Vládní omalovánky a likvidace podnikatelů v roce 2020
Vláda tvrdí, že kompenzuje podnikatelům náklady za uzavřené provozovny lépe než sousední státy. Jak je to ve skutečnosti, píše senátor Lukáš Wagenknecht.
Vláda tvrdí, že kompenzuje podnikatelům náklady za uzavřené provozovny lépe než sousední státy. Jak je to ve skutečnosti, píše senátor Lukáš Wagenknecht.
Sto dní druhé vlády Andreje Babiše ukazuje, že – slovy Václava Havla – tato země příliš nevzkvétá. Důkladná analýza hlavních Babišových kroků a jeho vlajkových lodí prokázala, že mimo jiné nejsme připraveni na případný příchod krize. Projídáme rozpočet, reálná výše státního dluhu meziročně narostla, stát investoval nejhůře za posledních 12 let a plánovaný schodek rozpočtu za minulý rok byl způsobený neschopností státu utrácet peníze na investice. Symbolické jsou v tomto směru závěry Nejvyššího kontrolního úřadu, který si posvítil hned na několik Babišových vlajkových lodí. Jako třeba na dálnice, což bylo jedno z hlavních hesel, s nimiž Andrej Babiš uspěl v
Evropská komise, která začala řešit střet zájmů českého premiéra Andreje Babiše, fakticky podnikla první reálné kroky ve vyšetřování. Zkoumá samotnou strukturu holdingu Agrofert, který má Babiš zaparkovaný ve svěřenském fondu. Jeho vliv na chod svěřenského fondu a tedy i přeneseně holdingu. A také si podle zjištění Neovlivní.cz vyžádala první dokumenty od českých úřadů. Andrej Babiš považuje vyšetřování za politicky motivované. Vyšetřování odstartovaly dva podněty z Prahy: jeden od protikorupční organizace Transparency, která na Slovensku objevila neznámé dokumenty . V nich je český premiér označený nejen jako osoba ovládající, ale také jako beneficient. Tedy osoba, které plynou výnosy z holdingových firem zaparkovaných ve
Symbolicky v době, kdy vláda dovršila sto dní ve funkci, dokázala protlačit ve Sněmovně zásadní změny zákona o státní službě. Nově má státní tajemníky jednotlivých resortů odvolávat vláda. Jde o jasný krok zpět, který usnadní týmu Andreje Babiše, aby se ve státním aparátu zbavil nepohodlných úředníků a dosadil tam sobě blízké. V předvolebním kvasu ta zpráva v podstatě zapadla, pro chod státní správy je ale klíčová. Sněmovna hlasy vládních stran ANO a ČSSD podpořených komunisty ve středu schválila vládní návrh změn zákona o státní službě. Nejkontroverznějším bodem je schválený návrh ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové, aby mohla nově státní
Elektronické poklady přinesly do státního rozpočtu deset miliard, tvrdí premiér Andrej Babiš o své vlajkové lodi v tažení proti daňovým podvodům. Jenomže, jak je to ve skutečnosti? Na reálná čísla se podíval Nejvyšší kontrolní úřad. A výsledek? Tvrzení ministerstva financí o výhodách EET nelze nijak ověřit. A stát navíc tají skutečné náklady na zavedení elektronických pokladen. „Víte, co znamená 18 miliard? To jsou třeba platy zdravotníků a vybavení 18 nemocnic, nebo za to může být 140 škol a školek, nebo 280 kilometrů modernizovaných železnic, nebo pětistovka měsíčně navíc důchodcům nebo 900 dětských hřišť, nebo 2700 špičkových hasičských aut, nebo 4
Premiér Andrej Babiš uspěl v předminulých volbách s heslem na billboardech „Dálnice, dálnice, dálnice!“ V roce 2014, rok po svém raketovém výstupu do nejvyšší politiky, při svém projevu ve sněmovně pronesl „Dvacet čtyři let po revoluci tady nemáme ani tu podělanou D1, kterou otevíral Lubomír Štrougal.“ Jak si ale stojí jeho ministři v dopravě ve skutečnosti? Na to se podíval Nejvyšší kontrolní úřad, coby státní auditor. Na tiskové konferenci při opětovném uvedení ministra dopravy Dana Ťoka zaznělo také, že v Česku se aktuálně staví 194 kilometrů dálnic a obchvatů. Připraveno k zahájení je 150 kilometrů. „Řidičům jsme již otevřeli 203
Reálná výše státního dluhu meziročně narostla, stát investoval nejhůře za posledních 12 let, nižší než plánovaný schodek rozpočtu za minulý rok byl způsobený neschopností státu utrácet peníze na investice. Takové jsou závěry Nejvyššího kontrolního úřadu, který vydal pravidelné Stanovisko k návrhu státního závěrečného účtu ČR za rok 2017. Zpráva státního auditora nevystavuje vládě Andreje Babiše právě lichotivou vizitku. Je to právě deset let od krachu banky Lehman Brothers, který nastartoval celosvětovou ekonomickou krizi. Jedním z hlavních mott vládnoucího hnutí ANO je přitom řídit stát jako firmu. Před volbami v roce 2013 byl současný premiér Andrej Babiš jedním z největších kritiků deficitního
Snižování pracovních míst a mzdový dumping díky penězům německých daňových poplatníků. Tak popisuje německý politik Rüdiger Erben fungování společnosti Agrofert ze svěřenského fondu českého premiéra Andreje Babiše. Jak už jsme popsali v obsáhlé rekonstrukci, Agrofert aktuálně spustil program masivního propouštění a redukce platů v německých pekárnách. Navzdory stamilionové dotaci. A to vše ve východoněmeckém regionu Sasko-Anhaltsko, kde je málo velkých stabilních zaměstnavatelů a související dopravní infrastruktury. Obcházení dotačních pravidel není problém současného premiéra Andreje Babiše pouze v Česku v kauze padesáti milionů na jeho víkendové sídlo Čapí hnízdo. Německý politik Rüdiger Erben v rozhovoru pro Neovlivní.cz promluvil o tom, že obcházení
Vážné podezření, že je Andrej Babiš skrze svůj svěřenský fond ve střetu zájmů, začíná rezonovat už i v Bruselu. Skupina Zelení/EFA v Evropském parlamentu žádá bruselskou administrativu, aby prošetřila, zda se český premiér nezbavil svého holdingu jen na oko. Evropská komise aktuálně také musí vyřešit, jestli s Babišem vůbec může řešit rozpočtové otázky, když holding Agrofert z jeho svěřenského fondu patří mezi velké příjemce unijních dotací. Evropský parlament před pár týdny schválil nová pravidla pro střet zájmů při čerpání dotací, která zakazují politikům v exponovaných funkcích pobírat dotace. Stejně tak zakazují lidem, kteří je pobírají nebo z nich mají osobní