Jaromír Jágr: Že nekritizuju, neznamená, že souhlasím

Jágr je Bůh na čtyři. Ať kandiduje na Hrad. Od pražského hokejového šampionátu, po němž začali Jágrovi fanoušci organizovat jeho prezidentskou kandidaturu, uběhlo už skoro pět let. Mezitím se Jaromír Jágr definitivně vrátil z Ameriky domů. Na Kladno. A poznal, jaké to je, když se z milované ikony stane takřka nepřítel.

Nebyl na pískot zvyklý. A už vůbec ne na to, že mu někdo bude nadávat. Třeba za to, že coby hokejista se symbolickou osmašedesátkou na zádech jezdí v delegaci s prezidentem Milošem Zemanem do komunistické Číny. Má to zapotřebí? Proč to vlastně dělá?

Během rozhovoru pro časopis Neovlivní.cz bylo znát, jak moc se ho to dotýká. A že tu vlnu zloby upřímně nechápe. „Zasáhlo mě, že ti lidé, kteří mě kritizují, mluví o něčem, o čem nic nevědí. A to dělá většina lidí. Myslí si, že vědí, ale mají jen minimum informací a z toho si udělají názor. Nemyslím si, že jet do Číny je něco špatného. Co těm lidem vadilo? Že jsem jel do Číny? Ale vždyť tam jezdí spousta lidí na návštěvy. Víc asi vadilo, že jsem jel do Číny s prezidentem, kterého padesát procent lidí nemusí. Myslím, že kdybych jel „jen“ do Číny, takovou pozornost by to nevzbudilo,“ myslí si.

V rozhovoru se k cestě do Číny vracel ještě několikrát. Rozhodně ji nevnímá jako podporu komunistického režimu. A mluvil také:

O cestě s Milošem Zemanem do Číny ve světle 68 na zádech:  K tomu je třeba říct jednu věc: To, že někoho veřejně nekritizuji, neznamená, že ho stoprocentně podporuji. Teď mluvím obecně. V naší společnosti mi přijde, že je jen černá a bílá. Nic mezi. On nesdílí stejný názor, je proti mně. Ale to přece není pravda.

O tom, proč se zdráhá veřejně projevit politický názor: Někdo se veřejně neangažuje způsobem, že někoho kritizuje, protože má pocit, že by to dělat neměl, není mu to vlastní. A my ho hned zatracujeme. Když někdo má pocit, že nemá právo soudit, nemusí to přece znamenat, že se vším souhlasí. A já nemám právo nikoho soudit, neznám jeho situaci, neznám detaily. Zažívám to sám na sobě. Lidi neznají detaily, ale budují si nějaký obrázek na základě domněnek. Myslíme si, že máme patent na rozum.

O reklamě pro Babišovo Vodňanské kuře: Kuře se připravovalo v roce 2012. To ještě nebyl premiér, navíc Agrofert byl tehdy sponzorem Rytířů. Spolupráce po jeho vstupu do politiky skončila, v žádné jeho reklamě jsem už pak nebyl.

Proč tedy legendární hokejista do Číny vůbec jezdí? Šel by na demonstraci Milionu chvilek? A jak se mu poslouchají slova jeho někdejšího mentora Jiřího Hrdiny, že je pro něj kvůli svým politickým postojům zklamáním? Odpovědi jsme hledali v aktuálním vydání časopisu Neovlivní.cz. Cesta k němu vede tudy: