Konflikt v Íránu: Příměří bez vítěze
Ekonomická válka, boj o Hormuz a budoucnost Blízkého východu. Konflikt se mění z otevřené války na dlouhodobé strategické soupeření, píše bývalý šéf špionáže Petr Mlejnek.
Ekonomická válka, boj o Hormuz a budoucnost Blízkého východu. Konflikt se mění z otevřené války na dlouhodobé strategické soupeření, píše bývalý šéf špionáže Petr Mlejnek.
Prezident dnes osobně dorazí na zasedání vlády, která měla oznámit své rozhodnutí o účasti českých politiků na summitu NATO v Ankaře. Tam ho Babišův kabinet nechce pustit.
Bývalý senátor za Piráty a někdejší Babišův náměstek se chce do politiky vrátit coby nový předseda hnutí Jsme Team, které kdysi zakládal jeho senátorský kolega Marek Hilšer. Hnutí chce podle něj v budoucnu cílit i na sněmovní volby. Senátorka Hana Marvanová, která s Wagenknechtem vyjednávala, se s ním ve finále nedohodla.
Část poslanců Okamurova hnutí se nelíbí, jak se k nim premiér Andrej Babiš chová. Byla to přitom součást dohody: SPD dostane svůj podíl na moci, ale bude poslouchat. Radim Fiala proto míří do ČEZ.
„Balistická střela Orešnik představuje pro Kreml především politickou zbraň. Jeho hlavním cílem není změnit situaci na bojišti, ale ovlivnit vnímání války doma, na Ukrajině i na Západě,“ „píše bývalý šéf špionáž Petr Mlejnek.
Šachové figury jsou již v pohybu, avšak Evropa stále jen chytá dech. Je to přitom už víc než rok, co dostala srozumitelné varování. Trump vyslal svého viceprezidenta JD Vance na elitní bezpečnostní konferenci v Mnichově, kde všem shromážděným vyrazil dech. Americky přímočaře se vysmál Evropě za její slabost a dal jasně najevo, že USA o takového partnera nestojí.
Pokud si to situace akutně nevyžádá, případné personální změny ve vládě přijdou podle zjištění Neovlivní.cz na řadu až po říjnových komunálních volbách. Vládní personálie – ministerského otloukánka Jaromíra Zůnu a další šikanu Karla Havlíčka – popisujeme také v tištěném časopise Neovlivní.cz.
„Kreml se jaderným cvičením snaží překrýt skutečnost, že se situace na bojišti ani v ekonomice nevyvíjí podle původních očekávání Moskvy“, píše bývalý šéf špionáže Petr Mlejnek.
Po téměř půl roce od nástupu vlády Andreje Babiše se zatím těžko hledá věcný důvod k tomu, stavět barikády. Jeden ale lze najít pod termínem „hluboký stát“. Nejde o čistokrevnou orbánovskou konzervativní revoluci, přesto některé aktivity prozrazují, že Babišova vláda má ambici změnit společnost.