily o víc než desetinu pouze ve třech zemích, konkrétně v Lotyšsku, Česku a Maďarsku. Pracovníci zmíněných zemí museli snést v průměru o 14–15 procenta nižší mzdu. Za tak krutý dopad v Maďarsku a Lotyšsku mohlo v první řadě překvapení, že inflace přesáhla 20 procent. Čechy před ještě horším propadem zachránila vláda, která koncem roku srazila inflaci na patnáct procent úsporným tarifem za elektřinu a snížením spotřební daně za naftu.

Pasivitu zdejších zaměstnanců podtrhuje fakt, že žijí v zemi s nejnižší nezaměstnaností a podniky by po jejich odchodu těžko hledaly náhradu. Vysvětlit takové chování se stalo jedním z aktuálních úkolů pro českou sociologii. 

Přesto ani propad reálných mezd na konci minulého roku nepotvrzuje stížnost, že české platy poklesly nejvíc v Evropě. Výpadek roku 2022 vyrovnával rychlý růst v letech 2020 a 2021. Reálně se tehdy podle Eurostatu české platy zvýšily o 9,7 procenta, o něco rychlejší tehdy byli jen v Bulharsku. Zvýšení roku 2021 ovšem zařídili zaměstnancům politici ANO a ODS, kteří zrušili superhrubou mzdu. V součtu krizových let reálné mzdy v podnikatelském sektoru poklesly o sedm procent, tedy nižším tempem než v deseti dalších zemích EU, především v severských státech, Itálii, Maďarsku a Chorvatsku. Ve veřejných službách se platy dosud drží na úrovni před krizí.  

„Pohybujeme se ode zdi ke zdi,“ hodnotí tuzemský mzdový vývoj hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš. Za hlavní příčinu označuje „navyšování výdajů navázaných na stát“, tedy postup vlády.

V letech 2020 a 2021 (ta Babišova vláda) nejen zrušila superhrubou daň, zároveň dotovala mzdy v podnicích, které musely omezit provoz vinou pandemie. Vedle toho ještě přidala státním zaměstnancům, jejichž mzdám se podnikatelé do určité míry přizpůsobili. Naopak v loňském roce se vláda (Fialova vláda) chovala „uměřeně“, platy ve státním sektoru v zásadě zmrazila a podniky opět následovaly její příklad. Zaměstnanci tentokrát marně čekali, že platy zvýší zásah shora.

Proč Češi prudce zatáhli za spotřební brzdu? A jak s krizí souvisí demografický šok? Detailní analýzu jsme přinesli v aktuálním časopise Neovlivní.cz, který je k mání v sekci PŘEDPLATNÉ.

Zdroj náhledové foto: Shutterstock.com