Rušení úřednických míst: Za dvě miliardy dvě mouchy jednou ranou

Státní úřady měly od příštího roku zrušit 1327 míst a státní rozpočet tak podle propočtů ministerstva financí uspoří 1,24 miliardy. Z toho 284 míst je v této chvíli obsazených. Jde však o skutečné úspory? Nebo čísla a veřejná prohlášení odpovídají blížícím se volbám?

Ministryně Alena Schillerová společně s premiérem Andrejem Babišem oznámili na první dojem zajímavou a pro mnohé pozitivní věc. Dojde k úspoře v řadách úředníků, jejichž počty za úřadování předchozích vlád, postupně narůstaly. Při krátkém zamyšlení se nad touto pozitivní zprávou ale člověk musí dojít k dvěma možným závěrům. Ani jeden však nedává věcnou logiku v kontextu bombastické miliardové úspory.

Počet státních zaměstnanců vzrostl za vládnutí nebo spoluvládnutí Andreje Babiše v minulých vládách za poslední tři roky o 12 tisíc. Zatímco v roce 2014 pracovalo pro stát necelých 417 tisíc lidí, na konci roku 2017 to bylo 429 tisíc lidí. Rozpočet na letošní rok ale počítá dokonce s více než 453 tisíci státními zaměstnanci. Podle informací z února tohoto roku přitom stát platí přes 16 tisíc takzvaných neobsazených pracovním míst.

Pokud od příštího opravdu roku dojde ke škrtům tisíce neobsazených úřednických míst, může jít ve skutečnosti o pouhou fiktivní úsporu na papíře. Druhou možností je reálné snížení příjmů některých státních zaměstnanců, které však bude záhy kompenzováno plánovaným růstem platů ve veřejné sféře.

V prvním případě jde o to, že při škrtech neobsazených pozic, na která by tedy logicky neměly být vyčerpány žádné prostředky státního rozpočtu, jde ve skutečnosti o trik s čísly. Jednoduše místo jedné miliardy navíc, která by se příští rok naplánovala, ale zároveň nevyčerpala, by se v praxi nic nezměnilo. Jediný řešený věcný problém by tak byla potřeba plánování cash flow státu, který by měl počítat s potřebou jedné miliardy navíc.

Druhá – reálnější varianta dopadu ohlášených spor je ještě více bizarnější. Vládní koalice plánuje na příští rok navýšit platy ve veřejném sektoru průměrně o 8 %. Nemělo by jít o plošné navyšování. Státní kasu bude stát přibližně 3 miliardy korun. Tento návrh budou politici projednávat s odbory.

Současně víme, že má stát přes 16 tisíc neobsazených tabulkových míst. V praxi naplánované peníze na tato neobsazená místa úřady využívají na odměny skutečných úředníků. Tím se mnohdy dorovnává výše jejich platů, kterou nyní vláda řeší a chce navyšovat.

Na jedné straně tak kabinet bude přidávat 3 miliardy na osmiprocentní navyšování příjmů ve veřejném sektoru, na druhou bude úředníkům brát jednu miliardu peněz na černé duše, které se stejně využívají na úřednické platy.

Celý příklad jen ukazuje, jak absurdní je hra čísel státního rozpočtu. Kdyby skutečně chtěla vláda šetřit na počtech úředníků, zruší nejenom všech 16 tisíc prázdných tabulkových pozic, ale i další skutečná reálná místa úředníků. Místo toho se v posledních letech tisíce tabulkových míst zřídilo.

Stejně tak je vidět nepřehledný a netransparentní proces rozpočtování státu, kdy peníze určené na skutečné úředníky nejsou na jejich místa využitá, ale stejně se vesele utrácí. Když je potom potřeba před volbami na jednu stranu ukázat, jak se šetří a současně se přidává na platy státních zaměstnanců, tak se škrtne tisíc neobsazených míst, virtuálně se ušetří miliarda a zároveň se o tři miliardy navýší rozpočet na osmiprocentní zvyšování platů. Za dvě miliardy dvě mouchy jednou ranou.