Proč neskončili v síti Panama Papers čeští politici

Patrik Oulický a Alexander Novák. Jediná dvě jména dnes už bývalých politiků, kteří uvízli v síti PanamaPapers. Znamená to, že žádní čeští politici za poslední čtvrt století neukrývali majetek v daňových rájích? Nikoli. Jen podle zjištění Neovlivní.cz využívají mnohem sofistikovanějších metod. Své jmění dnes skrývají především prostřednictvím trustů.

“Panama tu nebyla nikdy extra v kursu. Je to prostě daleko, Lichtenštejnsko bylo vždycky blíž.”

“Ti chytřejší své majetky skryjí přes trusty, dělají jim to banky a už nemáte šanci nic zjistit.”

Dva výroky dvou vlivných lobbistů, kteří se roky pohybují v zákulisí tuzemské politiky a mají své zkušenosti s ukrýváním majetků politických funkcionářů. Ani jeden z nich nebyl překvapený, že v síti obřího operátora offshorového byznysu – panamské firmy Mossack Fonseca – neuvízl žádný vlivný politik posledních desetiletí.

K tomuto tématu:

» Panamské dokumenty: Uniklá data zmiňují i mocné Čechy

Poradenská společnost Mossack Fonseca přitom podle zveřejněných dokumentů, které získal německý list Süddeutsche Zeitung, pomáhala ukrývat majetky světovým politikům, sportovcům či byznysmenům už čtyřicet let. Někdy šlo “jen” o to, vyhnout se placení daní, v dalších případech – hlavně u politiků – majetek ukrýt a u některých vyprat špinavé peníze ze zločinu.

Češi, kteří chtějí bezpečně ukrýt před úřady a veřejností své jmění, využívají především svěřenských fondů – čili trustů. Vyplývá to z informací, které deník Neovlivní.cz nashromáždil z rozhovorů s politickými lobbisty a úředníky, kteří se věnují boji s praním špinavých peněz.

V případě trustu totiž pravdu znají jen tři lidé: zakladatel (tedy ten, kdo do fondu vložil majetek), správce (vybere si jej zakladatel a dá mu instrukce, jak s majetkem nakládat) a beneficient (tedy ten, kdo z fondu profituje, podmínky opět určí zakladatel).

Zakladatel ani beneficient nefigurují v žádném veřejném rejstříku, původ majetku je tedy bezpečně skrytý.

Čeští V.I.P. spojení s politikou podle informací Neovlivní.cz používají coby správce už roky jeden z tuzemských bankovních domů. Tím mají anonymitu jištěnou nadvakrát – do daňových rájů už jejich majetek vstupuje jako anonymní entita.

Jejich hlavním cílem přitom nejsou daňové úniky, ale právě anonymizace jmění, které mnohdy neodpovídá jejich legálním příjmům.

Tuzemská policie narazila v minulosti na několik případů, v nichž hráli roli lidé z pomezí byznysu a politiky a také trusty. Nikdy ale neprokázala žádnou trestnou činnost.

Nejznámějším případem byla kauza bývalého šéfa státní společnosti ČEZ Martina Romana. Novinářka Jana Klímová před lety zveřejnila dokumenty, podle nichž byl Roman beneficientem jednoho ze zahraničních trustů, u něhož existovalo podezření na spojení s firmou Škoda Plzeň. Ta byla současně obchodním partnerem firmy ČEZ a Martin Roman by se dvojí rolí – v elektrárenském gigantu a příjemce profitu plzeňské škodovky – dostal do obřího střetu zájmů. Roman se hájil tím, že v době nástupu do ČEZ už struktury spojené se Škodovkou opustil. A opak se nikdy neprokázal.

Ačkoli lidé, které autoři zpráv PanamaPapers označují za bílé koně (Zuzana Herichová či Petr Malivánek), mají spojení i na tuzemský byznys a politiku, k těm nejbohatším a nejvlivnějším postavám v posledních letech v Česku podle informací Neovlivní.cz nepronikli. V minulosti byli spojování s operacemi, které režíroval privátní bankéř a lobbista slovenského původu Kamil Braxator.

V Česku byl Braxator, který dnes žije v Panamě, aktivní hlavně v devadesátých letech v éře Václava Klause a později ještě jednou v době opoziční smlouvy. Braxator prochází řadou materiálů tuzemské ekonomické kontrarozvědky, která jeho jméno zaznamenala v případech pochybného financování politických partají. Posledních patnáct let ale jeho vliv v Česku upadal, utrpěla i jeho pověst profesionála. Mnohem aktivnější byl na Slovensku.

Češi, kteří si přejí z nejrůznějších důvodů utajit svůj majetek, využívali roky jako hlavní destinace Švýcarsko, Lichtenštejnsko a Kypr. Poté, co švýcarské banky po tlaku Američanů začaly spolupracovat při potírání praní špinavých peněz, nastal přesun do Hong Kongu a Spojených arabských emirátů.

Výběr zemí odpovídá celosvětovému trendu. Server Business Insider kupříkladu uvedl, že peníze z britské nelegální činnosti se nejčastěji legalizují ve Spojených arabských emirátech, Pákistánu, Švýcarsku, Španělsku a Lichtenštejnsku.