Zemřel Ivan Lhotský, věřitel ČSSD, na kterého stříleli

Osmnáct let po vražedném útoku zemřel věřitel sociální demokracie Ivan Lhotský. Ačkoli politicky motivovanou střelbu přežil, útok pro něj měl doživotní následky. Lhotskému bylo 64 let.

Někdejší podnikatel a muž zapojený do stranického financování ČSSD zemřel již minulý rok, o jeho smrti se ale dosud nevědělo. Redakci Neovlivní.cz ji potvrdil známý rodiny. Příbuzní podnikatele s médii nekomunikují. “Smrt neměla přímou souvislost s tou střelbou, ale je jasné, že se to na jeho celkovém zdravotním stavu podepsalo,” uvedl známý rodiny.

Na Ivana Lhotského si najatý vrah počíhal před osmnácti lety v panelovém domě, kde podnikatel bydlel. Aby ho vylákal z bytu, spustil krátce po jedenácté večer alarm u jeho auta. Lhotský se zachoval přesně tak, jak útočník plánoval: sešel dolů, aby se podíval, co se s autem děje.

Zemanova vláda sebevrahů na setkání po letech. Foto: Jiří Ovčáček

U poštovních schránek na něj čekal maskovaný muž. Z pistole s tlumičem mu zasadil dvě rány do hlavy a hrudníku. Lhotský přežil jen zázrakem.

Záhy po útoku vyšetřovatelé dospěli k závěru, že připravovaná poprava Lhotského souvisela s desítkami milionů, které přes jeho firmu TIA proudily do sociální demokracie. Partajní finance tehdy měla v ČSSD na starost dvojice Ivo Svoboda a Barbora Snopková, která proslula svými kreativními a hodně divokými metodami. Aby zamaskovali původ peněz pro Lidový dům, nechávali je protéct hned několika spřízněnými firmami a deklarovali je jako půjčky.

A Lhotský se v roce 1999 v médiích neopatrně podřekl, že je do celého řetězce zapojený.

“Obratem mu tedy přišla nabídka, aby smlouvy k penězům ČSSD prodal za 20 milionů. Cílem bylo sehnat kompromitující materiály na ministra financí Ivo Svobodu,” popsal jeden z detektivů, který se tehdy případem zabýval.

Policie byla přesvědčena, že právě milionový návrh souvisel s následnou střelbou. Lhotský totiž odmítl dokumenty prodat.

Kriminalisté, kteří případ vyšetřovali, už tehdy považovali za organizátora vraždy kmotra podsvětí Františka Mrázka. Nikdy mu to ale nedokázali.  “Připravená poprava Lhotského se měla stát nástrojem, jak zabránit tehdejšímu ministrovi financí Ivo Svobodovi provést zamýšlené změny ve vedení České spořitelny. Právě této bance Mrázek dlužil velké peníze,” dodal již citovaný detektiv.

Případ Ivana Lhotského měl pro ČSSD, kterou tehdy řídil Miloš Zeman, devastující následky. Ukázalo se, že strana, která předvolební kampaň v roce 1998 postavila na akci Čisté ruce, sama podváděla se svým stranickým financováním, maskovala skutečný původ peněz a její představitelé zodpovědní za stranickou pokladnu propojili vysokou politiku s neprůhledným podnikáním.

K tématu:

» Pravda o smrti Stanislava Grosse
» Deset let od vraždy kmotra Mrázka. Policie ví, kdo je jeho vrah
» Zemřel muž, který znal pravdu o Mrázkovi i kontech politických stran
» Mluvčí, která neexistuje: Jak se zrodil příběh ‘femme fatale’ politického zákulisí

Díky kauze Lhotský se také prvně začalo psát o Františkovi Mrázkovi, byť jej tehdy novináři v médiích v souvislosti s vraždou nejmenovali.

Klíčové postavy celého příběhu byli již zmiňovaní Ivo Svoboda a Barbora Snopková, později odsouzení za vytunelování mělnické továrny na kočárky Liberta. On byl ekonomickým expertem ČSSD, který se stal ministrem financí v Zemanově vládě. Ekonomka Snopková jej následovala do každé funkce jako jeho asistentka. Kromě státních peněz na ministerstvu financí společně ovládali i toky peněz uvnitř vládní ČSSD. Tuto pravomoc získali pomocí svého spojence z vlivné středočeské buňky ČSSD, pozdějšího premiéra Stanislava Grosse.

Právě Svoboda a Snopková použili firmu Ivana Lhotského TIA k tomu, aby veřejnosti, a dokonce i většině stranických kolegů zůstaly utajeny například peníze od Karla Heinze Hauptmanna. Německý podnikatel v realitách začal ČSSD vypomáhat už v roce 1997, když stát obstavil straně bankovní konta kvůli neplacení daní. „Státní orgány zablokovaly majetek ČSSD podle mého názoru bez právního podkladu. Považoval jsem to za jasné porušení pravidel demokracie,“ vysvětloval později Hauptmann.

Aby stát na peníze od Hauptmanna nedosáhl a podnikatelovo jméno se nikde neobjevilo, Svoboda se Snopkovou používali k transakcím “krycí” firmy, mezi nimi i společnost Lhotského. Na účty firem chodily peníze od Hauptmanna, a teprve z těchto kont je dvojice – často v hotovosti – čerpala pro stranické účely. Finanční úřad takový postup v době obstavených kont později označil za jasné porušení zákona, nikoho za to ale nepostihl. Odhalení přišla pozdě. “Kde není žalobce, není ani soudce,” komentoval to tehdy finanční úředník Lubomír Janoušek.

Vlády nad stranickými penězi byla dvojice zbavena až po střelbě na Lhotského, kdy začaly vyplouvat na povrch další a další informace o jejich operacích. Jako třeba ty s Barakem Alonem, kterého policie podezírala z osmimiliardových úvěrových podvodů v Komerční bance.

Svoboda mu chtěl z pozice ministra financí svěřit vymáhání státního dluhu v Rusku. V době, kdy se deblokace připravovala, Alon udělal na první pohled nejhorší obchod své kariéry. Za čtrnáct milionů koupil prakticky bezcenné akcie krachující Liberty, kterou ovládali právě Svoboda a Snopková. Z Alonova pohledu byla transakce nesmyslná, pokud se nejednalo o úplatek za nějakou protislužbu. “To se ale neprokázalo,” konstatoval tehdy žalobce Petr Jirát.

Policie přitom současně vyšetřovala podezření, že Alonovými penězi Svoboda platil nákup vily v Roztokách u Prahy. Z výpisů z kont, které má Neovlivní.cz k dispozici, vyplývá, že celou šestimilionovou transakci s vilou vyřizovala za Svobodu Snopková ze svých účtů. Měsíc před podpisem kupní smlouvy Snopková složila na svůj účet v hotovosti dva miliony korun a další čtyři miliony jí přišly těsně před podpisem smlouvy. Peníze pak byly převedeny na účet lékaře, který Svobodovi vilu prodával. Důkaz, že šlo o úplatek, policie opět nenašla.

Střelba na Ivana Lhotského znovu ožila minulý rok, kdy policie v rámci týmu Tempus otevřela několik starých vražd a násilných útoků z éry Františka Mrázka. Zatkla také jeho bývalého bodyguarda Pavla Šrytra, od kterého si slibuje, že by mohl objasnit i pokus o vraždu Ivana Lhotského. Šrytr však zatím nepromluvil.

Svá tajemství už neprozradí ani Ivo Svoboda. Zemřel letos na sklonku února.

Sdílet článekShare on FacebookTweet about this on TwitterEmail this to someone


Sabina Slonková

Sabina Slonková je šéfredaktorkou Neovlivní.cz. S novinařinou začínala v roce 1991. Prošla redakcemi MF DNES a Hospodářských novin, byla u rozjezdu prvního čistě on-line deníku Aktuálně.cz a placeného webu o zákulisí politiky Insider. Řídila MF DNES pod Andrejem Babišem, po půl roce dala výpověď.


Images are for demo purposes only and are properties of their respective owners. Old Paper by ThunderThemes.net

Tento web používá k personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. více informací

Služby společnosti DeadLineMedia mohou pro své správné fungování vyžadovat tzv. cookies – tedy malá množství dat, které www servery přes prohlížeč běžně posílají a ukládají do počítače uživatele, aby identifikovaly jeho osobní předvolby a nastavení a usnadnily tak přístup k webovým stránkám. Celosvětově cookies na drtivé většině webových stránek využívají rovněž provozovatelé reklamních systémů pro zobrazování co nejrelevantnější inzerce. Pokud se rozhodnete, že tato cookies ukládat nechcete, najdete více informací a další postup na: http://www.youronlinechoices.com/cz/vase-volby.

Zavřít