Kdo bude majitelem českého jaderného průmyslu?

Evropská komise před pár dny konečně předložila konkrétní plán odpoutání se od energetické závislosti na Rusku a vyzvala k vytvoření Evropské energetické unie. Členské státy EU by se měly více energeticky propojit, navzájem si pomáhat, investovat do úspor a obnovitelných zdrojů a snížit tak závislost na externích dodávkách energií. Vzhledem k tomu, že výnosy z prodeje zemního plynu a ropy tvoří dvě třetiny příjmů Ruské federace, je předem zřejmé, jak citelně by tato společná evropská politika zasáhla Putinovo impérium.

Aktuální otázkou je, jak se k návrhu Evropské energetické unie postaví Česká republika. Ponechá-li premiér toto téma v rukou ministra průmyslu Mládka, který má energetiku na starosti, víme předem, že to dopadne špatně. Mládek nejen, že neustále zpochybňuje ekonomické sankce proti Rusku jako takové, ale navíc nepokrytě lobbuje za ruský zájem v České republice. V Hospodářských novinách si za to vysloužil od Daniela Anýže titulek „Ruský ministr v České vládě?“. Titulek sedí, otazník byl navíc.

Vedle postoje k Evropské energetické unii bude vláda zanedlouho rozhodovat o dalším důležitém materiálu, který se zabývá budoucností jaderné energetiky v ČR. Jde o „Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky“. Budoucímu ruskému vlivu otevírá Mládek dveře hned dvakrát. Zajímavé je, že mu v tom tentokrát asistuje ministr financí Babiš, který je spolupředkladatelem materiálu. Pánové spěchají, ostatním ministerstvům poskytli k připomínkám celých pět dní.

Obě ministerstva navrhují vládě, aby schválila práce na projektové přípravě nových reaktorů v Temelíně a Dukovanech, a to přesto, že zde není nikdo, kdo by měl chuť investovat 250 až 300 miliard korun do nových jaderných reaktorů za situace, kdy nové jaderné reaktory vyrábějí elektřinu třikrát dráž než ji lze nakoupit na burze. Od loňského dubna, kdy ČEZ zrušil tendr na nové rektory v Temelíně víme, že ani polostátní ČEZ se do takového dobrodružství bez státní garance nepustí.

Chtějí-li ministři udržet jaderný sen při životě, nezbývá jim, než modelovat jiné formy financování výstavby. Jedním z investičních modelů výstavby by podle nich mohlo být vytvoření sdružení investorů. Jeho součástí by měl být ČEZ, další finanční investor, velký odběratel, dodavatel jaderného bloku a další. Takového potenciálního dodavatele jaderného bloku a finančního investora tady už máme. Jmenuje se Mir 1200 a už se ucházel v tendru o dostavbu třetího a čtvrtého reaktoru v Temelíně. Tvořil ho Ruskou federací vlastněný Rossatom (resp. Rossatomem ovládaný Atomstrojexport a Girdopress) a Škoda JS a.s. Pozor, Škoda jaderné strojírenství, to není žádná česká škodovka. Vlastní ji ruská strojírenská firma OMZ, kterou zase ovládá Gazprom Bank, který patří plynárenskému gigantu Gazprom ve vlastnictví Ruské federace. Nešlo tedy o žádné rusko-české konsorcium, ale čistě rusko-ruské konsorcium. A první dveře pro přímý ruský vliv na výrobu elektřiny z jádra v Česku jsou otevřeny…

Druhými dveřmi pro uplatnění ruského vlivu je návrh ministerstva průmyslu na výstavbu závodu na výrobu jaderného paliva na území České republiky.

Na první pohled je návrh cestou k posílení soběstačnost dodávek jaderného paliva. To bychom však nesměli nic vědět o aktivitě společnosti ÚJP Invest s.r.o. (dceřiné společnosti Ústavu jaderného průmyslu Praha a.s.), zřízené v listopadu 2012 se základním jměním 200 tis. Kč. Ta byla údajným investorem záměru výstavby závodu na výrobu jaderného paliva v Bystřici nad Pernštejnem. V dubnu 2012 se ÚJP Praha a.s. stal subdodavatelem (společně s ÚJV Řež, který vlastní z 52,46% ČEZ a.s. a ze 17,39% ŠKODA JS a.s.) pro českou firmu ALVEL, a.s., kterou založily firmy ALTA.cz a TVEL.ru. TVEL je společnost ve vlastnictví Ruské federace a je výrobcem a dodavatelem jaderného paliva do ruských jaderných reaktorů. Osobně jsem byl přítomen veřejné debatě na toto téma v Bystřici pod Perštejnem, kde za projekt lobovala předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová (sic!), bývalý ministr průmyslu Grégr a další jaderné kapacity. Místní občany projekt tak pobouřil, že ho jednoznačnou většinou osmdesáti procent občanů odmítli v místním referendu. Bystřice bohužel není jedinou lokalitou, na kterou mají Rusové s Mládkem pro svůj závod na výrobu jaderného paliva pro české jaderné elektrárny čáku.

Perličkou na závěr je pak návrh, jak urychlit proces výstavby nových jaderných reaktorů. Výběr dodavatele má být bude urychlen prostřednictvím výjimky ze zákona a zadávání veřejných zakázek nebo dokonce přímým výběrem. Kam se poděla deklarovaná vládní transparentnost při zadávání veřejných zakázek?

 

Projekt podpořila Nadace Open Society Fund Praha