Utekajme, už ide. Babiš

Jednou poražený politik se vrátí, pomstí se zrádcům a zavede přísný režim. Scénář známý z ostatních zemí Visegrádu se postupně naplňuje také v Česku. Hlavní hrdina se jmenuje Andrej Babiš. Zbývá osmnáct měsíců.

Průzkumy veřejného mínění opakují stejnou písničku. Podpora hnutí ANO od voleb v roce 2021 průběžně roste, u agentury Median pomalu na 31 procent, u konkurenčního Kantaru rychle na 38 procent. Pokud se trend brzy nezastaví, ve volbách na podzim 2025 půjde jen o to, jestli ANO ve sněmovně získá obyčejnou, nebo absolutní většinu.

Zároveň tváře ANO, a zvláště jeho předseda Andrej Babiš, vyostřily rétoriku. „Největší ohrožení naší země je militaristická, zradikalizovaná Fialova vláda, která stále mluví o válce,“ prohlásil Babiš při mimořádné schůzi sněmovny 20. března. Premiér Petr Fiala (ODS) podle něj „záměrně vytváří dezinformace a manipuluje veřejností a sprostě lže“.

Ještě nebezpečnější je prý vicepremiér Vít Rakušan, jehož hnutí STAN „vzniklo jako organizovaný zločin ve Zlínském kraji a postupně rozprostřelo svá chapadla až do Prahy“. Není pak divu, že pod vedením těchto mužů „naše tajné služby a vláda nebojují s nepřítelem, ale hlavně s hnutím ANO,“ které ohrožuje jejich koryta.

Lidé nesmí věřit ani médiím v čele s Českou televizí, některé z nich jsou „žumpa“ a stejně jako premiér šíří „sprosté lži“. Babiš si neodpustil vůči novinářům ani osobní útoky.

Na Babišovy expresivní výroky si veřejnost za dlouhá léta zvykla, tentokrát ovšem nabývají nevídané intenzity. „Radikální rétorika se vyplácí, protože ANO díky ní luxuje voliče neparlamentních stran,“ hodnotí výbuchy expremiérova hněvu prorektor Metropolitní univerzity Jan Bureš. „Zároveň se jeho rétorika radikalizuje do té míry, že si zavírá dveře v ODS,“ doplňuje zkušený politolog.

Ještě před rokem existovalo v ODS křídlo, které po příštích volbách nevylučovalo dohodu na vládě s ANO, o této variantě však dnes není možné mluvit. Podle prorektora Bureše dnes Babiš – ať už s rozmyslem, nebo bez něj – sleduje cestu, která vede k sestavení jednobarevné vlády, maximálně s pomocí tiché podpory od některé z malých stran, například SPD Tomia Okamury.

Tím se Babišova politika dostává do kolejí, které se sice nevyužívají ve většině evropských zemí, ale v prostoru Visegrádu se po nich už vydali Viktor Orbán (Maďarsko), Jaroslaw Kaczyński (Polsko) a naposledy Robert Fico (Slovensko).

Po své první, resp. druhé účasti ve vládě utrpěli ponižující porážku, dokázali však vyhrát další volby. Poté sestavili bez kompromisů novou vládu, kterou se snaží upevnit všemi prostředky, v první řadě posílením kontroly nad bezpečnostním aparátem, ovládnutím veřejnoprávních médií, a když to jde, změnou volebního zákona.

Co nás čeká? A jaký má Babiš plán? Analýzu přináší dubnové vydání časopisu Neovlivní.cz. PŘEDPLATNÉ.

Zdroj náhledové foto: Neovlivni.cz