© Dead Line Media s.r.o. 2016 – všechna práva vyhrazena | buďte s námi v kontaktu: facebook – twitter – napište nám
© Design: Prokoho.cz | Souhlas se zpracováním osobních údajů (nastavení, odvolání)
Už přes půl roku ministerstvo financí přemýšlí, jak naloží s třaskavým interním auditem, který zkoumal, jak stát v posledních deseti letech spravoval státní dluh. Škody přesahují podle dokumentu 10 miliard korun, Babišův úřad ale oddaluje rozhodnutí, zda půjde cestou trestních oznámení. Ovlivňuje rozhodnutí ministrův střet zájmů?
Zvážit právní kroky doporučili ministrovi přímo auditoři. Pokud to ale Andrej Babiš udělá, bude to ve svém důsledku znamenat vyhlášení války několika velkým bankám, které ze špatné správy státního dluhu těžily. A mezi finančními domy uvedenými v auditu je podle zjištění minimálně jeden, který se podílí na financování Babišova holdingu Agrofert.
Mapa střetu zájmů AB. Data: Neo, Grafika: Newslab
Ministr Babiš nicméně odmítá, že by rozhodnutí o právních krocích oddaloval kvůli svému střetu zájmů. Průtahy zdůvodňuje tvrzením, že audit ještě není hotový. “Závěry auditu jsem ještě nedostal,” sdělil v pátek Andrej Babiš na dotazy Neovlivní.cz.
Dokument s číslem 2014/09/01 má přitom na stole už od letošního dubna, kdy o něm také poprvé informoval deník Neovlivní.cz, (článek si můžete přečíst zde »).
To, že je audit hotový, tehdy potvrdil i soudní znalec z oboru ekonomiky a uznávaná kapacita Jaroslav Brada, který se společně s právníky sekce interního auditu úřadu na prověrce státního dluhu podílel.
Detaily o auditu nyní odmítá komentovat i tiskový odbor ministerstva financí. “Nebudeme se k němu v tuto chvíli vyjadřovat,” uvedl Michal Žurovec z Babišova úřadu.
Deník Neovlivní.cz měl možnost se s auditem seznámit. Jeho klíčové závěry jsou následující:
• Ztráty kvůli postupu ministerstva financí, které státní dluh spravuje, přesahují deset miliard korun;
• ministerstvo při obchodech s bankami opakovaně sjednávalo pro stát krajně nevýhodné podmínky – například při derivátových operacích banky dostávaly vybrat, zda úroky od MF mají být fixní nebo pohyblivé;
• jedna z operací skončila v roce 2014, závazky z ní ale pro stát platí ještě dalších deset let, což představuje ztrátu přes 1,5 miliardy korun;
• při další operaci se ministerstvo ocitlo v rozporu se zákonem v pozici spekulanta, v celkovém objemu může změna kurzu koruny o 10 % v tomto případě znamenat ztrátu až 16 miliard korun.
Pochybení leží na straně státních úředníků, kteří měli státní dluh v minulosti na starost. Finanční ústavy byly v pozici, kdy využily pochybení či liknavosti státního aparátu, cesta trestních oznámení a detailní role zástupců bank při jednání s úředníky financí by nicméně pro banky nebyla nijak příjemná. Navíc by mohla vést ke zpětnému vymáhání miliónů.
Práce na auditu číslo 2014/09/01 začaly bezmála skoro před rokem.