Kontroluje unijní peníze, zprávy o Babišovi a Agrofertu ji zneklidňují

Jsou to téměř dva roky, kdy se nynější šéfka Výboru rozpočtové kontroly Evropského parlamentu Ingeborg Grässle ostře pustila do českého ministra financí. Prohlásila, že představuje vážný konflikt zájmů, že jeho privátní byznysové aktivity jsou jen těžko slučitelné s funkcí ve vládě a že ho bude sledovat. Deníku Neovlivní.cz nyní poskytla exkluzivní rozhovor o prošetřování Babišova Agrofertu, Čapího hnízda i české praxi v rozdělování unijních dotací.

V Bruselu řídí výbor, který kontroluje, jak se používají peníze z rozpočtu Evropské unie. Využily je jednotlivé členské země podle pravidel a předpisů? Nejde o málo, ročně o zhruba 130 miliard eur.

Nyní má Ingeborg Grässle znovu pochybnosti o Česku. Je jednou z těch, kdo v Bruselu obdrželi stížnost na aktivity společnosti Agrofert. Anonymní autor v něm ve 33 odstavcích shrnuje situaci v oblasti čerpání evropských peněz v České republice a popisuje případ, v němž se zástupcům Agrofertu podařilo skrytým lobbingem změnit ve státní správě pravidla pro čerpání dotací ve prospěch vicepremiérovy firmy (dopis zde »).

Německá europoslankyně Inge Grässle. © foto Evropska unie

Německá europoslankyně Inge Grässle. © foto Evropska unie

Grässle v této souvislosti znovu mluví o střetu zájmů, v němž se český ministr financí nachází. “Už pouhé zdání možného konfliktu zájmů ničí důvěru. V této souvislosti má zmíněný anonymní dopis zvláštní význam – i kdyby nebyl pravdivý -, právě proto, že ukazuje, co by se mohlo stát,” uvedla během korespondenčního rozhovoru pro Neovlivní.cz.

Informace, které v poslední době dostává z Česka, ji zneklidňují. “Od roku 2012 jsme viděli zlepšení situace kolem evropských fondů v Česku. Ale teď považuji za znepokojivé, že Auditní orgán Ministerstva financí bude mít třetího šéfa během jednoho roku. To jsou vážné kroky zpět,” řekla například.

NEO: Na několik institucí Evropské unie byl v minulém roce zaslán anonymní dopis, ve kterém je popsáno, jak se Agrofert snažil změnit podmínky Operačního programu podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OPPIK) ve prospěch velkých firem, obzvláště pak Agrofertu samotného. Podle přání Babišovy firmy by měly velké společnosti mít možnost podat více žádostí o finanční podporu EU, podíl dotací pro velké společnosti by se měl zvětšit z 20 na 40 procent a tzv. ex ante podmínky, tedy kontrola výběrových řízení v průběhu jejich posuzování ,by se nejlépe měly zrušit. Obdržela jste tento anonymní dopis? Znáte jeho obsah?

Ano, obdržela jsem ho. Také jsem jeho obsah zpřístupnila mluvčím poslaneckých klubů Výboru pro rozpočtovou kontrolu. Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) byl do této záležitosti zapojen prostřednictvím Evropské komise a Evropským účetním dvorem. Tyto instituce ten dopis totiž také obdržely.

NEO: Jak ten dopis hodnotíte? Je podle Vás věrohodný?

Takové dopisy beru zásadně vážně a prošetřuji je.

NEO: Pokud by se obsah dopisu potvrdil, co by to znamenalo? A je podle vás vůbec představitelné, že by Evropská komise měnila podmínky OPPIKu ve prospěch velkých firem, tedy že by měly možnost podat více žádostí, že by podíl evropských peněz mohl být navýšen z 20 na 40 procent a že by ex ante podmínky mohly být zmírněny?

Evropská komise sdělila, že agentura CzechInvest, která vykonává administrativu operačního programu, takový požadavek – tedy navýšení finančních prostředků pro velké firmy – nevznesla. Proto platí stávající ujednání operačního programu. Pokud by to v Česku nebylo dodrženo, stálo by to peníze českého daňového poplatníka. Ten by pak musel nést náklady finančních korektur ze státního rozpočtu.

Navíc nám Evropská komise sdělila, že již plánuje audit prvních výzev nových programů OPPIK. Eurokomisařka pro regionální politiku Corina Creţu nám písemně sdělila, že monitorovací výbor, který OPPIK sleduje, o návrhu zvýšení podpory velkým podnikům hovořil, protože v rámci prvních výzev skutečně podíl velkých firem dosáhl 40 procent. Nicméně hranice 20 procent musí být po dobu trvání programu respektována. Dodržení této podmínky musí být vybalancováno v rámci dalších výzev, kdy bude podpora pro velké firmy nižší, aby byla hranice 20 procent v rámci celkového programu dodržena.

Ingeborg Grässle

Německá europoslankyně Inge Grässle. © foto Evropska unie
• “Babišovy firmy dostaly 2,6 milionu eur z evropských fondů, ministr financí je ale zároveň v Česku garantem vůči EU, že tyto prostředky byly přiděleny řádně. Jak může být někdo s tak masivními osobními finančními zájmy zároveň tímto garantem? Tento střet zájmů znedůvěryhodňuje kontrolní systémy v ČR.” Tak zní autentický citát, kterým se v březnu 2014 v Praze opřela Ingeborg Grässle do aktivit Andreje Babiše.
• Německá europoslankyně, členka CDU, pochází ze spolkové země Bádensko-Württembersko, před čtyřiapadesáti lety se narodila ve městě Grosskuchen.
• Vystudovala univerzitu ve Stuttgartu, Institut politických věd v Paříži, titul doktorky filozofie získala na berlínské univerzitě.
• Začínala jako novinářka v Augsburger Allgemeine Zeitung, později pracovala v odboru pro styk s veřejností ve spolkové kancelář CDU v Bonnu. V roce 1996 byla zvolena poslankyní zemského sněmu Bádenska-Württemberska.
• Po Evropě je známá jako nekompromisní bojovnice s dotačními (a jinými) podvody, v roce 2013 získala hlavní cenu Sdružení evropských daňových poplatníků. Je předsedkyní Výboru pro rozpočtovou kontrolu.

Evropská komise jasně uvedla, že zvýšení hranice pro podporu velkých společností na 40 nebo 50 procent není akceptovatelné, jelikož přednost musí mít malé a střední podniky. Tento program tedy nezměnil pravidla ve prospěch velkých společností.

NEO: V jakém časovém horizontu lze očekávat vyhodnocení udání ze strany Evropské komise, Evropského parlamentu, OLAFu a Evropského účetního dvora? Jaké další kroky připadají v úvahu?

Budeme zkrátka stále sledovat české operační programy.

NEO: V březnu 2013 jste byla v Praze jako členka Výboru rozpočtové kontroly Evropského parlamentu. Tehdy jste silnými slovy hodnotila konflikt zájmů podnikatele a politika Andreje Babiše. A také jste prohlásila, že se této záležitosti budete dále věnovat a nenecháte ji v klidu. Věnovala jste se této záležitosti v uplynulých dvou letech? Jak hodnotíte dnešní situaci? Prokázal Babiš, že konflikt zájmů nemá?

Zde jsou zapotřebí jasné poměry. Už pouhé zdání možného konfliktu zájmů ničí důvěru. V této souvislosti má zmíněný anonymní dopis zvláštní význam, i kdyby pravdivý nebyl, právě proto, že ukazuje, co by se mohlo stát.

Ještě bych ráda poukázala na rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2015, ve kterém se ve věci střetu zájmů vyjadřuje politování nad tím, že v některých členských státech jsou předpisy upravující střety zájmů členů parlamentu, vlád a místních zastupitelstev příliš obecné a nedostačující. Evropský parlament také vyzval Komisi k pečlivému posouzení současné situace a v případě potřeby rovněž k předložení doporučení, nebo dokonce právně závazných řešení.

Evropská komise také na základě písemného dotazu uvedla, že plánuje preventivní systémový audit OPPIKu na místě, tedy v České republice, a to v kontextu určovacího procesu se zaměřením mimo jiné na výběr projektů. Pokud by se prokázala vážná pochybení ve fungování systému managementu a kontroly programu, pak by došlo k přerušení plateb a byly by vyžadovány přiměřené finanční korekce.

Vedle plánovaného auditu OPPIKu Evropská komise také důkladně monitoruje práci Auditního orgánu ministerstva financí. Relevantní auditní služby Evropské unie plánují v letošním roce přezkoumání spolehlivosti tohoto orgánu.

NEO: Český zákon č. 159/2006 Sb. o střetu zájmů m.j. říká, že veřejný funkcionář nesmí podnikat a nesmí být statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu. Považujete tento zákon za dostačující?

Pokud se to týká veřejných činitelů, tak to považuji za dostačující. Záleží ovšem na realizaci – každý zákon, který existuje jenom na papíře, je na nic.

NEO: Důvodem Vaší tehdejší návštěvy Prahy bylo prověření chyb v kontrole a auditech fondů EU v Česku. Podle Vašeho tehdejšího názoru umožňoval český systém evropských dotací, že značné částky se vsákly do korupčního bahna, že auditoři programů nedělali svou práci. Tehdy jste doporučila zřízení parlamentního kontrolního výboru, který měl prošetřit, kdo profitoval z podvodů a korupce při udělování dotací. Tehdy padla také slova o tom, že v roce 2011 byla míra chybovosti v České republice nejvyšší v Unii a že se do uvedené návštěvy v roce 2013 nezlepšila. Dnes už nejste členkou Výboru rozpočtové kontroly Evropského parlamentu, jste jeho předsedkyní. Jak hodnotíte situaci v Česku dnes? Změnilo se něco?

Od roku 2012 jsme viděli zlepšení situace kolem evropských fondů v Česku. Ale teď považuji za znepokojivé, že Auditní orgán Ministerstva financí bude mít třetího šéfa během jednoho roku. To jsou vážné kroky zpět.

Opět a opět vídám, že političky a politici a úředníci jsou odhodláni uklidit, dát věci do pořádku – a přesto je jejich práce ohrožena těmi, kteří by si přáli, aby vše pokračovalo tak, jak doposud. Přála bych si, aby ty úklidové práce byly skutečně udržitelné a aby se věci obracely k lepšímu. Mám dost jiných ‘problémových dětí’ a ráda bych Česko vyškrtla ze svého seznamu.

NEO: Je Česko pořád ještě největším hříšníkem při čerpání evropských fondů? Jsou srovnatelní hříšníci? 

K této kauze:

» Evropský úřad proti podvodům vyšetřuje Babišův Agrofert
» 33 odstavců. Projděte si stížnost na Agrofert do Bruselu
» Klíčový dokument kauzy Agrofert: Dopis manažera náměstkovi z průmyslu
» Babiš: Dotace pro Agrofert? Nemám s tím nic společného
» Dotace pro Agrofert se dojednávaly v prostorách ANO

V roce 2014 bylo Česko mezi špičkou – za Itálií, Španělskem a Rumunskem. Důležité je, aby patřičné úřady zasáhly, pokud zjistí, že se děje něco nekalého. O to se doposud staral auditní orgán. Proto mne nejnovější vývoj velmi nutí k zamyšlení.

 

NEO: Hotelový komplex „Čapí hnízdo“ získal dotaci 50 milionů korun od ROP Střední Čechy, který ale je určen malým a středním firmám. Před žádostí o evropské dotace patřila firma, která chtěla „Čapí hnízdo“ postavit do koncernu Agrofert, který věru mezi malé a střední firmy nepatří. Pak se přeměnila v akciovou společnost s neznámými akcionáři. Tato firma požádala v únoru 2008 o výše uvedenou dotaci, kterou také získala. V roce 2010 zahájil hotelový komplex „Čapí hnízdo“ provoz. Čtyři roky na to, v dubnu 2014, se opět majitelem stává firma, která patří do koncernu Agrofert. Vlastník Agrofertu Andrej Babiš v biografickém filmu Matrix AB prohlašuje, že „Čapí hnízdo“ je nejlepší projekt, co kdy vymyslel. To vše jsou prokazatelné skutečnosti. Zdravý selský rozum říká, že se očividně jedná o dotační podvod. Co si o této kauze myslíte?

I v tomto případě probíhá šetření Evropské unie. Stav věcí musí být prozkoumán a vysvětlen. Každopádně Evropská komise bude po relevantních orgánech na české straně požadovat dodatečná ověření, aby bylo zkontrolováno, zda-li skutečně všechny podmínky pro poskytnutí tohoto grantu byly splněny. V tuto chvíli nebylo porušení pravidel potvrzeno.

Nicméně v případě, že by k nějakému pochybení došlo, tak Evropskou komisí již proplacený grant bude stržen z celkové poskytnuté částky při uzavření programu.

Sdílet článekShare on FacebookTweet about this on TwitterEmail this to someone


Images are for demo purposes only and are properties of their respective owners. Old Paper by ThunderThemes.net

Tento web používá k personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. více informací

Služby společnosti DeadLineMedia mohou pro své správné fungování vyžadovat tzv. cookies – tedy malá množství dat, které www servery přes prohlížeč běžně posílají a ukládají do počítače uživatele, aby identifikovaly jeho osobní předvolby a nastavení a usnadnily tak přístup k webovým stránkám. Celosvětově cookies na drtivé většině webových stránek využívají rovněž provozovatelé reklamních systémů pro zobrazování co nejrelevantnější inzerce. Pokud se rozhodnete, že tato cookies ukládat nechcete, najdete více informací a další postup na: http://www.youronlinechoices.com/cz/vase-volby.

Zavřít